CETA: Proč neklesají ceny potravin?

Důvodem rozhodně není chamtivost obchodníků, jak by mohlo mnohé na první dobrou napadnout. Základní chybou této argumentace je totiž uvažovat o jednom celku jménem “ceny potravin” a nejít v analýze více do hloubky.

V první řadě je třeba podotknout, že maloobchod nezvyšoval v průběhu loňského zdražování ceny zdaleka tak moc, jako tomu bylo v případě zemědělců. Sám tedy čelil výraznému zvýšení nákladů, které v plné výši nepřenesl na spotřebitele, proto teď pochopitelně nebude pokles cen v obchodních řetězcích v plné míře odrážet pokles cen u výrobců. 

U cen potravin a jejich tvorby navíc panují následující vztahy:

1. Mezi změnou cen zemědělců a maloobchodu je většinou kauzální vztah.
2. Časové zpoždění cen maloobchodu na základě změn cen zemědělců může trvat až měsíce.
3. Reakce na přizpůsobení na zvýšení cen zemědělců je zpravidla rychlejší než na snížení cen.

Cenový pohyb a jeho výše je u jednotlivých potravin značně odlišná. Citlivěji na pohyb zemědělských cen budou reagovat produkty se silným domácím trhem a nízkým dovozem ze zahraničí a naopak. Zvyšování zemědělských cen se propisuje do maloobchodních cen pouze

částečně, asymetricky a se zpožděním. Tak tomu bylo v průběhu minulého roku, kdy se ceny zvyšovaly a je tedy nelogické se podivovat, že stejný trend panuje i v případě snižování cen.

Maloobchod si zároveň kvůli „nákladům jídelníčku“ nemůže dovolit na základě minoritních pohybů cen producentů měnit své ceny okamžitě a s nadměrnou frekvencí. Změna je tedy efektivní až v případě dlouhodobého nárůstu/ poklesu cen, což tvoří právě ono časové zpoždění v přepisování a pohybu cen.

Ceny jednotlivých potravin pak také závisí na sezonnosti, dotacích v jednotlivých odvětvích, síle dovozu a nepředvídatelných nabídkových šocích jako je třeba ptačí chřipka nebo válka na Ukrajině. Uvažovat o potravinách jako jednom celku a zdůrazňovat jejich zdražování je pak při nejmenším argumentačně slabé.

FILIP BLAHA, analytik CETA

Foto: Pixabay

Zdroj: CETA