e-news.cz - kurzy
Reklama

Schmarcz: Jen byznys, nic osobního. Ve V4 nejde ani o přátelství, ani o stranictví, ale o společné zájmy a hranice

24.11.2023, Autor: Martin Schmarcz

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Schmarcz: Jen byznys, nic osobního. Ve V4 nejde ani o přátelství, ani o stranictví, ale o společné zájmy a hranice

K čemu nám je Visegradská čtyřka? V Praze se ve středu konal summit prezidentů, což bylo opět záminkou pro chytrolíny, aby žádali její rozpuštění. Přesněji řečeno pro liberální chytrolíny. Prý ji nepotřebujeme, nebo je dle nich dokonce “toxická”. Jaké mají důvody?

Vadí jim vlády s jiným světonázorem, než mají oni. Aktuálně na Slovensku a v Maďarsku. Neusmířilo je ani to, že “konečně” po osmi letech budou mít “své lidi” v Polsku. Takový postoj je hloupý. Ty tři země nikdo nikam neodstěhuje, jsou to naši sousedé.

Bylo by to k smíchu, kdyby to nebylo k pláči. U založení V4 (tehdy V3) stál v roce 1991 federální prezident Václav Havel. Navazuje na spojenectví českého, polského a uherského krále uzavřeného rovněž ve Visegrádu již v roce 1335. Už to ukazuje, že nejde o rozmar, ale o pragmatické rozhodnutí dát se dohromady s těmi, s nimž máte společné hranice i mnohé zájmy. Přesto se už tehdy ozvaly hlasy rozhořčeného odporu. Ano, hádáte správně, přicházely od Klause a jeho souputníků. Proč? Protože Havel.

Nyní se karta otočila. Ti, kteří si myslí, že navazují na prvního polistopadového prezidenta, jsou proti V4, ti, kteří straní Klausovi, ji urputně hájí. Nu, a pak jsou zde také lidé, kteří nepatří ani na jednu z těchto znesvářených stran, ale střízlivě upozorňují, že existence tohoto uskupení opravdu nezávisí na sympatiích a antipatiích, na tom kdo je právě u moci u nás, nebo v Polsku, na Slovensku a v Maďarsku. Nejen Francie “nemá přátele, ale zájmy” (jak řekl Charles de Gaulle), platí to i pro malé země.

Samozřejmě, že lépe se vám jedná s někým, kdo vám takříkajíc “sedí”. Avšak na to se státník nemůže ohlížet. Mirek Topolánek nemohl v lednu 2009 říci: nemám rád Vladimira Putina, tak s ním nebudu řešit plynovou krizi. Prostě tu byl zájem Evropské unie, jíž předsedal, ale nakonec i Ruska ten spor nějak urovnat. Co se týká V4, tak ta má smysl proto, že sdílíme stejný region, historii a často máme stejné či podobně národní zájmy, jež potřebujeme hájit v Evropské unii. To poslední nelze přeceňovat, leč ani ignorovat.

V čem nám je (či byla) Visegradská čtyřka prospěšná a kde nezafungovala? Nejlépe si to ukážeme na konkrétních příkladech. Limity spolupráce a společného tlaku ukazují počátky jednání o Zeleném údělu před patnácti lety (tehdy se mu říkalo klimaticko energetické balíčky). Měli jsme nějakou společnou pozici, již jsme hájili na Evropské radě. Zpočátku úspěšně. Koalice se však rozpadla, když se polský premiér, jímž tenkrát byl Donald Tusk, dohodl separátně s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

Jak nám poté Poláci vysvětlovali, tak oni jsou přece zemí jiné kategorie, velkou, na úrovni Itálie či Španělska a hrají tím pádem na “jiné šachovnici”, než menší státy. Což nám jasně ukázalo, že se nemůžeme v Bruselu vždy a plně spolehnout jen na V4 a musíme hledat i jiná spojenectví, dle momentální shody zájmů. To samozřejmě neznamená, že by se tato organizace měla rovnou rozpustit, ale jen to, že není samospasitelná.

