Výhled na české hospodářství v „době pokoronavirové“

Makroekonomické prognózy všech institucí si od začátku roku prošly vzhledem k nástupu pandemie koronaviru řadou obratů.
V dubnu ekonomičtí experti bank, kteří připravují prognózu ČBA, z důvodu nedostatku relevantních dat odmítli o dalším vývoji konkrétně spekulovat a shodli se na tom, že bude odviset od struktury a rychlosti reakčních opatření vlády. V současnosti se podle nich hlavní problém přesunul zejména na stranu zahraniční poptávky, zejména z Německa, a v restartování důvěry v ekonomiku. Shoda prognostiků panuje na tom, že nejvýraznější pokles HDP nastal ve druhém čtvrtletí, a máme jej tedy za sebou, a že s rokem 2021 můžeme očekávat výraznější oživení. Na úroveň roku 2019 se však hospodářská produkce vrátí nejdříve v průběhu roku 2022.
Ještě před půl rokem panovala v ekonomicko-analytické obci shoda, že během letošního roku český hrubý domácí produkt (HDP) vzroste o dvě procenta (Makroekonomická prognóza ČBA z ledna 2020 zde). V průběhu prvního čtvrtletí 2020 se však s přílivem čím dál znepokojivějších zpráv z hlavního města čínské provincie Chu-pej začal prudce měnit náhled na bilanci vnějších rizik, kterým do té doby dominovaly především brexit a obchodní války. V březnu už bylo zcela jasné, že světovou ekonomiku zasáhl šok nebývalých rozměrů v podobě pandemie koronaviru.
Vlády na narůstající zdravotní nebezpečí začaly nekoordinovaně reagovat uzavíráním svých ekonomik, v důsledku čehož došlo ke zbrzdění mezinárodního obchodu, k bezprecedentnímu propadu hospodářského růstu a k tlakům na nárůst nezaměstnanosti. Aby zmírnily ekonomické dopady, přijaly státy řadu podpůrných opatření. Právě konstrukci a rychlost opatření státu v oblasti hospodářské politiky označili hlavní ekonomové bank zastoupení v prognostickém panelu ČBA v dubnové „neprognóze“ za hlavní faktor určující budoucí vývoj české ekonomiky (Makroekonomická „neprognóza“ ČBA zde). Nicméně, jejich účinnost bude možné vyhodnotit a porovnat teprve v průběhu druhého pololetí letošního roku a zejména v roce příštím a možná i přespříštím.
Nyní se zdá, že jsme se již dotkli pomyslného dna hospodářského poklesu. Nastartování a budoucí vývoj ekonomiky jsou v tuto chvíli odvislé zejména od vývoje zahraniční poptávky a restartování důvěry v ekonomiku.

