Apogeo
Reklama

Pandemické vysvědčení pro ČR: Nedůvěra ve vládu a téměř nejvyšší počty zemřelých v EU

04.04.2022, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Pandemické vysvědčení pro ČR: Nedůvěra ve vládu a téměř nejvyšší počty zemřelých v EU

Víte jak hodně (nebo vlastně málo) věřili Češi své vládě během nejtěžších období pandemie ve srovnání s ostatními státy EU?

O tom jak jednotlivé vlády zvládají boj s pandemií COVID-19 rozhoduje bezpochyby celá řada faktorů. Nicméně jedním z hlavních aspektů, které determinovaly úspěšnost zmírnění zdravotních dopadů pandemie, je zejména občanská míra důvěry ve vládní instituce, což konstatuje také řada vědeckých publikací.
V kritických obdobích pandemie byly vlády nuceny implementovat řadu bezpečnostních opatření, jež zásadně ovlivňovala běžný život a svobody obyvatel. Dodržování těchto opatření ze strany veřejnosti bylo ale silně závislé právě na důvěře, kterou k vládním institucím chovají. V případě slabé důvěry jsou zpravidla vládní instituce nuceny přikročit k přísnější represi, což může být ale efektivní pouze v omezené míře, či v krátkodobém horizontu. Pozitivně přitom vnímání důvěry ve vládní instituce ovlivňovala hlavně schopnost dobré a spolehlivé organizace, srozumitelná komunikace informací souvisejících s pandemií, nebo vnímaná míra férového a spravedlivého chování ze strany vládních institucí.
Jak ukázal pravidelný průzkum Eurobarometer z přelomu let 2020/2021, důvěra v českou vládu v tuzemsku klesla z 40 % (před vypuknutím pandemie) na 19 %, což v rámci EU zařadilo ČR na poslední místo. Slabá byla také spokojenost s bezpečnostními opatřeními a to na úrovni 24 % (třetí nejnižší hodnota v rámci EU). Klesající míru důvěry v českou vládu během první vlny pandemie zaznamenala ve svém průzkumu také organizace OECD, kde se ČR umístila taktéž na chvostu pomyslného žebříčku. Výsledky těchto průzkumů nicméně také odpovídají událostem, které se během pandemie v tuzemsku odehrály. Počínání českých vládních institucí totiž působilo velmi chaotickým způsobem – časté změny vedení v resortu zdravotnictví, nesrozumitelná komunikace bezpečnostních opatření, problémy s dodávkami zdravotnického materiálu, zcela nedostatečný důraz na následnou vakcinační kampaň a naprostá absence koncepční a systematické informační kampaně proti nejčastějším dezinformacím.
Česká republika si následně i v celkovém zvládání pandemie a mírnění jejích dopadů vedla v rámci EU velmi podprůměrně. Zejména v počtu zemřelých v souvislosti s onemocněním COVID-19 se řadíme mezi nejhorší členské státy s počtem zemřelých překračujícím hodnotu 370 na 100 tis. obyvatel (více než 39 tis. zemřelých). V rámci EU dosáhlo vyššího relativního počtu zemřelých pouze Chorvatsko (381 na 100 tis. ob.), Maďarsko (464 na 100 tis. ob.) a Bulharsko (523 na 100 tis. ob.). Stejně tak podíl obyvatel s ukončeným očkováním dosahuje v tuzemsku přibližně 64 %, kdy průměr EU přesahuje 72 %. V pomyslném žebříčku proočkovanosti stojí za Českou republikou pouze Bulharsko, Chorvatsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko a Polsko. Na druhou stranu, např. Finsko a Dánsko, které ve stejném průzkumu získaly relativně vysokou veřejnou podporu, vykazují naopak téměř nejnižší hodnoty zemřelých (Finsko 55,3 na 100 tis. ob., Dánsko 96 na 100 tis. ob.).
Pokud stále někdo nevěří že se v česku během pandemie neumíralo více než obvykle, snad mu pomůže změnit názor níže uvedený graf o týdenním vývoji počtu zemřelých. Červená přerušovaná křivka zde vyjadřuje dlouhodobý průměr (2015-2019), zelená ilustruje vývoj v roce 2020 a černá rok 2021. Je tedy naprosto evidentní, že během nejkritičtějších období pandemie se v ČR umíralo téměř dvakrát tolik než za běžných okolností.

Zdroj: ČSÚ

„Best in COVID“? Zcela jistě ano – jsme nejlepší z nejhorších a stojíme na úplně opačném konci žebříčku než bychom se zřejmě bývali přáli umístit.
MICHAEL FANTA, analytik CETA, výzkumný pracovník UJEP
Foto: Pixabay
Zdroj: Michael Fanta


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Tajný vítěz izraelského míru? Katar boduje tam, kde ostatní ztrácí

14.10.2025, Autor: Josef Neštický

Katar se stal nečekaným vítězem nedávného příměří mezi Izraelem a Hamásem díky sofistikované síti lobbistů, kteří ovlivnili klíčové hráče v USA, EU i Izraeli. Od roku 2016 investoval do těchto aktivit téměř 250 milionů dolarů, což mu zajistilo roli nezbytného mediátora. 

