Rozhovor s Jiřím Kůsem, spoluzakladatelem a ředitelem firmy nanoSPACE
Je propagátorem nanotechnologií a konceptu třetí průmyslové revoluce podle amerického ekonoma Jeremyho Rifkina. Je duchovním otcem projektu „Česko je nano“ a byl iniciátorem založení Asociace nanotechnologického průmyslu ČR, jíž se stal zároveň i předsedou.
Vystudoval jste průmyslovou energetiku a později i sociologii a psychologii. Jste více technik, či humanista? Lze to vůbec propojit?
Považuji to za výhodu. Technické vzdělání mi pomáhá pochopit dobře principy exponenciálních technologií a humanitní vzdělání mi pak umožňuje přemýšlet o jejich dopadu na jednotlivého člověka i celou společnost.
Česká republika patří nejen ke světovým lídrům v nanotechnologiích, ale nanovlákno je dokonce českou specialitou, kterou se zabýval tým Technické univerzity v Liberci pod vedením chemika Oldřicha Jirsáka, jenž jako první na světě dokázal uvést do praxe spřádání nanovláken. Co České republice brání, aby se stala v tomto oboru světovou velmocí?
Nevnímám to tak, že by nám něco bránilo. Mým snem je Česká republika jako nanotechnologické srdce Evropské unie a věřím, že ten sen dokážeme proměnit ve skutečnost. Patříme ve světě už nyní ke špičce v aplikacích nanotechnologií do průmyslových i civilních výrobků, máme řadu skvělých nanotechnologických firem s velkým podílem exportu.
V současnosti se nanotechnologie objevují všude kolem nás. V čem jsou nanočástice či nanotechnologie lidstvu tak prospěšné? Kde všude je možné je využít? Mohou do budoucna ovlivnit třeba i DNA lidstva?
Nanotechnologie jsou technologie, které manipulují s hmotou na neviditelné úrovni molekul a atomů, a vytvářejí tak úplně nové vlastnosti a chování materiálů. Tímto způsobem vznikají například ultralehké materiály pevnější než ocel, samočisticí nátěry, samoskládací a samoopravující se materiály nebo nanokapsle na cílenou dopravu léků v těle. Nanotechnologie mohou být lidstvu prospěšné takřka ve všech oblastech průmyslu, ve zdravotnictví i ve vylepšení věcí běžné potřeby. Práce na vylepšování DNA člověka je doménou biotechnologů, ale pro zajímavost, umělou DNA lze využít i k ukládání velkých dat do superminiaturních úložišť, tímhle směrem už byly provedeny úspěšné experimenty.
V čem vy konkrétně vidíte další význam nanotechnologií? Když jdete po ulici, vidíte inspiraci pro nanotechnologie?
Velkou inspirací pro všechny nanotechnology je příroda, která používá nanotechnologie od zrodu života na Zemi. Například nanotechnologická hydrofobní úprava povrchů má svůj vzor ve způsobu odpuzování vody lotosovým listem, nanooptika se naopak inspiruje motýlími křídly, která vytvářejí barevný vjem pomocí nanostrukturovaného povrchu. Význam, který v nanotechnologiích vidím já, je jejich zásadní příspěvek ke vzniku decentralizované, sdílené a mnohem demokratičtější společnosti.
Lze využít nanotechnologie i v potravinářském průmyslu? Budou i lidé také „nano“?
V potravinářství lze využít nanotechnologie například v chytrých obalech s nanosenzory, které budou kontrolovat stav potraviny a třeba změnou zabarvení oznámí spotřebiteli, že se začala kazit. Tenhle způsob může významně omezit plýtvání, náhradou odhadované doby expirace sledováním skutečného stavu eliminuje zbytečnou likvidaci jinak nezávadných potravin. Jinou aplikací nano- a biotechnologií v potravinářství jsou stoprocentní biodegradabilní obaly. Nanotechnologie mají obecně velký potenciál zlepšit chování člověka k životnímu prostředí.
Firma nanoSPACE, jíž jste spoluzakladatelem a ředitelem, využívá nanovlákno v antialergických lůžkovinách. Jak vidíte budoucnost nanotechnologií v oblasti lékařství?
Využití nanovlákna v antialergických lůžkovinách nanoSPACE patří do oblasti preventivní medicíny. Naše nanomenbrána v textilii totiž funguje jako filtr a zabraňuje, aby se alergen dostal k člověku, který trpí alergií. Do této oblasti patří i fotokatalytické čištění vzduchu od bakterií a virů chytrými nátěry s nanokrystalky. V lékařství ale existují pro nanotechnologie další možnosti využití. Může to být už zmíněná cílená doprava léku v nanokapsli přímo k postižené tkáni bez vedlejších účinků. Tím se v České republice zabývá například firma Contipro. Pomocí nanovláken se dá také vytvořit jemný skelet, tzv. scaffold, na kultivaci náhradních orgánů z kmenových buněk. Nanotechnologie mohou ale také změnit v kombinaci s umělou inteligencí zásadním způsobem základní péči o zdraví lidí. Praktického lékaře by z velké části nahradily nanosenzory na našem oblečení nebo v chytrých náramcích či telefonech, které by nepřetržitě monitorovaly všechny důležité fyziologické parametry.
