Drogová ekonomika je temnou stranou globálního trhu, která v České republice i jinde ve světě nabírá na obrátkách. Rekordní produkce kokainu v Latinské Americe, klesající ceny na evropském trhu a rostoucí hrozba syntetických opioidů – to vše formuje nejen životy jednotlivců, ale i celé ekonomiky. Jak se s tímto podsvětím vyrovnáváme my všichni?
Když se řekne drogová ekonomika, mnozí si představí dramatické scény z filmů – kartely, pašerácké trasy a hromady peněz. Realita je ale mnohem komplexnější a dotýká se nás všech, ať už si to uvědomujeme, nebo ne. Aktuálně se trh s nelegálními drogami, jako je kokain nebo pervitin, stal jedním z nejrychleji rostoucích odvětví černé ekonomiky. Jak ukazují data, jen v Česku se odhadují roční tržby za drogy na zhruba 10 miliard korun.
Rekordní produkce a klesající ceny: Kokain už není luxus
Začněme u zdroje. Latinská Amerika, zejména Kolumbie, Peru a Bolívie, produkuje kokain v nebývalých objemech. Podle Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) dosáhla produkce už v roce 2021 přes 2000 tun ročně, a trend růstu pokračuje i do roku 2025. Výsledek? Přebytek na trhu snižuje ceny. V některých oblastech Česka se v roce 2023 cena kokainu poprvé dostala pod cenu pervitinu. Už to není jen „droga bohatých“, ale látka, která se dostává do širších vrstev společnosti.
Pro srovnání, ještě před deseti lety byl kokain v Evropě považován za symbol statusu. Dnes, když se podíváme na analýzu odpadních vod, zjistíme, že spotřeba v Evropě vzrostla od roku 2011 do roku 2023 o ohromujících 80 %. A Česko není výjimkou. Co to znamená? Droga, která byla kdysi nedostupná, se stává běžnou. A s tím rostou i rizika – od závislostí po zdravotní komplikace.
Pervitin jako český fenomén: Domácí laboratoře a dovoz
Zatímco kokain proudí do Evropy zvenčí, pervitin zůstává naším domácím problémem. Česká republika je podle Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti (NMS) evropským lídrem v počtu malých laboratoří na výrobu této syntetické drogy. Zároveň však roste i dovoz levnějších stimulantů z Nizozemska a Belgie. Výsledek je alarmující – odhaduje se, že v ČR je kolem 38 tisíc rizikových uživatelů pervitinu.
Pervitin není jen drogou, je to i sociální problém. Už v 90. letech, po otevření hranic a rozpadu komunismu, se stal masově užívanou látkou. Dnes, o desítky let později, se s ním potýkáme stále. A přestože se registrovaná drogová kriminalita v ČR mírně snižuje, počet přestupků za držení malého množství roste.
Nová hrozba na obzoru: Syntetické opioidy
Pokud kokain a pervitin známe, tak syntetické opioidy, jako fentanyl nebo nitazeny, jsou relativně novým strašákem. Tyto látky, často označované jako „syntetický heroin“, jsou extrémně potentní a smrtelně nebezpečné. Podle Mezinárodního výboru pro kontrolu narkotik (INCB) bylo v EU v roce 2022 potvrzeno 163 úmrtí spojených s fentanyly. A to je jen začátek. Evropa, včetně Česka, není na tuto epidemii připravena, varují odborníci.
Představte si drogu, která je desetinásobně silnější než heroin, a přitom se dá snadno koupit přes darknet. Internet a šifrované komunikace hrají v distribuci drog stále větší roli. Je to jako otevřít Pandorinu skříňku – jakmile se tyto látky dostanou na trh, zastavit je je téměř nemožné.
Ekonomické a sociální dopady: Kdo platí účet?
Drogová ekonomika není jen o ziscích kartelů, ale i o obrovských nákladech, které platíme my všichni. V absolutních číslech – jen v ČR stát vynakládá na služby a výzkum v oblasti závislostí přes 1,4 miliardy korun ročně. A to nepočítáme nepřímé náklady, jako jsou ztráty na produktivitě, nezaměstnanost nebo rozpad rodin.
Na druhé straně stojí zisky organizovaného zločinu. Latinskoamerické kartely, balkánské gangy nebo domácí výrobci pervitinu – všichni těží z vysoké poptávky a slabé regulace v tranzitních zemích. Tyto peníze pak proudí do praní špinavých peněz a korupce. Není to jen ekonomický problém, je to společenská výzva. Jak dlouho můžeme ignorovat, že závislosti zhoršují životy desítek tisíc lidí, z nichž 47 tisíc je v ČR považováno za rizikové uživatele?
Podle prognóz pro roky 2025–2030 zůstane poptávka po kokainu v Evropě vysoká a syntetické drogy, jako opioidy a nové psychoaktivní látky, mohou vyvolat zdravotní krizi. Geopolitická nestabilita, například v Afghánistánu, může změnit pašerácké trasy, ale problém to nevyřeší. A co víc, nové technologie, jako kryptoměny a darknet, dávají zločincům náskok před policií.
Přesto je tu i prostor pro naději. Debaty o regulaci konopí nebo změně drogové politiky v ČR by mohly přinést nový přístup. Přinejmenším bychom mohli více investovat do prevence a léčby, jak zdůrazňují mezinárodní organizace.
Boj, který nás všechny stojí příliš mnoho
Rekordní produkce kokainu, domácí pervitinové laboratoře a nové hrozby v podobě syntetických opioidů ukazují, že tento problém jen tak nezmizí. Naopak, s rostoucí dostupností a klesajícími cenami se drogy stávají běžnou součástí života více lidí, než bychom si přáli připustit. Je na čase, abychom si položili otázku, zda současný boj proti drogám skutečně funguje, nebo zda potřebujeme nový přístup – zaměřený nejen na represe, ale i na prevenci a lidskost. Koneckonců, účet za tuto válku platíme všichni.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Laura Šuleková
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
