Fassmann: Čekání na rozpočet – jak to bude s tou inflací?

V posledních dnech vydala Česká národní banka i ministerstvo financí své letní ekonomické prognózy. Nic tedy již nebrání tomu, aby nová makroekonomická data zreálnila rozpočtová východiska připravovaného rozpočtu a státní rozpočet na rok „přikovala“ k ekonomické realitě.  Opravdu je tomu tak?

Do předložení rozpočtu k vnějším připomínkám před jeho definitivním předložením Poslanecké sněmovně na konci září zbývá ještě nějaký čas. Zdá se, že již koalice vyřešila „zásadní rozpočtové problémy“ jako která voda, hygienický prostředek či tiskovina bude v základní sazbě DPH, a která ve snížené sazbě (a naopak), či jak se rozdělí rozpočtový výnos s hazardu atd. Proto zbývá trochu času podívat se (naprosto přízemně a mimo zájem kamer) na to, na jakých  makroekonomických základech  bude státní rozpočet pro rok 2024 vůbec stát. 

První, co udeří každého, kdo otevře letní prognózy MF ČR a ČNB do očí, je prudký meziroční pokles inflace (růst spotřebitelských cen) v příštím roce. ČNB odhaduje, že průměrná míra inflace (měřená růstem spotřebitelských cen) se sníží na úroveň 2 % tj. horní hranici tolerančního pásma. Odhad MF ČR činí 2,8 %. A to je a bude základní problém ještě nedokončeného rozpočtu. Obávám se totiž, že takto snadno se naší inflace nezbavíme. Zvláště, když vláda ani náznakem neustupuje od dosavadní zásadní pozice – do vývoje cen regulačními nástroji za žádných okolností nezasahovat. 

Proti vládnímu očekávání prudkého poklesu inflace, které se spoléhá na její samovolné vyhasnutí, totiž stojí celá řada – z části vládou dokonce vyvolaných – proinflačních faktorů. Ty jsou však v obou prognózách podle mého názoru výrazně podceněny. 

Vývoj inflace v jednotlivých měsících roku 2023

Jak se měnily prognózy inflace pro letošní rok:

Podceněno je v prvé řadě proinflační působení tzv. konsolidačního balíčku.  Připomínám, že jedním ze zásadních opatření tohoto balíčku jsou změny v sazbách daně z přidané hodnoty. Dojde ke zrušení první i druhé snížené sazby DPH (15 % resp. 10 %). Tyto sazby nahradí nová snížená sazba, a to ve výši 12 %. Vedle toho bude samozřejmě i nadále existovat základní sazba DPH ve výši 21 %, a do ní se přesune část dosud zvýhodněného zboží. Tato úprava vyvolá celou řadu protisměrných pohybů a dopadů nejen do veřejných financí, ale i do cen. Celá tato operace bude podle propočtů samotného MF ČR pro veřejné finance ztrátová. Ano, pro ty veřejné finance, které bude tzv. rozpočtový balíček včleněný do návrhu státního rozpočtu 2024 údajně napravovat. Ale to jen pro pořádek.  

V této chvíli nás zajímá dopad těchto změn do inflace.  I když se v tomto čase dolaďují pravděpodobně poslední detaily zařazení zboží v té, či oné sazbě, lze podle mého názoru již dnes říci, že tato operace naprosto bezpečně povede vedle negativního rozpočtového dopadu i k výraznému růstu cen.  Konkrétně – jako důsledek zvýšení sazeb DPH z 10 na 12 % dojde ke zvýšení spotřebitelských cen především u vybraných služeb spojených s bydlením (voda, vodné stočné, teplo,) u stravovacích a ubytovacích služeb a u veřejné dopravy.  

Zvýšení cen z titulu zvýšení sazby DPH z 10 % na 21 % by mělo postihnout především točené pivo a řadu osobních služeb (holičství, kadeřnictví, opravy). Zvýšení cen z titulu zvýšení sazeb z 15 na 21 % by se mělo dotknout především nealkoholických nápojů.  Ani kojenecká voda a ženské hygienické potřeby – zdá se – nakonec nebudou ochráněny sníženou sazbou. Je někdy hodně překvapivé, na co všechno si vláda ČR a vládní koalice při svém jistě nezměrném pracovním vytížení nenajde čas.

