Komentář Martina Pohla k aktuálním datům k růstu americké ekonomiky o anualizovaných 33,1 procenta

Za prvé zůstává americká ekonomika i přes pozitivní překvapení 3,5 procenta pod úrovní z posledního čtvrtletí minulého roku. Za druhé má oživení do značné míry „technický“ charakter vyvolaný zrušením velké části restrikcí, které zastavily chod řady odvětví ve druhém čtvrtletí. Zároveň pohled do struktury ukazuje i některé základní slabiny jako stále velký propad výdajů v segmentu služeb a pouze částečné oživení investiční aktivity firem. Na druhou stranu síle oživení neubrala ani „letní“ vlna šíření koronaviru, která postihla řadu států USA včetně Texasu, Floridy či Kalifornie. Za třetí inflace odmazala propad ze druhého čtvrtletí a je zpátky blízko trendu, který předcházel vypuknutí pandemie.
Klíčovou otázkou zůstává, jak se USA vyrovnají s podzimní vlnou COVID-19. Její nástup je oproti Evropě opožděný a na celostátní úrovni připomíná bohorovný přístup autorit začátek podzimní vlny v České republice. Restrikce jsou implementovány pomalu a přitom USA již nyní vykazují rekordně vysoké počty nově nakažených, které se v horizontu týdnů přemění v plné nemocnice. Americká administrativa se až příliš spoléhá na brzký nástup vakcín, které by se v „nouzovém“ režimu mohly začít podávat zdravotníkům a vybraným skupinám již od prosince. Z mého pohledu je to ovšem příliš pozdě na včasné zastavení podzimní vlny a USA se proto nevyhnou dalším restrikcím, které srazí růst v následujících měsících. Předpokládal bych, že se oživení ekonomiky v závěru podzimu a na začátku příštího roku téměř zastaví, avšak neměl by se opakovat scénář hlubokého propadu aktivity i díky očekávanému fiskálnímu balíčku. Jeho první část bude patrně schválena již po volbách druhého listopadu. Kontroverzní části si počkají na nástup nové administrativy v závěru ledna, která by podle aktuálních průzkumů mohla těžit i z podpory Kongresu.
MARTIN POHL, makroekonomický analytik Generali Investments CEE
Foto: pixabay.com
Zdroj: PR.Konektor