e-news.cz - kurzy
Reklama

Švehla: Nad inflací vítězíme my, spotřebitelé

17.08.2023, Autor: Martin Švehla

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Švehla: Nad inflací vítězíme my, spotřebitelé

Meziroční míra inflace klesla sice v červenci na 8,8 %, ale podle většiny komentářů je to pořád hodně. Inflace snižuje reálné mzdy, obírá nás o úspory a tak čekáme od příslušných institucí že nás v tom nenechají a že inflaci zabrzdí. Viník je všem jasný – energetická panika na světových trzích podpořená ruskou invazí na Ukrajinu, důsledky boje s pandemií, zkrátka všechno, co přimělo a zároveň umožnilo firmách zvyšovat ceny. 

Pojem „meziroční míra inflace“ se většinou zkracuje na pouhý pojem „inflace“ a ta se do češtiny překládá jako „zdražování“. Nic proti tomu, ale pokud si nevšimneme, že to číslo popisuje vývoj cen za posledních 12 měsíců, ocitáme se v říši demagogie. Kdo chodí nakupovat, musí nutně vidět, že ceny nestoupaly v červenci o 8,8 %, v červnu o 9,7 % atd. Bezprostřední tempo zdražování je v současné době nepoměrně nižší – některé ceny stoupají jen mírně a jiné – například u potravin – dokonce klesají. V současné době se tedy pokles reálných mezd a snižování hodnoty úspor nekonají, i když všeobecný názor je opačný. Ceny rostou, ale pokud by současné meziměsíční tempo vydrželo do konce roku, ČNB by splnila svůj dvouprocentní cíl už letos. Jsou tu ovšem excesy, které celkový dojem trochu kazí: v lednu stouply ceny o 6 %, protože skončila platnost energetických tarifů. V srpnu vláda vrátila do cen pohonných hmot spotřební daň, vzestup cen bude tedy nejspíš také vyšší. Co je ale podstatné: zpomalení cenového růstu je vyvoláno klesajícím odbytem. Lidé prostě z různých důvodů utrácejí méně peněz, omezují nákupy a tím výrazně zmenšují prostor pro růst cen. 

Z celkových čísel lze vypozorovat, že v poslední době rostou zisky firem a rostou životní náklady obyvatel. Spotřebitelé chudnou, zatímco firmy bohatnou a obojí má jediný důvod: firmy zdražují. Přitom se nejedná jen o „pokrytí“ vnějších vlivů. Kdyby firmy promítly do svých cen pouze zvýšené náklady na nákup energií, případně dalších komodit, které zdražily na světovém trhu, kdyby do cen promítly i posílení kurzu koruny (a tedy zlevnějí dovozů), údaje o inflaci by byly podstatně nižší. Úvaha firemních stratégů je však jiná: v atmosféře všeobecné cenové horečky se nikdo nebude divit, že i naše ceny rostou a zvedneme je na takovou úroveň, na které bude naše zboží dostatečně prodejné. Odbyt možná klesne, ale vyšší cena nám to vynahradí. 

Reakce spotřebitelů má pak dvě varianty: buď rostoucí ceny akceptují a poohlídnou se po vyšším výdělku, nebo o těch cenách začnou víc přemýšlet a některému zboží se prostě vyhnou. První varianta je sice špatná, ale za určitých okolností pochopitelná: pokud přestane být postoj centrální banky srozumitelný, pokud vláda dál utrácí a pokud mzdy rostou, začne přemýšlivý člověk nakupovat cizí měny a tu domácí raději rychle utratí. Zároveň začne důrazně požadovat vyšší mzdu. Už si nehledá lepší práci za víc peněz, požaduje zvýšení své mzdy a s podporou odborářů přemýšlí o nátlakových akcích, včetně stávek. Vyšší mzdy pak zvyšují náklady firem a ty opět zdražují. Roztáčí se mzdově – inflační spirála, a to může skončit hyperinflací, jejíž praktickou podobu popsal velmi výstižně Erich Maria Remarque v románu Tři kamarádi: nakupovat se chodilo ráno, protože odpoledne byly už ceny zase daleko vyšší (Německo koncem 20. let minulého století).

Druhá varianta je samozřejmě daleko konstruktivnější a zdá se, že v letošním roce získává v naší zemi převahu. Spor o to, zda k boji s inflací přispěla víc vláda nebo centrální banka je v podstatě vedlejší, protože nejmocnější zbraní proti zdražování je obezřetný postoj veřejnosti k rostoucím cenám. Centrální banka svým počínám ostatně nechce dosáhnout ničeho jiného, než právě tohoto racionálního přístupu obyvatel. Zvyšování úrokových sazeb má v podstatě jediný cíl: přesvědčit veřejnost, že se to se snížením inflace myslí fakt vážně. Tak vážně, že se za to zaplatí i zpomalením ekonomiky. Vláda má v podstatě stejný cíl – úsporami snížit deficit státního rozpočtu, a tak přesvědčit veřejnost, že nastal čas utahování opasků. 

