ŠVEHLA: Opravdu se rozloučíme s EET?

U nás v domě je restaurace. Byla tam odjakživa a co já pamatuji, byla to spíš špeluňka. Manželé, kteří tu každý den před obědem vytáhli roletu, měli jednoduchý režim. Paní vařila (segedínský guláš, smažák, kuřecí řízky) a pán čepoval pivo (případně naléval frťany, limonády a kafíčka) a všechno to roznášel ke stolům.
V rohu nonstop televize, nezaměnitelný pach, ponuré toalety, ale celkem mírné ceny. Hostů docela dost. Zajímavá byla ekonomika toho podniku, který se po mnoho let neměnil. Pan vedoucí měl černý svetr a na něm šedý plášť s velkými kapsami. Hostům sčítal útraty na účtenkách tužkou, kterou nosil za uchem. Peníze strkal do kapes – papírové vlevo, mince měl vpravo. Když přivezli pivo, sáhnul do levé kapsy, fakturu pečlivě složil a zastrčil k mincím. Nájemné platil hotově. Brigádníky platil hotově. Nežil si nad poměry, ale žil si docela dobře. V roce 2016 ukončil podnikání, prodal židle a stoly a odešel do důchodu. Proč tak náhle? Protože dobře věděl, že by nepřežil zavedení EET. Postavil si malý domek, přestěhoval se tam, koupil si nové auto a do své hospody občas zajde. V dobré náladě. Už tu není zápach, jsou tu elegantní toalety a jí se tady zdravě.
Dlouhá léta tento hospodský drtil konkurenci nízkými cenami. Mohl si to dovolit, protože prakticky neplatil daně, a tak měl výnosy o nějakých 20 – 30 % vyšší. EET z duše nenáviděl, ale nakonec se s tím vyrovnal docela dobře.
V současné době je celý systém elektronické evidence tržeb u ledu. Koho z trhu vyhnal, ten se zatím nevrací. Na další obory, ve kterých mělo být EET povinné, se nedostalo. Z celého zlepšování výběru daní tak zůstalo jen kontrolní hlášení a stále živá otázka, kterou kladou řemeslníci (někteří) svým klientům: chcete to na fakturu nebo hotově? Pokud dodavatel nevystaví fakturu, je jeho příjem v zásadě nezdanitelný. Je to logické, praktické, někdo dokonce říká, že je to typicky české, ale skoro nikdo neřekne, že je to špatně. Velmi špatně!
Daňový únik snižuje příjmy státního rozpočtu. To, co jeden ušetří, musí někdo jiný zaplatit. Zároveň to vytváří nerovné podmínky na trhu. Kdo neplatí daně, může si dovolit nižší ceny a ničí tak konkurenci. Poctiví plátci si to nenechají líbit a přizpůsobí se. Daňové úniky se šíří jako lavina. Už nejde jen o principy, mnohým jde o přežití.
EET je systém, který tento nešvar víceméně zastavil. Nyní je otázkou, zda nová vláda, která s ním nikdy moc nesouhlasila, EET obnoví a rozšíří na další obory, nebo celý systém zruší.
Jaká jsou pro a proti?
Zrušit systém, který je stejně už celý rok vypnutý, není problém a důvody jsou čistě politické. Možná se bude mluvit o tom, že odpadá „buzerování“ firem a živností a jejich špehování. V této souvislosti je zajímavé, že zhruba 200 tisíc subjektů EET dále používá, i když to povinné není. Prostě to zapojili do svých systémů a vyhovuje jim to.
Obnovit fungování EET by bylo pro tuto vládu politicky obtížnější, ale v konečném důsledku by se to asi vyplatilo: bohužel jen ekonomicky a systémově.
I když se nikdy nepodařilo spolehlivě vyčíslit, o kolik vyšší byl výběr daní díky EET, vyšší rozhodně byl. Nic závratného, ale miliardy to za dobu jeho fungování rozhodně byly. Systém byl spravedlivější, a pokud se to podařilo v restauracích a hotelích zavést celkem bez problémů, asi by to šlo i u řemeslníků a dalších živností, které pracují s hotovostí. Jsme o pár let dál, na EET lze mít aplikaci v mobilu a obsluha může být jednodušší než platba kartou.
EET je ze své podstaty zdrojem důležitých informací, které mohou sloužit nejen státu, ale také uživatelům. Namátkou: když žádáte o úvěr nebo o dotace, většinou musíte složitě dokládat své tržby a obraty. S fungujícím EET a kontrolním hlášením mají banka i stát dostatek informací, aby rovnou posoudily, zda a jaký nárok na co máte. Systém vás může sám upozorňovat a informovat. EET a kontrolní hlášení umožňuje, aby vám finanční úřad sám vyplnil daňové přiznání, navrhnul formu zdanění (paušál nebo účetnictví) a může vás i průběžně informovat o aktuální daňové povinnosti. Možná by tedy zavedení EET a jeho plné využití bylo pro živnostníky zjednodušením a ne komplikací. Možná také existují alternativy k EET – například registrační pokladny. Konec konců, tržby kontroluje 15 z 28 členských zemí EU.
Rozhodnutí o dalším osudu EET zůstává ovšem výsostně politickou otázkou, protože o takových věcech rozhodují politici, podle politických kritérií a ekonomické argumenty zůstávají bohužel druhotné. V tom je tato doba svérázná a nezbývá než držet palce: aby politická rozhodnutí byla i ekonomicky rozumná.
Foto: Pixabay
Zdroj: Martin Švehla