Naopak velkým úspěchem se stal boj proti nesmyslným migračním kvótám. Na počátku byla porážka, kdy nás “kvalifikovaná většina” přehlasovala. Právě V4 však začala vyvíjet koherentní tlak proti tomuto paktu. Jistěže sami bychom nedokázali situaci zvrátit, ale náš spojený hlas byl dost silný, aby postupně přesvědčil ostatní. Narozdíl od klimatické politiky se nám povedlo získat i spojence mimo V4 a proto jsme uspěli. Jako základna, odrazový můstek, či amplión, chcete-li, se tato platforma v tomto případě osvědčila.

Normální lidé slavili. Progresivisty právě tohle strašně rozčílilo a začali křičet, že by se Visegradská čtyřka měla rozpustit. Neboli zaujali k ní stejný postoj, jako o deset let dříve klausisté. Ono také na zastavení proudu migrantů do Evropy měl velký podíl maďarský premiér Viktor Orbán, kterého nenávidí a nově se v Polsku k moci dostal Jaroslaw Kaczynski se svojí stranou Právo a spravedlnost, jehož “milují” úplně stejně. Později mu v jejich očích nepomohlo ani to, že Varšava se pod jeho vládou stala předním spojencem Kyjeva.

Právě to poslední ukazuje zaslepenost těch, kteří nevidí ve V4 nástroj k prosazování národních zájmů, leč řídí se svými ideologickými předsudky. Kaczynski je zkrátka “zlá konzerva”, takže i když dělá pro Ukrajinu daleko více, než západní země, jež liberálové adorují, je pořád ten špatný. Poláci se přitom chovají rozumně, správně i zásadově. Kvůli rozdílným pohledům na ruskou agresi se PiS rozhádal s Orbánovým Fidesz. Protože vstřícností k Rusku Maďaři ohrozili polské národní zájmy.

Ani kvůli tomu Varšava nevypověděla dohodu o Visegradské čtyřce, ochladly pouze vztahy mezi vládci. To se může stát. Někomu se třeba lépe jednalo s předchůdci Roberta Fica, nicméně Slovensko zůstává důležitým partnerem a bylo by velkou chybou rušit tyto exkluzivní vztahy jen kvůli tomu, že liberálům vadí současný premiér. Ostatně právě přijíždí na státní návštěvu. Dobře, že ho nakonec kromě předsedy vlády Petra Fialy přijme i prezident Petr Pavel, který se k tomu neměl. Šlo by nejen o diplomatický skandál ale i o nonsens.

Když se sešli králové Jan Lucemburský, Kazimír III. Veliký a Karel I. Robert, dohodli se na těsné spolupráci v politických či obchodních otázkách a slíbili si věčné přátelství. To poslední je spíše deklarace, která platí, jen pokud dokážete najít průsečíky oněch národních aspirací zmíněných v prvních dvou bodech. Ano, nemusíte se mít s vládci okolních zemí zrovna rádi, což jistě nějak ovlivní vzájemné vztahy. Nesmí to v nich však překážet či je dokonce překazit a zrušit. O V4 zkrátka platí známé rčení: nic osobního, jen byznys.

Martin Schmarcz, vydavatel revue SPEKTÁKL, spektakl.gazetis.to

Foto: Pixabay

Autor: Martin Schmarcz 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Cla jako brzda růstu: OECD snižuje výhled pro svět i Česko

04.06.2025, Autor: red

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) přinesla začátkem června 2025 nepříjemnou zprávu – výhled růstu světové i české ekonomiky jde dolů. Hlavním viníkem jsou rostoucí obchodní bariéry, zejména cla uvalená Spojenými státy, která dosahují nejvyšších úrovní od dob Velké hospodářské krize. Jaké jsou dopady na nás a co můžeme čekat dál?

