V Rusku roku 2025 se život zdá být dražší než smrt. Státní odškodnění za padlé vojáky dosahují částek, které mnohonásobně převyšují roční příjmy v chudších regionech, zatímco běžní lidé zápasí s inflací a stagnací. Jak je možné, že se lidský život proměnil v morbidní finanční kalkulaci?
Když smrt platí víc než život
Představte si, že jste obyčejný člověk v odlehlém ruském regionu. Váš měsíční příjem se pohybuje kolem 670 eur, tedy zhruba 53 000 rublů. Životní náklady pro čtyřčlennou rodinu však dosahují téměř 2 000 eur měsíčně. A teď si představte, že za smrt blízkého na frontě můžete od státu dostat až 14,8 milionů rublů, tedy přes 150 000 eur. Není to jen částka. Je to několikanásobek toho, co byste vydělali za celý život. Tento paradox, kdy je smrt finančně „výhodnější“ než život, není jen šokující statistikou.
Ekonomická stagnace: Život v zajetí inflace
Ruská ekonomika v roce 2025 stagnuje. Podle prognóz Mezinárodního měnového fondu (MMF) a OECD růst HDP dosahuje pouhých 0,9 až 1,5 %. Ještě před rokem tahaly ekonomiku masivní státní výdaje na vojenské účely, ale tyto zdroje se vyčerpávají. Inflace, odhadovaná na 9,9 %, mezitím požírá kupní sílu obyčejných lidí. Když si k tomu přidáme vysokou příjmovou nerovnost – oficiální míra chudoby je sice jen 8,1 %, ale rozdíly mezi bohatými a chudými se prohlubují – dostáváme obraz země, kde život pro mnohé znamená jen přežívání.
Po rozpadu Sovětského svazu Rusko prošlo řadou ekonomických krizí, ale současná situace, zhoršená válkou na Ukrajině od roku 2022 a mezinárodními sankcemi, je obzvlášť drsná. Stát přesunul obrovské prostředky do válečného úsilí, zatímco sociální systém zůstává podfinancovaný. A právě tady se rodí ten morbidní paradox – smrt vojáka na frontě přináší rodině víc, než by kdy mohla vydělat za desítky let práce.
Odškodnění jako hořká útěcha
Podívejme se na čísla blíže. Jednorázové odškodnění za smrt vojáka může dosáhnout až 5 milionů rublů, tedy zhruba 50 000 eur. K tomu se přidávají regionální příplatky a další dávky, jako vdovské či sirotčí penze, což může celkovou částku vyšplhat až na 14,8 milionů rublů. V chudších oblastech, kde roční příjem rodiny sotva přesáhne ekvivalent několika tisíc eur, je to jako výhra v loterii. Hořká, samozřejmě.
Na druhou stranu, i smrt má svou cenu. Náklady na pohřeb se v Rusku liší – v odlehlých oblastech vyjdou na zhruba 20 000 rublů (cca 230 eur), zatímco v Moskvě mohou přesáhnout 120 000 rublů (přes 1 500 eur). Státní příspěvek na pohřeb? Směšných 9 165 rublů, v Moskvě o něco víc – 15 386 rublů. Pokud nejde o vojáka, rodina si musí poradit sama. Není divu, že pro mnohé je státní odškodnění za padlého vojáka jedinou cestou, jak vyřešit dlouhodobé finanční problémy.
Morální hazard: Jaká je hodnota života?
Co to dělá s lidmi, když stát nepřímo incentivizuje smrt? Kritici, jak uvnitř Ruska, tak mimo něj, varují před morálním hazardem. Tento systém může vést k tomu, že někteří lidé začnou vnímat život na frontě jako finanční kalkulaci. Pro rodiny z chudých oblastí je to často jediná naděje na stabilitu, což vyvolává rozporuplné pocity – vděčnost za peníze, ale zármutek nad ztrátou.
Oficiální ruská propaganda to samozřejmě vidí jinak. Státní média prezentují odškodnění jako spravedlivou odměnu rodinám „hrdinů“. Jenže kde je hranice mezi podporou a cynickou kalkulací? A co to říká o společnosti, kde je život tak bezcený, že smrt se stává výhodnější?
Rusko v dnešní době ukazuje světu znepokojivou pravdu – když ekonomika stagnuje a sociální jistoty selžou, může se i lidský život proměnit v číslo na účtu. Odškodnění za smrt vojáků, ačkoliv mají být útěchou, vytvářejí morbidní paradox, kde je umírání finančně výhodnější než život. Hodnota života by nikdy neměla být nižší než hodnota smrti.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Zdroj info: n-tv.de. Spiegel.de, Watson.de, Countrymeters.info, Rosstat, Forbes.ru