e-news.cz - kurzy
Reklama

Smrčka: Skutečný problém tří těles

02.07.2024, Autor: red

3 votes, average: 5,00 out of 53 votes, average: 5,00 out of 53 votes, average: 5,00 out of 53 votes, average: 5,00 out of 53 votes, average: 5,00 out of 5
Smrčka: Skutečný problém tří těles

Každý, kdo sleduje trochu soustavněji čínskou ekonomiku, musí ta tři výrazná období jasně vidět. První začíná koncem roku 1978 a končí postupně mezi lety 2005, až 2012. Druhé trvá dosud.

Rozdíl mezi nimi je zásadní. Od konce sedmdesátých let, až do roku 2005 probíhala soustavná liberalizace čínské ekonomiky. A to po první období dokonce nejen ekonomiky, ale i společenského života. Jistě, studentské nepokoje a brutální zákrok proti nim znamenaly zhruba v letech 1989, až 1992 ustrnutí reforem ekonomických a zastavení změn politických. Ale přinejmenším v ekonomické oblasti nabraly reformy brzy zase rychlé tempo. V tomto období poprvé soukromý sektor překročil padesátiprocentní podíl na tvorbě HDP, proběhla masivní privatizace, očištění ekonomiky od neefektivních státních podniků, byly uskutečněny rozsáhlé reformy finančnictví a řady dalších odvětví. Mimochodem i v druhé části této etapy pokračovaly dílčí reformy politického typu, například uvolnění cestování.

V této době překročil průměrný růst čínské ekonomiky deset procent v reálném vyjádření. To byl čas skutečného čínského ekonomického zázraku, který byl provázen velkými infrastrukturálními projekty především centrální vlády. Nicméně hlavní energii růstu ekonomiky dodával soukromý sektor, zvláště dynamicky se rozvíjející lehký a spotřební průmysl a také, až expanzivní sektor služeb.

Rok 2005 neznamená nějaký rázný okamžitý zlom. Ale od té chvíle reformy v podstatě nepokračují. Lze to říct takto: v roce 2005 dosáhly ekonomické svobody v Číně vrcholu. Změny do roku 2012 byly nicméně relativně málo významné. Došlo k jistému utužení stranické a státní kontroly v některých oblastech ekonomického rozhodování, byly zavedeny některé nové regulace, ale nešlo o nic zásadního. Začala se ale projevovat zjevně chybná rozhodnutí: Velké rozmělnění monetární politiky a strategie extrémně levných úvěrů vedly k hypotéční bublině a prudkému růstu cen nemovitostí, ztrátové podniky ze státního sektoru přestaly být privatizovány nebo likvidovány, ale k jejich záchraně byl vytvořen mechanismus vládních dotačních programů, regionální vlády byly hýčkány politikou levných peněz a tak dále.

Navíc tento růst probíhal v prostředí velmi rychle rostoucího dluhu především podnikové sféry a také obyvatelstva, zároveň v prostředí fiskálního i monetárního „rokenrolu“ centrální vlády, ale hlavně vlád regionálních. Podíl stavebnictví na HDP prudce rostl mimo jiné vlivem exploze regionálních infrastrukturálních projektů stavěných díky levným penězům od státních bank. Šlo o klasickou situaci „ekonomiky na steroidech“. I tak se průměrný růst v této etapě dostal pod deset procent.

Přitom v prvních letech přechodného období se udržoval vysoký růst HDP. Namátkou v roce 2007 přes 14 procent, a ještě v roce 2011 to bylo alespoň relativně na dohled magické desítce. Ale trend už začínal být jasný a na konci této etapy směřoval meziroční růst HDP k sedmi procentům.

Po roce 2012 začala postupná deliberalizace ekonomiky. Vláda převzala přímou nebo zprostředkovanou kontrolu nad množství podnikatelských projektů, soukromý sektor je svazován rostoucím počtem regulací ekonomických i v podstatě ideologických. Velké soukromé podniky musejí reportovat rozhodnutí a konzultovat je se stranickými orgány, zda jsou v souladu se společenskými cíli. Omezení vcelku rychle přibývá a s tím také zpomaluje čínská ekonomika. Průměrný růst se dostává někam pod hladinu šesti procent, staré nerovnováhy si vybírají daň v hluboké a trvalé krizi hypotéčního trhu a existenci „měst duchů milionů neprodaných bytů, množství infrastrukturálních projektů se ukazuje jako naprosto neefektivních a tak dále.

Čínský kruh se jakoby začíná uzavírat a systém postupně směřuje zpět k rigidnosti šedesátých let. To se děje pod heslem spravedlivějšího rozdělení bohatství. Pod touto vlajkou nyní probíhá kampaň zastropování platů manažerů bank a finančních fondů.

Není to prostě něco, co bylo viditelné na první pohled a projevilo by se to skokem, šokem, okamžitým jevem. Je to pomalý, ale soustavný proces utahování šroubů. Tady jedna kampaň, tady druhá, svobodného prostoru ale stále ubývá.

Proč to ale všechno tak vcelku pečlivě, jakkoliv zrychleně vyprávím? Protože tento problém tří těles, totiž svobod ekonomických, svobod ideových a sociální rovnosti je ožehavý i v Evropě. Zda probíhá regulatorní (a nutně socializující) úsilí pod vlajkou spravedlivé dělby bohatství jako v Číně nebo pod vlajkou záchrany světa jako v Evropské unii není zase tak podstatné. Potíž jsou důsledky.