Hlavní ekonomové bank vesměs očekávají, že od třetího kvartálu letošního roku začne české hospodářství oživovat, liší se však v náhledu na rychlost a sílu oživení, což se promítá do prognózy hloubky letošního hospodářského propadu. Výsledný konsensus je, že český HDP v roce 2020 poklesne o sedm a půl procenta, přitom jde o medián mezi všemi odhady bankovních expertů, které se pohybovaly v rozmezí od mínus 6,8 procenta do mínus 10,3 procenta. Pro rok 2021 se prognostický panel ČBA shoduje na návratu k poměrně dynamickému hospodářskému růstu v meziroční výši 5,3 procenta HDP, přičemž jednotlivé odhady, z nichž je vybrán medián, se liší od růstu o 3,5 procenta do růstu o 7,1 procenta růstu HDP. Pevný konsensus bankovních analytiků je i na tom, že na růst bude česká ekonomika i v roce 2022, kdy by se měla dostat zpět na úroveň HDP z roku 2019 a odrazit se z ní k dalšímu růstu.
Nutno dodat, že se jedná o základní scénář prognózy, který nepočítá s případnou další vlnou pandemie na podzim tohoto roku, ani s opakováním plošných opatření k zabránění šíření koronavirové nákazy v případě, že by se počet nakažených na podzim začal razantněji zvyšovat. Taková plošná opatření by mohla ekonomický výhled dále zhoršit. Pokud by však byla přijímána selektivní (nikoli plošná) opatření v ohniscích nákazy, závažnost jejich dopadů na zhoršení hospodářského výhledu by touto selektivností byla zmírňována.
Vliv hospodářského poklesu ve světě na naše hospodářství: Německo jako lokomotiva obnovy
Mezinárodní měnový fond odhaduje letošní pokles světového HDP o 4,9 procenta. Za tímto údajem se však skrývá rozdíl mezi odhady pro vyspělé ekonomiky (kolem minus osmi procent) a rozvíjející se ekonomiky, kde je očekávaný pokles nižší.
Pro českou ekonomiku je zásadní, že odhadovaný pokles německé ekonomiky je mírnější než v případě eurozóny jako celku (dle Evropské komise dojde v Německu k propadu HDP o zhruba šest procent). Pro eurozónu prognostický panel ČBA předpovídá pokles o 7,9 procenta (s rozptylem odhadů od 5,9 procenta do 9,5 procenta ročního poklesu). Tento rozptyl odhadů je dán rozdíly v očekáváních, kdy a jak dojde v průběhu letošního roku k oživení. V roce 2021 bankovní analytici, čekají růst HDP o 5,2 procenta v eurozóně jako celku (rozptyl odhadů je tentokrát mezi plus 4,3 procenta a plus 8,6 procenta). Zdá se, že německá vláda opatření na podporu jak poptávky, tak nabídky kalibrovala velkoryse a v pravou chvíli tak, aby se Německo ve druhé polovině tohoto roku a zejména v letech následujících stalo opět lokomotivou evropského růstu. Což je vynikající zpráva pro českou exportní ekonomiku, která je do značné míry na vývoji hospodářství velkého souseda závislá. Německé hospodářské oživení může být navíc podpořeno i nárůstem německého exportu do Spojených států amerických.
Odhady dalšího vývoje hospodářství pro Čínu, jakožto globálního hráče na světové ekonomické scéně, jsou sice daleko méně spolehlivé, ale i tady se zdá, že návrat na růstovou trajektorii již započal.
Pokud jde o opatření na úrovni EU, byla při krátkodobém zvládání krize relativně pomalá a zásadní kroky proběhly na národních úrovních. Oblastí, kde však může EU ovlivnit svou politikou exportně orientovanou českou ekonomiku jsou na prvním místě emisní limity pro automobilky. Velmi zásadní bude přístup Evropské komise k případnému rozvolnění, resp. rozložení v čase náběhu přísných emisních limitů. Pokuty za jejich nedodržení by mohly dopadat do cen pro konečného spotřebitele a ovlivnit poptávku po nových vozech. To by mohlo negativně ovlivnit výkon automobilového průmyslu, a tím i exportní výkon ekonomik, zejména těch, v nichž právě automotive tvoří významnou součást jejich výrobního i vývozního potenciálu, což se týká jak Německa, tak Česka.
V rámci strategie boje EU s klimatickou změnou pak bude vzhledem k českému energetickému mixu středně, a ještě spíš dlouhodobě zcela zásadní, jak se ve finále EU postaví k jaderné energetice a zda ji v rámci taxonomie zařadí mezi udržitelná energetická odvětví.
Výhled hospodářského růstu ČR: klíčem jsou investice a export
Co se dopadu administrativních opatření k zabránění šíření koronavirové nákazy na jednotlivé části českého HDP týká, podle odhadů (nejen) prognostického panelu ČBA budou v letošním roce nejvíce zasažené soukromé investice a exporty. Pokles soukromých investic bankovní analytici odhadují meziročně o 15,7 procenta, meziroční pokles exportního výkonu o 12,1 procenta. Dopad na čisté exporty bude zmírňován souběžným poklesem dovozů, odhadovaným pro letošek o 8,7 procenta. Soukromá spotřeba bude – mj. i díky vládním opatřením typu kurzarbeit letos zasažena mírněji, odhadujeme její pokles o 3,4 procenta. Vládní spotřeba naopak, díky schváleným podpůrným balíčkům a v závislosti na míře jejich čerpání, naroste meziročně o 6,1 procenta.
Příčina propadu u zahraničního obchodu je jasná. Téměř tříměsíční generální odstávka automobilového průmyslu, a tím pádem i řady navazujících odvětví, si vybrala svou daň. Investiční aktivita soukromého sektoru logicky rovněž poklesla – firmy vzhledem k nejisté budoucnosti omezují výdaje a šetří, navíc vládní podpůrné programy v první polovině roku byly zaměřeny (s výjimkou COVID Plus) na podporu provozního financování, nikoli investic. Dobrou zprávou je, že i v průběhu krize některé segmenty hospodářství, založené na dálkovém přístupu, vyšší míře digitalizace (jako např. e-shopy) či na orientaci na domácí ekonomiku prosperovaly, nicméně jejich vliv na vyrovnání hospodářského poklesu nebyl dostačující. Pokud jde o domácnosti, na jejich další spotřebitelské chování bude mít vliv jak zmírnění či naopak zvýšení obav z dalšího vývoje epidemiologické situace či vývoj situace na trhu práce ve druhé polovině letošního roku a v roce příštím, až skončí platební moratoria a podpůrná mzdová opatření.
Pro příští rok očekávají bankovní analytici oživení meziroční soukromé spotřeby o 3,1 procenta, investic dokonce o 4,6 procenta, oživí se i exportní aktivita na očekávaný devíti procentní roční růst, dovozy by měly v souladu s tím narůst o 7,7 procenta. Očekávaný nárůst vládní spotřeby pro rok 2021 je 2,6 procenta (tedy cca dva a půl krát nižší než letošní), nicméně dopad do schodku veřejných financí bude i tak značný.
Trh práce navzdory nárůstu nezaměstnanosti stále napjatý