Podzimní kašel u dětí: Banální rýma, nebo čas na specialistu?

13.10.2025, Autor: red

S podzimem přichází do českých domácností nejen chladnější počasí, ale i kašel, který často provází děti po návratu do školek a škol. Většinou jde o běžnou virózu, ale co když za ním stojí něco vážnějšího? Pojďme se podívat, jak rozpoznat, kdy je čas přestat experimentovat s domácí léčbou a vyhledat plicního specialistu.

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Buřinka - stavební spoření
Apogeo
Reklama

Proč Češi milují Visegrád, ale nevědí, co vlastně dělá

12.10.2025, Autor: Marek Hájek

Visegrádská skupina, nebo V4, je pro mnohé Čechy symbolem středoevropské hrdosti a spolupráce. Přitom většina z nás ji podporuje spíš intuitivně, než s hlubším pochopením jejího fungování. Tento článek se proto zaměřuje na to, proč Češi Visegrád milují, co tato skupina skutečně dělá a zda je v dnešní politické realitě ještě relevantní – nebo už jen představuje nostalgickou vzpomínku na „staré dobré časy“.

Češi a peníze: tabu, které nás dusí

10.10.2025, Autor: Marek Hájek

V české společnosti zůstává téma výše platu jedním z největších společenských tabu – vyvolá trapné ticho a rychlý ústup od konverzace. Proč se stydíme mluvit o penězích, ať už jde o příjmy nebo dluhy? Podíváme se, proč je mluvit o penězích v Česku stále tak těžké – a jak minulost ovlivňuje naši schopnost s nimi zacházet.

Biometrické brány Evropy: Co nové kontroly znamenají pro cizince?

10.10.2025, Autor: Marek Hájek

Od 12. října 2025 vstupuje v platnost systém EES, který mění pravidla hry na hranicích Evropské unie pro občany zemí mimo EU. Tento automatizovaný systém nahrazuje stará razítka v pasech biometrickými údaji a slibuje bezpečnější i rychlejší kontroly – ale zároveň vyvolává otázky o soukromí a možné diskriminaci. Pro miliony cestujících z třetích zemí to znamená novou realitu, v níž se tvář a otisky prstů stávají klíčem k vstupu do schengenského prostoru.

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Buřinka - stavební spoření
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Sazka reklama
Reklama

Boj o spalovací motory štěpí Německo i Evropskou unii

09.10.2025, Autor: red

Německá vláda se rozdělila kvůli dopisu automobilového průmyslu, který žádá zrušení zákazu spalovacích motorů v EU od roku 2035. Kancléř Friedrich Merz z CDU vnímá toto opatření jako hrozbu pro pracovní místa a konkurenceschopnost, zatímco sociální demokraté v čele s ministrem Carstenem Schneiderem ho hájí jako klíč k zelené budoucnosti. Pro nás v Česku, kde automobilky tvoří zhruba desetinu HDP, to není vzdálený spor – jde o přímé riziko pro export i zaměstnanost. 

Měli bychom zakázat dětem sociální sítě, jak plánuje Dánsko?

09.10.2025, Autor: Marek Hájek

Dánsko se chystá omezit přístup dětí mladších 15 let k sociálním sítím, což vyvolává debatu o rovnováze mezi ochranou a svobodou. Tento krok, oznámený premiérkou Mette Frederiksenovou, reaguje na rostoucí obavy z vlivu platforem jako TikTok či Instagram na duševní zdraví mladých. Máme se v Česku nechat inspirovat, nebo hledat jinou cestu?

Polsko: Z popela komunismu k tygrovi východní Evropy

09.10.2025, Autor: Josef Neštický

Polsko, kdysi spoutané komunistickým režimem, se dnes stává ekonomickým tygrem východní Evropy díky rychlé transformaci a chytrému využití evropských fondů. S růstem HDP mezi 3,2 a 3,8 procenta v roce 2025 představuje model úspěchu pro celý region, i když čelí výzvám jako demografická krize a politická polarizace. Jak se tato země naučila růst v globálním hospodářství?

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Buřinka - stavební spoření
Apogeo
Sazka reklama
Reklama

Závist jako národní motor, který nás brzdí

09.10.2025, Autor: Marek Hájek

V Česku se vztah k bohatým mísí s obdivem k úspěchu, ale pod povrchem se skrývá hluboká nedůvěra. Proč jsme tak ambivalentní? Tento paradox odhaluje nejen naše historické jizvy, ale i současné tlaky nerovností, které nás drží v pasti frustrace a touhy zároveň.

Přezutí pneumatik: Kolik vás to letos vyjde?

09.10.2025, Autor: Marek Hájek

Přezout auto na zimní obutí? V Brně zaplatíte zhruba 890 až 1 200 Kč, v Praze 1 200 až 2 490 Kč. Proč takové rozdíly? S blížící se zimou jsme zmapovali ceny přezutí pneumatik po celé České republice – od velkoměstských dealerů až po menší venkovské dílny. Ukážeme, jak se ceny liší, co je ovlivňuje a zda se vyplatí připlatit za značkový servis.

e-news.cz - kurzy
Buřinka - stavební spoření
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Reklama