Pokud se v dnešní době zeptáte nějakého hráče, v jakém stavu je nyní videoherní průmysl, dočkáte se spíše pochmurných reakcí: Tvůrci stále více tahají peníze z hráčů pomocí mikrotransakcí, dodatečného obsahu, který ani zdaleka neodpovídá své cenovce, a obecně se zvyšují ceny počítačových her. To by se možná dalo přejít, pokud by cena produktů odpovídala jejich kvalitě. Naneštěstí v mnoha případech tomu tak není. Mnoho her stále dokola opakuje tu samou zaběhlou formulku a nepřichází s ničím inovativním.
Přitom tvorba jediné hry stojí obrovské množství peněz. Pro představu vývoj Cyberpunku 2077 stál 174 milionů dolarů, a pokud započteme reklamu, a především masivní update z roku 2023, tak se celkový rozpočet se vyšplhá téměř k půl miliardě dolarů. Koneckonců celý videoherní průmysl je větší než filmový, televizní a hudební průmysl dohromady. Jeho celková hodnota se odhaduje na více než 200 miliard dolarů.
Proč, když se tolik peněz investuje do vývoje, jsou hry stále stejné? Obvykle se říká, že vydavatelé nechtějí riskovat a pokud něco funguje, dělají to pořád dokola. Člověk se ani nemůže divit, že v takto velkém byznysu se nikomu nechce příliš experimentovat. Jak je ale možné, že stále funguje něco, na co se v téměř každé videoherní recenzi objevují stížnosti?!
Patrně jde o to, že videoherní průmysl má na rozdíl od jiných médií velmi specifické publikum. Ano, jsou zde recenzenti, streameři a velmi zapálení hráči, kteří hrají téměř každou velkou hru, co vychází. Přestože jejich vliv na veřejném mínění je větší než u zbytku hráčů, je jich menšina a průměrný člověk, byť se sám identifikuje jako hráč a věnuje videohrám dost času, nemá kapacitu, chuť a mnohdy ani rozpočet, byť i zkusit všechny velké tituly, které vycházejí – dokonce ani většinu z nich.
Právě tak vzniká rozdíl mezi názorem profesionálů, kteří mají živnost založenou na tom, že odehrají většinu známých her a tím, co nakupují běžní hráči, kteří si koupí jednu hru za rok nebo i méně. Těm prvním se tato obvyklá formule videoher již zajídá a čím dál víc si uvědomují, že hrají pořád to samé dokola, zatímco ostatní si užívají nové hry, podle starého modelu, protože ten model prostě funguje, pokud se neopakuje stále dokola.
Člověk, který tak má zájem o videoherní průmysl, může propadat depresi, když vidí, že vývojáři šetří, kde se dá, a to často i na kvalitě produktů. To je posíleno situací, kdy se celé odvětví dostalo na sestupnou trajektorii okolo roku 2020. Naštěstí od té doby se trh již dokázal stabilizovat a v roce 2023 opět růst.
Obecně je herní průmysl na vzestupu jak z hlediska nabídky, tak i poptávky. Díky tomu si myslím, že situace se bude spíše zlepšovat. Možná bude pro hráče obtížné probrat se množstvím průměrného balastu, ale díky množství vycházejících her se mezi nimi najdou i velmi kvalitní tituly. Koneckonců i v posledních letech je vidět, že každý rok vyjde několik opravdu povedených kousků. Navíc čím více kvalitních her bude vycházet, tím spíše se tvůrci budou muset snažit, aby vynikli.
Myslím tedy, že budoucnost hráčů není tak chmurná, jak se mnohým zdá!
Foto: Pixabay
Autor: Vojtěch Benda
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