Vzhledem k tomu, že na prahu ekonomické krize byl český trh práce velmi napjatý, když přetrvával historicky nejvyšší převis poptávky po pracovní síle nad její disponibilní nabídkou, neočekává prognostický panel krátkodobé ani dramatické změny české míry nezaměstnanosti. I nadále bude ČR v této oblasti jednoznačně patřit k evropským premiantům. To ovšem neznamená, že současná situace se nebude měnit. Pro letošek naroste míra nezaměstnanosti na 4,4 procenta, na příští rok bankovní analytici očekávají posun na 5,1 procenta, tedy zhruba na dvojnásobek předkrizové úrovně. Míra nejistoty je ovšem i v tomto ohledu vysoká. Zhruba od druhé poloviny příštího roku však lze očekávat, že nezaměstnanost začne opět klesat se zesilujícím oživením. Tomu bude odpovídat i očekávaný vývoj průměrných nominálních mezd – růst o 3,1 procenta letos a o tři procenta napřesrok (a to spíše ve veřejném sektoru). Neudržitelná tempa jejich růstu před krizí tak jsou na nějakou dobu minulostí, protože zaměstnanci budou preferovat udržení práce před zvýšením mzdy. Na druhou stranu nárůst nezaměstnanosti proběhne nejspíše na úkor nejhůře placených skupin zaměstnanců, což průměrnou mzdu ve výsledku paradoxně mírně zvýší.
Veřejné finance: proběhla fiskální expanze, do budoucnosti je třeba počítat s konsolidací
Vláda na krizovou situaci zareagovala – obdobně jako vlády v jiných zemích – silnou fiskální expanzí. Schválený schodek veřejných financí ve výši pět set miliard korun pro letošní rok nemá v ČR historický precedens a oproti v předkrizové situaci zamýšleným čtyřiceti miliardám korun se tak vyšplhá na 12,5násobek.
Ve zcela zásadní otázce dopadů, resp. účinnosti přijatých opatření na podporu ekonomiky, bude jasněji také s odstupem. Co ale lze odhadnout již nyní, je nárůst schodku veřejných financí, který prognostický panel ČBA pro letošek odhaduje na 8,2 procenta HDP a na rok 2021 na stále vysokých 4,5 procenta HDP. Ve výsledku by se tak veřejný dluh v roce 2020 ocitl na 39,5 procenta a v roce 2021 by se dostal až k 42,3 procenta HDP. V rámci EU bude český veřejný dluh po krizi stále patřit k nižším hodnotám, rychlost nárůstu schodku je však třeba vidět v kombinaci s rozpočtovými dopady na péči o stárnoucí populaci a se stále nedořešenými přístupy k penzijní reformě. Náraz na dluhovou brzdu (stanovenou v legislativě na úrovni padesáti pěti procent HDP) by bez včas přijatých opatření mohl přijít v tu nejméně vhodnou chvíli.
Centrální banka reagovala na situaci adekvátně
Reakci měnové politiky na hospodářské zpomalení, vyvolané hospodářskými dopady epidemiologických restrikcí považují bankovní analytici za dobře načasovanou a adekvátní, když došlo ke snížení měnově-politické sazby na 0,25 procenta. Totéž se týká i opatření na úseku finanční stability, a to jak snížení sazby proticyklické kapitálové sazby, tak upravených doporučení pro poskytování hypotečních úvěrů. Inflační očekávání panelu pro konec letošního roku míří ke 2,5 procentům (s průměrnou inflací na úrovni tří procent) a pro rok příští na konečných 2,1 procenta (při průměrných 1,9 procenta), tedy blízko vymezeného inflačního cíle. Proto prognostický panel již do konce letošního roku další snížení dvou týdenní repo sazby neočekává, odhad na příští rok vzhledem k očekávanému oživení, a tudíž nárůstu inflačních tlaků na horizontu měnové politiky míří o něco výše v rozmezí 0,25 až 0,5 procenta na konci roku.
Co se měnového kurzu týče, pro letošní rok jej bankovní analytici očekávají poblíž stávajících úrovní na 26,43 korun/EUR s tendencí k mírnému zpevnění na průměr příštího roku kolem 25,86 korun/EUR.
Vklady na účtech, jakožto i počty a objemy úvěrů budou nadále růst
Úvěrová emise bude v letošním i v příštím roce pokračovat poměrně solidními čísly: očekávaná meziroční tempa růstu jsou 4,1 procenta (resp. čtyři procenta napřesrok) u klientských úvěrů celkem, přičemž u bankovních úvěrů domácnostem očekávají bankovní analytici 5,4 resp. 4,8procentní růst. Bankovní úvěry firemní klientele porostou o něco pomaleji, tedy o 3,5 procenta letos a o 3,9 procenta napřesrok. Konzervativnost českých střadatelů pak odráží i očekávaný nárůst celkových vkladů pro letošek o devět procent a pro příští rok stále o solidních pět procent.
Prognózy růstu reálného HDP:

 
Makroekonomická prognóza ČBA v číslech:

Foto: Pixabay.com
Zdroj: ČESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE