Genmjr. Mgr. Martin Vondrášek je policejním prezidentem od dubna 2022. Do funkce nastoupil po devětadvaceti letech služby a po předchozím osmiletém působení na pozici prvního náměstka policejního prezidenta.
„Internet a moderní technologie lákaly děti už před pandemií, nicméně je zřejmé, že doba, která nebyla nakloněná přímému kontaktu, zcela logicky přispěla k tomu, že se více lidí uchýlilo ke komunikaci v online prostředí. Nebyla ani jiná možnost. S trochou nadsázky lze jistě říct, že internet je dobrý sluha, ale zlý pán. Rodiče hrají zásadní roli především v prevenci,“ říká Martin Vondrášek.
Rozhovor s MARTINEM VONDRÁŠKEM, policejním prezidentem.
Policie se potýká s neustálým nárůstem kriminality v online prostředí. Jak nebezpečná může komunikace v online prostředí být?
Samozřejmě tak, jako v běžném životě, i v online prostředí může na člověka čekat řada nástrah. Části z nich však lze úspěšně předejít obezřetností a zodpovědným přístupem.
Jaké druhy kriminality jsou tu nejčastější?
Nejčastějším druhem kriminality, se kterým se setkáváme v online prostředí, je majetková trestná činnost, konkrétně různé druhy podvodů. V případě dětských obětí je situace jiná, zde statistikám kriminality vévodí trestná činnost mravnostního charakteru.
Co v případě zneužití či online napadení mohou lidé dělat?
Záleží na konkrétních okolnostech, o jaký druh napadení či zneužití se jedná. V obecné rovině, stanou-li se lidé obětí trestné činnosti, je vždy na místě tuto skutečnost nahlásit Policii České republiky. Je také vhodné uchovat potřebný důkazní materiál, tedy například uložit si komunikaci s osobou, která se protiprávního jednání měla dopustit. V neposlední řadě je také vhodné pokusit se zabránit vzniku dalších škod či pokračování závadného jednání.
Často se online kriminalita týká především zneužívání profilů na sociálních sítích, podvodů při nákupech v e-shopech nebo podvodných telefonátů. Můžete uvést příklady?
Setkáváme se případy, kdy lidé prodávají nějaké zboží na inzertních portálech, ozve se kupec, který se však pod různou záminkou snaží vylákat z prodávajících citlivé údaje k platebním kartám. V dalších případech pak zaznamenáváme telefonáty údajných úředních osob, ať už pracovníků banky, úředníků nebo dokonce policistů, které se opět snaží takové citlivé údaje za využití fiktivních legend vymámit. Zneužití profilů na sociálních sítích je často pácháno ve vztahu k dětem a nezřídka slouží k vydírání a dalšímu zneužívání.
Krádeže herních účtů, vishing, neoprávněné instalace podvodných programů nebo podvodníci na e-shopech. To je jen několik situací, se kterými se nyní policisté potýkají při vyšetřování podvodů v online prostředí. Jak se dá proti tomu bránit?
Především obezřetností a dodržováním základních pravidel bezpečného pohybu v online prostředí. Banky nikdy po klientech nevyžadují po telefonu či e-mailu zadání citlivých údajů ke kartám či účtům, stejně tak policisté takové údaje po telefonu nikdy nechtějí. Nebudou Vás také nutit zasílat urychleně finanční prostředky někam jinam. Stejně tak pokud něco prodávám, proč bych měl komukoliv sdělovat takové údaje, nebo dokonce platit zálohu, vždyť přece prodejcem jsem já a já očekávám zaslání peněz. Neklikat na neznámé přílohy a odkazy by taktéž mělo být základem.
Již v roce 2020 zahájili policejní preventisté a bankovní experti spolupráci společným výukovým programem Tvoje cesta #onlinem. Jaké jsou výsledky?
Zpětná vazba od účastníků je pozitivní, a to je nejdůležitější. Stejně tak policejní preventisté si tento projekt pochvalují. Pokud na stále aktuální témata jako bezpečný pohyb v kyberprostoru a finanční gramotnost poutavě hovoříte s tisíci účastníků, jsem si jistý, že pozitivní efekt se dostaví.
Podle nedávného průzkumu děti tráví na internetu stále více času a vstupují na něj od stále mladšího věku. Jak moc se v tom odrazil covid?
Internet a moderní technologie lákaly děti už před pandemií, nicméně je zřejmé, že doba, která nebyla nakloněná přímému kontaktu, zcela logicky přispěla k tomu, že se více lidí uchýlilo ke komunikaci v online prostředí. Nebyla ani jiná možnost. S trochou nadsázky lze jistě říct, že internet je dobrý sluha, ale zlý pán. Pokud je pro dítě doplňkem s pravidly, asi nejde o nic špatného. Nesmí se však stát dlouhodobě jediným komunikačním prostředkem.
