Bylo vám třicet, jste svéprávný a bezúhonný? Pokud ano, jděte dělat přísedícího k soudu. Zvolen bude každý, pokud jeho zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že svou funkci bude řádně zastávat. Ve skutečnosti postačí ta svéprávnost a možná formální bezúhonnost. O místa soudních přísedících dlouhodobě není zájem a na soudech jich je nedostatek.
Autor: vláda
Datum projednání vládou: 29. 11. 2023
Hodnocení EM: 40%
Laičtí soudci z lidu, jak se jim též říká, jsou přitom v senátech potřeba a soudy bez nich nemohou pracovat. Ze zákona musí spolurozhodovat většinu trestních a pracovně-právních věcí. Bez dostatku přísedících dochází k průtahům, a proto ministr spravedlnosti nyní navrhuje počet takových řízení omezit.
Soudci z lidu se u nás objevili v roce 1948 zákonem o zlidovění soudnictví, kdy nahradili dosavadní lidové poroty. Soudci z lidu se vybíraly mezi dělnickými kádry a jejich početní převaha umožňovala zasahovat do soudních procesů. Část trestní pravomoci soudů byla dokonce přenesena na zvláštní mimosoudní orgány, „akční pětky“ nebo „akční „trojky“, podle počtu rozhodujících osob, nad nimiž nestála žádná norma upravující jejich činnost. Pro úplnost je třeba dodat, že už v letech 1945 až 1948 fungovaly na základě tzv. velkého retribučního dekretu mimořádné lidové soudy, v nichž rozhodovaly pětičlenné senáty složené ze soudce z povolání a čtyř soudců z lidu.
Soudci z lidu zůstali součástí české justice i po roce 1989, jen už pro jejich výběr přestal být důležitý třídní původ a legitimace KSČ. Dle teorie by soudci bez právnického vzdělání měli do soudního rozhodování vnášet lidský pohled a bránit právnímu formalismu. S ohledem na to, že soudnictví není vykonáváno pouze pro lid, ale také lidem, je laický přísedící rovněž prvkem, kterým dochází k naplnění Ústavy. Věcně ale není účel laického soudce žádným předpisem nijak definován, a tak si ho můžeme jen domýšlet. Nelze též pominout kritiku, která říká, že soudce z lidu je snadno manipulovatelný, a to jak soudcem, tak advokátem protistrany.
Podle platné právní úpravy ve věcech pracovních rozhodují senáty okresních soudů ve složení předsedy senátu, kterým je vždy soudce profesionál, a dvou laických přísedících. Oba jsou rovněž v taláru, takže je od soudce nerozeznáte. A není to ani podstatné, oba přísedící mají rovnocenný hlas jako právně vzdělaný profesionál a předsedu tím pádem mohou i přehlasovat. S ohledem na to, že hlasování v senátech je tajné, ovšem nevíme, zda a jak často se to reálně děje. Kromě řízení před okresními soudy v pracovních věcech v prvním stupni se přísedící na rozhodování v občanském soudním řízení na prvním ani druhém stupni nepodílí.
V trestním řízení je zastoupení soudců z lidu větší. Krom případů, u nichž trestní řád stanoví, že je rozhoduje samosoudce nebo pouze předseda senátu, rozhodují trestní soudy v tříčlenných senátech, kde je opět jeden profesionál a dva laici. I zde platí, že při hlasování rozhoduje většina hlasů. V této souvislosti mimochodem není bez zajímavosti otázka přidělování jednotlivých přísedících k trestním kauzám v souvislosti s ústavním právem na zákonného soudce. Zatímco soudci je každý případ přidělen na základě rozvrhu práce, aby si nemohl vybírat, přísedící jsou často obsazováni do senátů až po nápadu věci dotázáním, zda se budou moci projednání věci zúčastnit.
Takový postup ovšem zavání porušováním práva na spravedlivý proces, neboť příslušnost soudce se rozhodně neřídí vlastním výběrem. Současný systém k těmto praktikám tenduje ze zcela praktických důvodů. Přísedící by zpravidla neměl zasedat více než 20 dnů v kalendářním roce. Za účast v senátu dostane paušální náhradu ve výši 150 korun za den, a pokud není v pracovním poměru, je to maximálně 680 korun za den. Těžko je pak úkolovat jako běžné zaměstnance. Vládní návrh problém porušování práva na spravedlivý proces neřeší. Jeho hlavním cílem je vypořádat se s nedostatkem přísedících, přičemž už dnes platí, že většina z nich jsou důchodci.
Laické přísedící vláda navrhuje zrušit v občanském soudním řízení, což je nejspíš v pořádku, v trestním řízení se mají podílet jen na rozhodování krajských soudů o nejzávažnějších zločinech, a to zejména násilného charakteru. Úloha přísedících tak bude dál odumírat, aniž by si vláda kladla otázku po jejich smyslu a možné reformě působení. Krom navýšení odměn a počtu dní se nabízí úvaha, zda nezměnit poměr v senátech, kde by vedle dvou soudců z povolání působil jen jeden přísedící, zato ve více soudních řízeních. Navrhované omezení přísedících není nové. V minulém volebním období stejnému návrhu z výše uvedených důvodů vystavil stopku Senát, vláda si z toho však žádné poučení nevzala.
Foto: Pixabay
Zdroj: Redakce EM