V České republice se snažíte nejen o propagaci nanotechnologií, ale také konceptu třetí průmyslové revoluce amerického ekonoma a filozofa Jeremyho Rifkina. V čem konkrétně spočívá tento koncept?
Americký ekonom a vizionář Jeremy Rifkin předpověděl svou knihou Third Industrial Revolution, vydanou v roce 2011, nástup nového ekonomického paradigmatu sdílené společnosti, který bude mít zásadní dopad na životy lidí na Zemi. Jeho koncept spočívá v myšlence, že k takovým zásadním zvratům dochází tehdy, když se v jeden historický okamžik změní všechny tři klíčové technologie: energetika, doprava a přenos informace. V první průmyslové revoluci se stalo zdrojem energie uhlí, mobilitu lidí změnila železnice a rychlost přenosu informace telegrafem zásadně ovlivnila obchod a expanzi firem. Ve druhé průmyslové revoluci pak přišla ropa, auto do každé rodiny a s tím spojený rozvoj individuální mobility, šíření informace ovládlo rádio a televize. To, co přichází nyní, je přechod na decentralizovanou energetiku využívající obnovitelné zdroje, nástup autonomního řízení vozidel a přeměna individuální mobility na službu, informace se šíří po internetu. Celý svět se propojil do jedné velké sítě, ale technologie zároveň umožňují lidem žít lokálně mnohem nezávisleji na nějaké centrální autoritě nebo zdroji.
Jak bude podle vás vypadat svět a člověk budoucnosti? Co přinese třetí průmyslová revoluce, ve které budou hrát stále větší roli moderní technologie?
Nemyslím si, že moderní technologie změní podstatu člověka. To, co změní, bude způsob života lidí a subjektivní i kolektivní zážitek reality, kde časem zmizí pomyslná hranice mezi fyzickým a virtuálním světem. Moderní technologie jsou velkou šancí a nástrojem pro všechny tvořivé lidi. Třetí průmyslová revoluce může přinést spolu se sdílením, decentralizací a dematerializací více možností a vyšší životní úroveň pro každého. Odvrácenou stranou technologické revoluce se ale může stát také posilování závislých rysů a života založeného na pasivní spotřebě. Herní průmysl bude určitě jedním z nejdůležitějších odvětví 21. století. Rychlá dosažitelnost prakticky čehokoli může posilovat povrchnost a nezávaznost. Jako zásadní úkol pedagogů v 21. století proto vidím vedle rozvíjení kreativity žáků jejich pevné hodnotové ukotvení. Zní to možná jako fráze, ale je to člověk, kdo může sofistikované technologie využít k dobrým věcem, nebo zneužít.
Kdysi jste se zmínil, že třetí průmyslová revoluce je o svobodě a že nový svět přinese řadu jiných pracovních příležitostí v nových oborech. V čem konkrétně?
Občas říkám, že namísto těžby uhlí budeme mít těžbu dat. Nacházíme se v době přechodu od starého ekonomického modelu k novému, nových pracovních příležitostí se objevuje a objeví spousta. Nanotechnologie vláken nebo částic prostupují všechny obory od biotechnologií až po výrobu baterií. Dematerializace výroby souvisí s nástupem 3D tisku, představuji si v blízké budoucnosti mnohem víc personalizovanou výrobu v malých digitálních manufakturách. Výroba potravin k okamžité spotřebě se může realizovat ve vertikálních farmách. Stejný převrat, jako přinesl nástup internetu, může přijít s rozšířením technologie blockchain. Digitální sítě mohou ohrozit hackerské útoky, bude stoupat význam bezpečnosti. Perspektivní uplatnění tedy vidím například v oborech jako biotechnologie, nanotechnologie, velká data, umělá inteligence, 3D tisk, herní průmysl, cyber security, robotika, blockchain.
Zkuste si trochu zavěštit. Jak bude podle vás vypadat svět moderních technologií v roce 2050?
Právě čtu knihu Machine, Platform, Crowd, kterou napsali dva vizionáři z MIT, Andrew McAfee a Erik Brynjolfsson. Přemýšlím o světě blízké budoucnosti podobně jako oni. Představuji si, že současný model zakládání a řízení firem nahradí model platforem, které založí nadšenci, aby realizovali svůj projekt. Financování proběhne pomocí digitálních tokenů a bude důležité nadchnout projektem v síti dostatek lidí, aby se vytvořil zúčastněný dav, který si tokeny nakoupí. Představte si, že jste si nakoupil tokeny projektu autonomní dopravy v Mělníku. Když se projekt realizuje, můžete ji pak v Mělníku využívat a zároveň budete jedním z vlastníků, vaše investice se bude zhodnocovat. Celé to bude navíc postaveno na technologii blockchain a umělé inteligenci, která se bude starat o fungování služby. Jak předpovídá Rifkin, to není inovace stávajícího, ale hluboká změna ekonomického paradigmatu, kde všechno, co bylo dosud centralizované, ať je to energetika, nebo třeba banky, nahrazuje síť.
Děkuji za rozhovor.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