Více než polovina třináctiletých má profil na některé ze sociálních sítí a třetina stejně starých dětí na internetu i nakupuje. Jaké nebezpečí na ně může číhat?
U dětí jde nejčastěji o rizika spojená s různými druhy mravnostní kriminality. Nejčastějším způsobem spáchání tohoto druhu trestné činnosti ve vztahu k dětem je vylákání choulostivých fotografií a videí. Ty pak mohou sloužit k výrobě dětské pornografie nebo k dalšímu vydírání. Nutno zdůraznit, že dopady především na psychiku takto zneužitých dětí bývají značné.
Děti se v digitálním prostoru pohybují velmi přirozeně, zároveň si ale dostatečně neuvědomují rizika, která tu na ně mohou čekat. Jsou tak v internetovém prostředí vůbec nejohroženější skupinou. Pracujete i s rodiči?
Rodiče hrají zásadní roli především v prevenci, proto projekt Tvoje cesta #onlinem cílí nejen na děti, ale také na rodiče a pedagogické pracovníky. Přiměřená forma kontroly je důležitá a nezbytné je s dětmi především mluvit, mít jejich důvěru a aktivně se zajímat o to, co na internetu dělají, s kým si píší atd. Není to lehký úkol, na jedné straně máte potřebu soukromí u dítěte, na druhé straně pak potřebu dítě chránit ze strany rodiče.
Podle aktuálních statistik Policie ČR je kriminalita v digitálním prostředí jako jedna z mála oblastí trestné činnosti na vzestupu. Jedná se jak o jednoduché internetové podvody, tak o komplikovanější zločiny. Více než třetinu případů tvoří tzv. mravnostní kriminalita, často cílená právě na děti a mládež. Kolik z nich se týká mladistvých?
V roce 2021 jsme zaregistrovali 9 518 skutků spáchaných v prostředí internetu a počítačových sítí. Co se týče případů, kdy obětem ještě nebylo 18 let, takových každoročně zaznamenáváme řádově nižší stovky.
Důvěřivost mladistvých a mylného pocitu bezpečí pak využívají internetoví predátoři. Prevence a informovanost, stejně tak jako přiměřená kontrola a komunikace ze strany rodičů, hrají naprosto zásadní a nezastupitelnou roli v předcházení tomuto druhu trestné činnosti páchané na dětech. Daří se predátory chytit?
Anonymita těchto internetových predátorů má své hranice. Samozřejmě nejde o nijak jednoduchou problematiku, ale myslím, že zrovna v této oblasti se nám poměrně daří. Ostatně, řada úspěšně dokončených případů byla v minulosti medializována.
Společný výukový program Tvoje cesta #onlinem jste začali jako policejní preventisté a bankovní specialisté vyučovat na základních a středních školách na začátku roku 2020. Jaké byly začátky? Jaké jsou ohlasy?
Kdo je připraven, nebývá překvapen. Spolupráce s ČSOB se nám na tomto projektu osvědčila, stejně tak v rámci jeho příprav jsme si dokázali porozumět. Zřejmě proto, že náš cíl byl společný. To se následně odrazilo i v pozitivní zpětné vazbě a v zájmu o samotný projekt.
Program je zaměřený na rizika, s nimiž se děti setkávají v digitálním prostoru, zejména na sociálních sítích. Projekt byl doplněn kampaní „Společně proti internetovým predátorům“. Jaký je o program zájem?
Internetoví predátoři jsou, a bohužel zřejmě stále budou, velmi citlivé a aktuální téma. Z toho pramení i všeobecný zájem o tyto aktivity. Nedílnou součástí tohoto zájmu může být i jistý faktor uniformy, který naši preventisté do projektu přináší. Přece jen jistou autoritu v očích dětí uniforma stále představuje. Děti si tak možná lépe uvědomí, že nejde o nějakou fikci, ale o reálný život, reálné příběhy vrstevníků.
Série spotů cílila na rodiče nezletilých dětí a upozorňuje na stále rostoucí nebezpečí, které dětem hrozí v internetovém prostoru. V oblasti digitální bezpečnosti a řešení konkrétních problémů, se kterými se děti setkávají, spolupracuje ČSOB vedle Policie ČR také s Linkou bezpečí. Jakou mají u mládeže odezvu?
Snahou bylo tyto spoty vyrobit v poutavém provedení, které bude mladé generaci blízké a to se myslím povedlo. Proto menší míra formálnosti, ale myslím, že jde jednoznačně o krok správným směrem. Jednou věcí je, jestli máte co sdělit a to my máme. Druhou pak forma samotného sdělení, která musí být přizpůsobena publiku a musí zaujmout.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Poskytnuto Martinem Vondráškem
Zdroj: Renáta Lucková
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
