1.3 milionů obyvatel České republiky žije v podmínkách, v rámci, kterých mají nárok na pomoc skrze systém sociálního zabezpečení. Zároveň se k nim však konkrétní pomoc nedostává.
Ať už kvůli špatné informovanosti, nepřehlednosti systému nebo délce a náročnosti žádacího procesu. Tím, jak situaci zlepšit se zabýval nedávný průzkum Centra ekonomických a tržních analýz (CETA).
Základním stavebním kamenem by měla být digitalizace a propojení jednotlivých úřadů, které jsou do systému státní podpory zapojeny. Pomůže také snížit administrativní náročnost procesu, urychlit výplatu a v neposlední řadě zvýšit informovanost samotných žadatelů.
Přehlednost systému sociální pomoci pro žadatele
Zlepšit je potřeba hlavně informovanost samotných žadatelů. „V současné době lidé ani nevědí, o co si mohou požádat. Zejména seniorům by s tím mohli pomáhat sociální pracovníci ve spolupráci se sestrou praktického lékaře. Což bylo dříve absolutně běžné. Starší lidé často nedokážou ze zdravotních důvodů na kontaktní místo přijít osobně. Navíc ani v komplexní podporu nevěří,“ zní konkrétní doporučení z průzkumu.
Administrativní náročnost a rychlost výplaty
Zástupci neziskových organizací se shodují, že by pomohlo zavést principy, které fungují u úspěšných dávek, do praxe i u těch méně úspěšných. Příklad z praxe hovoří o problémech s příspěvkem na bydlení, který je jedním z hlavních nástrojů státu na řešení energetické chudoby domácností: „Bylo by dobré, kdyby příspěvek na bydlení fungoval podobně jako dávky hmotné nouze. Vyplácel by se tedy za aktuální období, nikoliv zpětně za čtvrtletí. Když se někdo přestěhuje a 3 měsíce nezvládá hradit své náklady, dostává se do problémů. Ideální by také byla možnost vše řešit elektronicky. Dále bych ocenila např. konkrétní požadavky, jaké náležitosti má mít nájemní smlouva a stejně tak všechny ostatní přílohy k žádosti,“ zaznělo v dalším příspěvku do průzkumu.
Digitalizace a propojení jednotlivých úřadů
Výraznému zjednodušení celého systému by pomohla digitalizace správy sociálního systému a propojení mezi samotnými úřady, jak zdravotními, tak sociálními. Tento krok by odboural velkou část administrativní náročnosti systému. Žadatelé by nemuseli neustále dokola vyplňovat informace, které už o nich stát dávno ví. Úředníci by pak tyto formuláře nemuseli zpracovávat. To by jim uvolnilo ruce a mohli se více věnovat lidem v nouzi.
FILIP BLAHA, analytik CETA
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA