Tomáš Brabec: Protiepidemické restrikce zasáhly každého

Mezi jeho klienty patří velké a střední podniky. Je certifikovaným auditorem a členem Komory auditorů České republiky. Dnes je zodpovědný za rozvoj a řízení auditních služeb, vedení významných zakázek a komunikace s klienty.
Rozhovor s TOMÁŠEM BRABCEM, Partnerem/Audit Services ve společnosti APOGEO GROUP, SE.
V jednom z rozhovorů jste uvedl, že na spoustu lidí, kteří prošli auditem, působí tento obor černobíle. Buď audit zbožňujete, nebo nenávidíte. Jak jste na tom vy? Miloval jste audit odjakživa nebo přišly i chvíle, kdy jste chtěl dělat raději něco nového?
Ačkoliv audit a zapojení racionální složky uvažování jdou ruku v ruce, i má osoba má emoce a dobře cílená otázka je vyvolá. Pozitivní přístup k životu mi tudíž umožňuje milovat. Odjakživa jsem tíhnul k duševnímu povolání, neboť jakékoliv pokusy o fyzickou tvorbu byly vždy naprosto nekonkurenční. Radost z účetnictví jako předmětu nejprve na obchodní akademii, posléze na VŠE, přerostla v rozhodnutí stát se auditorem a vidět to i z druhé strany. Jsem auditor stále a práce mě těší, naplňuje. Odpověď je tedy zřejmá.
Co vás na auditu přitahuje? Co je klíčem úspěchu dobrého auditora?
Velice mě přitahuje komunikovat s lidmi, klienty nebo potenciálními klienty. Z oněch diskusí, a ne vždy se nesou v příjemném duchu, cítím obohacení, podněty a možnost nahlížet na jednu a tu samou věc z více úhlů, objevovat nové možnosti a způsoby uvažování. Z uvedeného vyplývá, že jeden z faktorů úspěchu je schopnost naslouchat, empaticky, ale i důrazně komunikovat, a být sám sebou.
Mezi přelomem let 1992 a 1993 včetně rozdělení Československa, a s tím také souvisejícím rozdělení účetnictví prostřednictvím tzv. převodových můstků v podnicích na české a slovenské subjekty, byl 1.leden 1993 také počátkem uplatňování mezinárodních účetních a daňových standardů v ČR. Podařilo se od té doby úplně sladit naše standardy s mezinárodními?
Bohužel nebo bohudík, z globálního pohledu nikoliv, záleží, kdo a s jakým cílem na danou problematiku nahlíží. Fakticky jsou však zatím české účetní standardy velmi vzdáleny těm mezinárodním, byť ze zákona o účetnictví platí povinnost aplikace mezinárodních účetních standardů pro vybrané účetní jednotky již delší dobu. Odborné diskuse probíhají spíše na úrovni zasvěcené veřejnosti, tedy relativně úzké skupiny znalých. Otázku bych si však dovolil formulovat jinak, co dělá zákonodárný orgán, potažmo odpovědné složky státu, pro to, aby potenciální uživatele s problematikou mezinárodních účetních standardů začaly seznamovat a vysvětlovaly jim, k čemu to vlastně bude? Toto jsem nezaznamenal.
Dnes už audit není jen o účetnictví a daňovém auditu. Co má být účelem auditu a auditorských služeb?
Audit v novodobé historii sloužil jako kontrola managementu společnosti. Bylo to v období průmyslové revoluce, kdy docházelo z praktických důvodů k oddělení managementu a vlastníků a vlastníci potřebovali nezávislou kontrolu managementu. V dnešní době je účel auditu obdobný – kontrola, ověření, soulad účetní závěrky/výroční zprávy se skutečností a standardy účtování a vykazování – jen okruh uživatelů auditu je širší, neboť výsledky auditu mají být společností zveřejňovány. Jsou to tzv. externí uživatelé (vlastníci, banky, odběratelé, dodavatelé, správce daně apod.).
Co vše musí zahrnovat takový audit? Co vše se dá a nedá auditovat?
Audit je komplexní sofistikovaný proces, který je standardizován formou mezinárodních standardů pro audit (ISA). Zjednodušeně řečeno, audit má tři fáze, plánovací (identifikace a vyhodnocení rizik), procesní (reakce na identifikovaná rizika) a závěrečná (finální kontrola a vydání zprávy auditora). Po celou dobu procesu probíhá velmi úzká interakce mezi auditním týmem a odpovědnými osobami na straně klienta.
Předmět auditu, resp. zpráva auditora o ověření tohoto předmětu, by měla dávat smysl a měla by být obhajitelná. S tím souvisí základní předpoklady auditorské profese – nezávislost, odbornost, mlčenlivost a profesní skepticismus. Vše mimo tuto definici nedává smysl auditovat.
Jak se mohlo stát, že přední poradenská firma Arthur Andersen, kdysi celosvětová jednička v „Big 6“ a do roku 2001 z největších světových nadnárodních korporací, padla na kolena ve spojitosti s auditem ve velké energetické společnosti Enron se sídlem v Texasu?
O této kauze bylo napsáno mnoho a každý si může udělat vlastní názor. Dle mého názoru nastal řetěz událostí, kde primárním spouštěčem byla chyba vnitřního kontrolního systému společnosti, která nebyla auditory reflektována. Navíc se jednalo o sázku na jednu kartu ze strany vedení Enronu, a tato karta nepřišla. Vyvolaná vlna pak smetla vše, co jí přišlo do cesty, z povrchu zemského. Mimochodem, dopady této kauzy v auditu ve formě vyšší regulace cítíme dodnes.
Dlouhodobě se zvyšují nároky na byrokracii jednotlivých firem, a obzvláště pak poslední dva roky i v souvislosti s pandemií COVID-19. Odrazilo se to i ve větší zátěži, změnách k přístupu a poskytování auditorských služeb?
Ano, dle mého názoru je již dnes auditní profese přeregulovaná, a to celosvětově, a významně dopadá i na auditní klienty, ať už z pohledu vyšší časové náročnosti auditu, tak z pohledu tlaků na vyšší auditní honoráře.
Na druhou stranu, pokud se díváme na audit v západních zemích EU, kde přeregulovanost berou jako standard, je možná otázkou času, až nám tzv. přejde vyšší míra regulace více do krve a ztotožníme se s ní, jak auditoři, tak klienti.
Jak vnímáte z pohledu auditora a poskytovatele poradenských služeb dopad covidové epidemie na české firmy, malé a střední podnikatele a českou ekonomiku?
Vnímám to tak, že protiepidemické restrikce zasáhly každého, tj. občany i firmy jakékoliv velikosti, a to jak negativně, tak i pozitivně. Jsem bohužel přesvědčen, že především skrze skokový nárůst státního dluhu se ještě máme všichni na co těšit.
Současná vláda v demisi schválila letos na podzim další dost vysoké zvýšení minimální mzdy. Jak se to odrazí ve zvýšení zdanění a odvodech firem a dalším zvýšení nákladů? Jak to ovlivní pracovní trh a nezaměstnanost?
Bude to znít jako klišé, ale je-li jakákoliv mzda zvyšována bez adekvátního růstu produktivity práce, jde o slepou uličku, s krátkodobým přínosem a dlouhodobou ztrátou pro konkrétního jednotlivce. Firmy se zpravidla snaží co nejdříve promítnout vyšší náklady do svých koncových produktů, čímž se roztáčí inflace, která velmi brzy dožene dočasné zvýšení mezd.
Dopad na pracovní trh a nezaměstnanost nedokážu odhadnout.
Jak se mohou firmy chránit proti velkým ztrátám či krachu v době vysokého růstu nákladů, vstupů včetně energií, mzdových nákladů a rostoucí inflace a celkově nejisté ekonomické situace v ČR i ve světě?
Dobrý hospodář má rezervy z období hojnosti a vizionář dokáže inovovat, krizí projde a po jejím konci má dobrý start pro další růst. Ten, kdo rezervami a inovacemi nevládne, zpravidla dříve nebo později zkrachuje. To je život, to je tržní hospodářství. Jistota neexistuje.
Jak vidíte vývoj české ekonomiky a českých firem v rozmezí příštích 1-3 let?
Vidím to tak, že v globálu by mohlo dojít ke stabilizaci ekonomiky v horizontu 1-2 let, a to z titulu uklidnění epidemie. Následně těžko říci. Faktorů, které naši ekonomiku mohou ovlivnit, je příliš mnoho na to, aby šlo predikovat rámcový scénář (vyšší dynamika zadlužování, green deal apod.).
Co by dle vás pomohlo k nastartování a znovuoživení české ekonomiky? 
Jsem přesvědčen, že jako jeden z prvků oživení by mělo být vybudováno stabilní, pochopitelné a jednoduché právní prostředí, nejlépe ještě s odhadnutelným vývojem, na který nebude mít vliv volební období.
Co by mohlo do budoucna pomoci usnadnit práci auditorům a poradenským firmám?
Na prvním místě rozumná míra regulace reflektující např. velikost auditorské společnosti, dále podpora automatizace auditorských procesů (zřejmě pod záštitou Komory auditorů), čímž by se snížila časová náročnost auditu a rozšířil testovaný vzorek a v neposlední řadě intenzivnější prezentace pro zvýšení atraktivity profese jako takové, neboť potřebuje „novou krev“.
Audit a poradenské služby jsou hodně také o pracovní vytíženosti a cestování. Stihnete také ještě odpočívat a relaxovat?  
To je dobrá otázka, relaxuji prací, protože mě baví!
Děkuji za rozhovor.
Foto: Pixabay
Zdroj: Renáta Lucková