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Reklama

Podpora v nezaměstnanosti: Jak zažádat a co čekat v roce 2025?

03.06.2025, Autor: Josef Neštický

Ztratili jste práci a nevíte, jak dál? Podpora v nezaměstnanosti může být klíčovým mostem přes finanční nejistotu, a díky novinkám v roce 2025 je její získání jednodušší než kdy dřív. Pojďme se podívat, jak o ni zažádat, co od systému očekávat a proč se pravidla mění.

Longevity manažerů: Jak přežít v kolotoči přepracovanosti?

02.06.2025, Autor: red

Přepracovanost manažerů se v Česku stává chronickým problémem. Důvěra zaměstnanců v management je na nízké úrovni, což ohrožuje nejen jejich zdraví, ale i fungování firem. Může být „longevity“ – tedy dlouhodobá udržitelnost výkonu – klíčem k řešení této krize?

Pokles výroby aut v ČR: Krize, nebo příležitost k změně?

02.06.2025, Autor: Josef Neštický

Výroba motorových vozidel v České republice za první čtyři měsíce roku 2025 meziročně klesla o 7,6 % na 490 868 vozů. Zatímco tradiční segmenty trpí, elektromobilita zažívá nebývalý boom. Co za tím stojí a jaké to může mít dopady na naši ekonomiku?

Apogeo
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama

Fed a ECB: Jak velké banky hýbou českou ekonomikou

31.05.2025, Autor: Josef Neštický

Když Federální rezervní banka USA (Fed) nebo Evropská centrální banka (ECB) změní úrokové sazby, dopady se dříve či později projeví i v Česku. K 28. květnu 2025 jsou jejich přístupy rozdílné – zatímco Fed vyčkává s vysokými sazbami, ECB je postupně snižuje. Jak to ovlivňuje naši korunu, inflaci nebo hospodářský růst?

Euro v ČR: dočkáme se společné měny?

30.05.2025, Autor: red

Přijetí eura v České republice zůstává otevřenou otázkou i v roce 2025. Ačkoli jsme se k tomuto kroku zavázali už při vstupu do EU v roce 2004, konkrétní termín stále chybí. Jaké jsou hlavní překážky a můžeme vůbec odhadnout, kdy a jestli vůbec korunu nahradí euro?

Schmarcz: Soudruzi, přivezli miliardu… Hurá! Ale získal ji ministr Blažek… Jééé!

30.05.2025, Autor: Martin Schmarcz

Jak výkřiky publika ze slavného Vysockého songu působí mnohé reakce na fakt, že resort spravedlnosti získal miliardu korun z darovaných bitcoinů. Proč tolik zklamání až naštvanosti? Inu, on v jeho čele stojí Pavel Blažek. Velkou částí mediálního a aktivistického mainstreamu nenáviděný politik, přestože pod jeho vedením úřad realizuje významnou liberální agendu. Další příčinou vzniku pseudocausy je u nás rozšířený zlozvyk vynášení informací. Když si to ale celé v klidu promyslíme, měli bychom se spíše radovat, že stát zbohatl.

Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Reklama

Důvěra v EU je na vrcholu

30.05.2025, Autor: Josef Neštický

Důvěra v Evropskou unii dosáhla podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometru nejvyšší úrovně od roku 2007, když jí věří 52 % Evropanů. Za tímto rekordem stojí reakce EU na globální krize, ale i rostoucí pocit evropské identity. Jak se v tom všem orientují Češi a co to znamená pro naši budoucnost?

Evropské obranné firmy v boji o talenty: Prosperita přináší nové výzvy

30.05.2025, Autor: red

Evropské obranné společnosti zažívají nebývalý rozmach. Zvýšené výdaje na obranu a geopolitické napětí ženou jejich podnikání vzhůru, ale s růstem přichází i problém – nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Jak se firmy perou o talenty a co to znamená pro budoucnost odvětví?

Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Reklama