Aktuální pokles inflace není tedy ani tak zásluhou centrální banky či vlády, ale především signálem o vítězném tažení spotřebitelů, kteří tlaku rostoucích cen odolávají. V této souvislosti je ovšem otázkou, jak to bude dál. Nadcházející půlrok přinese ještě několik záminek k růstu cen a každý ten měsíc ohlásí statistický úřad poměrně vysokou meziroční inflaci, která bude tlumit naznačený optimismus. Může se tak docela dobře stát, že se inflace ustálí na vyšší úrovni, než jsou kýžená 2 % a možná se pak otevře i diskuse, zda by novým cílem centrální banky nemohla být inflace třeba 3 %. V tom případě jen uvažme, co by to udělalo s rozhodováním veřejnosti. Vleklá inflace a dokonce její „schválení“ příslušnými institucemi by nejspíš vedly ke změně názoru – a ta by v porovnání s dnešní situací mohla být jen k horšímu. 

Foto: Pixabay

Autor: Martin Švehla  


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Schmarcz: Ve volbách jde hlavně o nabídku budoucnosti, ale kampaň se nese ve stínu minulosti

18.09.2025, Autor: Martin Schmarcz

Jak budeme v Česku žít? Nejspíše pořád relativně dobře. Ne díky politikům, ale protože prostě naše země patří mezi nejvyspělejší na světě a to nezmizí jen tak. Žádný z kandidujících subjektů však nepůsobí dojmem, že ví, jak dojít k vyšší prosperitě a především, že má sílu a vůli to naplnit. Základem je negace, nenávist a odsouzení minulosti - ať už za ni může kdokoli. Pak je zde hromada frází a populistických slibů. Budovatele lepší budoucnosti byste hledali marně.

Největší vodní elektrárna v Africe. Naděje nebo důvod sporů?

17.09.2025, Autor: Vojtěch Benda

Etiopie je jedním z nejchudších států na světě. Její zemědělství je silně závislé na podnebí a podstatná část země není elektrifikovaná. Slavnostní otevření jedné z 20 největších vodních elektráren na světě přináší  obyvatelům naději, že se jejich životy výrazně zlepší. Navzdory tomu přehrada na Modrém Nilu vyvolává obavy Egypta a Súdánu. Obě země se obávají nedostatku sladké vody.

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama

Obrana koupí zbraně České zbrojovky za čtyři miliardy korun

15.09.2025, Autor: Marek Hájek

Ministerstvo obrany uzavřelo s Českou zbrojovkou smlouvu za 4,26 miliardy korun na dodávky zbraní pro armádu až do roku 2031. Je to další krok v modernizaci našich ozbrojených složek, nebo jen drahý podpis bez záruk? 

Schmarcz: Armáda jako drahý koníček? Ani nápad, zbrojení je dobré pro byznys

13.09.2025, Autor: Martin Schmarcz

Opozice brblá, že armáda je drahá. A že raději máme šetřit peníze pro „našelidi“. Zejména její proruská část, ANO alespoň uznává růst výdajů na obranu coby nutnost v čase, kdy Moskva čím dál více chřestí zbraněmi. Ale i kdyby tvrzení o „zbytečnosti“ větších investic do vojska nebylo vrcholně nezodpovědné, je navíc hloupé.

e-news.cz - kurzy
Apogeo
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama

Jaderná renesance: Sázka na čistou energii, nebo riskantní hazard?

10.09.2025, Autor: Josef Neštický

Jaderná energie zažívá letos nevídaný comeback. Rostoucí poptávka po čistých zdrojích a globální investice přesahující 60 miliard dolarů slibují novou éru, ale investoři zůstávají opatrní – vysoké náklady, regulační nejistoty a stín minulých katastrof zůstávají. 

Švehla: Jásání kolem růstu příjmů je zrádné

10.09.2025, Autor: Martin Švehla

Tak jsme se na začátku září dozvěděli, že rostou reálné příjmy, a že je tedy česká ekonomika ve formě. Na zpravodajských webech se ve stejný den objevil titulek “Průměrná mzda reálně vyrostla o 5,3 procenta, je 49 402 korun”, což je velmi zavádějící interpretace jinak správných čísel. Podívejme se na realitu.

Sazka reklama
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama

Švehla: Volkswagen – příliš velká firma se s klienty moc nebaví

05.09.2025, Autor: Martin Švehla

Moderní auta poskytují nejen jízdní vlastnosti, ale také určité schopnosti, které bychom mohli shrnout jako informační komfort: navigace nejen ukazuje cestu, ale nabízí také objízdné trasy v případě dopravních omezení, sleduje povolenou rychlost, jízdní pruhy a v případě selhání řidiče koriguje jízdu. Všechno dohromady pak řídí software, který se do auta nahrává a také se aktualizuje.

e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Reklama