V rámci pocovidové obnovy unijní ekonomiky bylo České republice z evropského Nástroje pro oživení a odolnost alokováno bezmála 180 miliard korun, kdy patnáct procent – necelých dvacet osm miliard – připadne digitalizaci.
O dotace na digitalizační procesy se mohou rozdělit soukromé firmy, státní podniky, orgány státní a veřejné správy i startupy.
Digitalizace je vedle fyzické infrastruktury a zelené tranzice jedním ze dvou hlavních pilířů Národního plánu obnovy; nástroje podpory, jehož finální podobu zástupci České republiky složitě vyjednávali u Evropské komise. Jednotlivé pilíře Národního plánu obnovy mají vlastního gestora, tedy orgán státní správy, který je odpovědný za distribuci finančních prostředků NPO koncovým příjemcům. V případě digitalizace jsou to většinově Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo vnitra, na které se pak jednotliví žadatelé obrací.
„O dotaci na digitalizaci může žádat každý subjekt splňující podmínky vypsané právě pro jejich skupinu. Alokovaných dvacet osm miliard korun bude rozděleno mezi šest takzvaných komponent, kde například veřejné správě je přiděleno přes sedm miliard, start-upům a novým technologiím pak přes 5,5 miliardy,“ dodává Jaromír Hanzal, předseda Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT).
Alokace pro digitální transformaci
| Komponenta | Alokace v mil. korun |
| Digitální služby občanům a firmám | 2 857 |
| Digitální systémy veřejné správy | 7 054 |
| Digitální vysokokapacitní sítě | 5 787 |
| Digitální ekonomika a společnost, inovativní start-upy a nové technologie | 5 710 |
| Digitální transformace podniků | 5 000 |
| Zrychlení a digitalizace stavebního řízení | 1 446 |
Zdroj: AAVIT
Digitální ekologie
Kromě toho, že digitalizace značně napomáhá produktivitě trhu a technologickému rozvoji, může značně snížit emise takzvaných skleníkových plynů. Digitalizace tak umožní splnit kritéria Zelené dohody pro Evropu, v níž se Česká republika zavázala ke snížení produkce oxidu uhličitého o padesát pět procent do roku 2030. Vzhledem ke struktuře českého hospodářství, které stále z velké části tvoří průmysl, by digitální inovace měly zjednodušit jednotlivé interní procesy, a tím i snížit jejich emise.
„Značný rozdíl může nastat třeba v emisích z dopravy. Například rozvoj technologií v oblasti rozšířené a virtuální reality zjednoduší firmám vyrábějícím jakékoli stroje potřebné pravidelné revize a s tím spojené výjezdy – jejich produkty totiž mohou v tomto prostředí revidovat, na dálku‘. Dalším příkladem mohou být i aplikace jako Bank ID, díky které občané ušetří řadu zbytečných cest na úřady,“ vysvětluje Michal Košek, CEO společnosti eMan.
Systém bankovní identity je jedním z předních projektů vize digitálního Česka. Výhody vnímají nejen uživatelé, ale i samotní dodavatelé služeb ve veřejném a soukromém sektoru.
„Je nepochybné, že rozšiřování digitalizace je zásadní pro další rozvoj konkurenceschopnosti naší ekonomiky. Skutečnost, že o digitalizované služby mají rostoucí zájem domácnosti i firmy, nám potvrdil i rychlý nárůst obliby využívání bankovní identity k online prokazování totožnosti nejen vůči bankám, ale i vůči státu a také firmám. Když jsme si loni dělali průzkum spokojenost s využíváním bankovní identity, ukázalo se, že výhrady mají lidé vůči stále nízkému počtu digitalizovaných služeb. Rozšíření nabídky digitalizovaných služeb je oblast, na kterou se musí stát i firmy intenzivně zaměřit,“ zdůraznil Petr Zíma, manažer bankovní identity v České spořitelně.
Foto: Pixabay
Zdroj: ABBBA Consulting, s.r.o.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