Samozřejmě je nutno připomenou, že proti komoditám, kde dojde nesporně k nárůstu cen (pochybuji, že by český obchod byl ochoten eliminovat nárůst sazeb DPH poklesem obchodního rozpětí), budou komodity, kde by mělo podle předpokladů MF ČR údajně dojít ke snížení cen z titulu poklesu sazeb DPH z 15 % na 12 %. K tomu by mělo dojít u potravin, léků a některých dalších služeb. To je hlavní důvod proč MF ČR celkový inflační vliv těchto úprav odhaduje jako velmi nízký. 

Je ovšem vážnou otázkou, zda ve spojení s pohybem sazeb DPH k nějakému výraznému cenovému poklesu vůbec dojde. Na příkladech snížení sazby DPH či přeřazení zboží do jiné sazby, ke kterým došlo v posledních třiceti letech je ověřeno, že pokles sazby přidané hodnoty konečnou cenu nesnižuje. Pouze pokud – dodejme – by byl podpořen cenovou regulací, což v ČR, jak nás mnohokrát ubezpečil předseda vlády, nehrozí… Efekt snížení DPH o 3 procentní body (což se týká především potravin) se tak podle mě ve snížení spotřebitelských cen neprojeví. Tento efekt není nijak nový a odborné veřejnosti i pracovníkům veřejné správy je velmi dobře znám. 

Obecně se nabízí vážná otázka, proč se vůbec koalice uchýlila k tomuto opatření, když na něm fakticky nic nevydělá, resp. v roce 2024 dokonce prodělá? Stojí tato masívní ztráta veřejných příjmů a vyvolaný cenový chaos, který nemůže skončit jinak než dalším inflačním impulsem vůbec za to, že budeme mít místo tří sazeb DPH sazby dvě? Nebo je zatím ještě něco jiného? Každopádně přesuny sazeb sem a tam zasáhnou více, než polovinu zboží a služeb, které nakupujeme. Kdo bude vyhodnocovat a kontrolovat, zda cenové pohyby opravdu odpovídají „jen“ změnám v sazbách DPH? A co když nebudou? Co když i při snížení DPH neklesnou a při zvýšení DPH narostou více?  Bude se nesnižování či nadměrné zvyšování cen skryté pod pláštíkem změny sazeb sankcionovat? A kdo to bude dělat?  Odpověď na tyto otázky, které si vláda zjevně vůbec neklade, je jednoduchá – nikdo. Máme přece až na pár výjimek volnou tvorbu cen… Jinak řečeno velmi se obávám, že v příštím roce „ve velkém“ zažijeme to, co jsme zažili letos v létě v „malém“ pří zvýšení spotřební daně u nafty. Z anoncovaného zvýšení ceny nafty o 2 Kč se stalo zvýšení o 4 Kč a pro jistotu ve stejný okamžik zdražil i benzin, jehož se tato operace vůbec netýkala. To ukázalo, jak silné inflační očekávání v naší naprosto neregulované ekonomice přetrvávají a masívní přecenění zboží z titulu pohybu sazeb DPH bude pro ně přímo živnou půdou.  

To ovšem nejsou zdaleka jediné proinflační impulsy související s balíčkem. Vedle již zmíněných úprav DPH se v rozpočtovém balíčku počítá, nejen se zvýšením spotřební daně u alkoholu a kuřiva a se zdražením dálniční známky, ale především se snížením dotací. Pod tímto záměrně nespecifikovaným heslem je skryto zrušení dotací v rozsahu 54 mld. Kč. I toto záměrně nespecifikované rušení bude mít nesporný vliv na růst inflace a můžeme se jen dohadovat v jakých oblastech. Velmi reálně se rýsuje obnovení plateb domácností za obnovitelné zdroje, které mohou přispět k růstu elektrické energie v řádu desítek procent. 

Slyšet o sobě však již daly také obce, které se připravují na zvýšení ceny u místní dopravy, služeb, nájmů, vodného stočného, místních poplatků. Podceňovat nelze cenovou setrvačnost spojenou s různými valorizačními mechanismy vázanými na růst spotřebitelských cen v předchozím roce…. 

Ani to však není konečná, dalším kanálem nárůstu inflačních tlaků bude velmi pravděpodobně i kurzový kanál po částečném uvolnění striktní kurzové politiky ze strany ČNB.  Pominout ovšem nelze ani riziko nárůstu cen energetických surovin – především ropy, a to v souvislosti s anoncovaným snížením těžby ropy Saudskou Arábií. Proto i při příznivém vývoji vnějších vztahů (což ovšem není vůbec jisté) nelze očekávat v příštím roce růst spotřebitelských cen podle mého názoru níže, než na úrovni dvoj až trojnásobku aktuálně anoncovaných hodnot. 

Martin Fassmann

Foto: Pixabay

Autor: Martin Fassmann