A tady nám nezbývá než se modlit, aby se omyly Číny projevily co nejrychleji a prakticky ukázaly, že cesta stále silnějšího sešněrování ekonomiky i společnosti není uskutečnitelná bez obětování růstu, a nakonec i bez obětování obecného bohatství. Zatím se zdá, že destrukce stability čínského modelu probíhá celkem rychle a při troše štěstí (ale kvůli negativním dopadům na Evropu můžeme říkat stejně i neštěstí) nám za pět, deset let ukáže velmi důsledně, že regulatorní exploze vede nutně k implozi obecného bohatství.

Foto: Pixabay

Autor: Luboš Smrčka


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Před 30 lety výplata stačila: Dnes je nájem luxusem

04.08.2025, Autor: Marek Hájek

Před třemi desetiletími jste za průměrnou výplatu zvládli uživit rodinu, zaplatit bydlení a ještě si něco odložit. Dnes se mnozí Češi potýkají s tím, že ani na základní potřeby, jako je nájem, jejich příjem nestačí. Co se změnilo?

Tesla pod palbou: Je Autopilot hrozbou, nebo budoucností?

04.08.2025, Autor: Marek Hájek

V srpnu otřásl světem technologií verdikt floridského soudu, který shledal Teslu částečně vinnou za smrtelnou nehodu z roku 2019, při níž sehrál klíčovou roli systém Autopilot. Je to první takové rozhodnutí, které může změnit pravidla hry pro autonomní řízení. Co to znamená pro budoucnost Tesly a bezpečnost na silnicích?

e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama

Brexit versus Trumpova cla: Zvítězila Británie nad EU?

04.08.2025, Autor: Josef Neštický

Když Donald Trump v červenci uzavřel obchodní dohodu s EU, zastánci brexitu jásali. Británie si vyjednala nižší clo na americkém trhu než Evropská unie – 10 % oproti 15 %. Je to ale skutečně důvod k oslavám?

Dům a k němu občanství

03.08.2025, Autor: Vojtěch Benda

Během období dovolených u moře může někoho napadnout, jaké by to asi bylo pořídit si zde vlastní bydlení a jezdit k moři ještě častěji, možná se sem dokonce přestěhovat natrvalo. Pokud byste si pro toto své vysněné bydlení vybrali Karibik, mohli byste rovnou získat také občanství.

Umělá inteligence místo konzultantů: Blíží se éra jednočlenných miliardových firem?

03.08.2025, Autor: Josef Neštický

Umělá inteligence (AI) mění pravidla hry v byznysu. V Německu, kde podle červnové studie KPMG považuje 91 % firem generativní AI za klíčovou pro svůj růst, se šíří spekulace o strategických firmách, které nahrazují konzultanty autonomními systémy. Je možné, že se blížíme k době, kdy jediný člověk s podporou AI vytvoří miliardovou společnost?

e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama

Proč Číňané utíkají před americkými cly ke zlatu?

02.08.2025, Autor: Josef Neštický

Když americká cla na čínské zboží v dubnu 2025 dosáhla rekordních 145 %, Čína zareagovala nejen obchodními protiopatřeními, ale i masivními nákupy zlata. Čínská lidová banka i soukromí investoři hledají v drahém kovu bezpečné útočiště před ekonomickou nejistotou. Jaký je dopad této strategie?

Schmarcz: Tak nám zlý Trump napálil likvidační cla! Opravdu? Ještě více než americký prezident si Evropská unie škodí sama

01.08.2025, Autor: Martin Schmarcz

Hotovo! Předsedkyně Evropské komise se vrátila z jednání s prezidentem Spojených států s tím, že nám napaří cla v obecné výši 15 procent. Je to moc? Znamená to prohru? Domluvila to EU špatně? Jistě, jde o nepříjemné zvýšení, více než devítinásobné oproti průměru před Donaldem Trumpem. Ano, nevyhráli jsme.

Hotovost na ústupu: Může nás banka jednou odříznout od peněz?

31.07.2025, Autor: Marek Hájek

Česká republika se v roce 2025 rychle posouvá k bezhotovostní společnosti – 3 miliardy elektronických transakcí ročně mluví jasně. Ale co když se digitální systémy zhroutí? Jsme připraveni na scénář, kdy nás banka může doslova „vypnout“?

Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Reklama

Sedm miliard na obranu: Tanky jako klíč k závazkům NATO?

31.07.2025, Autor: Josef Neštický

Česká republika stojí před výzvou, jak naplnit své závazky vůči NATO a zároveň efektivně modernizovat armádu. Ministerstvo obrany hledá 7 miliard korun, aby pokrylo rozpočtovou mezeru, a sází na nákup tanků Leopard 2. Je to však správná cesta, nebo jen další drahý krok v nejisté době?

Orbánovo veto: Hrozba pro rozpočet EU, nebo politický boj?

30.07.2025, Autor: Josef Neštický

Maďarský premiér Viktor Orbán opět rozvířil evropské politické vody. Na konci července pohrozil, že zablokuje schválení nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie na období 2028–2034, pokud Brusel neuvolní zmrazené finanční prostředky pro Maďarsko. Je to jen další politická hra, nebo skutečná hrozba pro budoucnost unijního financování?

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Reklama