Technický ředitel Tomáš Novák sdílí svůj názor, který může firmám pomoci, se co nejlépe připravit na budoucí vývoj.
Ještě před deseti lety byla situace v českých firmách z dnešního pohledu relativně jednoduchá. Management si uvědomoval, že IT se stává stále důležitější součástí firmy. Uvědomoval si, že čím má být firma inovativnější a konkurenceschopnější, tím více se musí zaměřit na využití možností, které jí moderní technologie nabízí. Ať už jde o automatizaci procesů, řízení, vyhodnocování dat nebo zlepšení efektivity obecně. A dovolím si tvrdit, že na tomto se ani dnes mnoho nezměnilo, jen přibylo oblastí, které nám moderní technologie pomáhají zlepšovat a optimalizovat. Co se ale zásadně změnilo, je ekonomické prostředí a podmínky na pracovním trhu.
Co vše je dnes jinak?
Pokud jste chtěli před deseti lety přijmout kvalitního IT specialistu nebo softwarového vývojáře, nebylo to jednoduché, výběr kandidátů byl omezený, museli jste počítat s požadavkem na nadstandardní mzdové ohodnocení, ale pořád bylo z čeho vybírat. Obvykle se vám několik zajímavých kandidátů podařilo oslovit. Dnes je ale situace dosti odlišná – i když se smíříte s tím, že musíte nabídnout velmi nadstandardní mzdové a pracovní podmínky, benefity atd., stále se vám může stát, že vhodného kandidáta jednoduše nenajdete. Softwaroví vývojáři, specialisté na IT bezpečnost a další profese jsou prostě nedostatkovým zbožím, neboť poptávka značně převyšuje nabídku.
Ekonomické prostředí se proměnilo také zcela zásadně a spousta změn nás ještě čeká. Skončilo období nízké inflace, stabilních a nízkých úrokových sazeb, které nabízely zajímavé podmínky pro investice do rozvoje firmy, IT nevyjímaje. Pokud před deseti lety firma plánovala investice do IT technologií na období dalších pěti let, mohla počítat s relativně stabilním prostředím, co se týče investičních a provozních nákladů, podmínek financování, obecně řečeno tedy TCO nákladů.
V tuto chvíli je ale situace dosti odlišná. Vysoká míra inflace a s tím spojené kroky centrálních bank po celém světě znamenají vysoké riziko příchodu recese, a tedy značnou nejistotu budoucích ekonomických výsledků firem. Plánování v době nejistoty je poměrně náročná disciplína. Má smysl dnes investovat do nákupu nových nebo obnovy stávajících IT technologií, když nevím, jak se bude vyvíjet můj business? Dokážu dnes s dostatečnou mírou přesnosti odhadnout, jaké budou mé kapacitní požadavky na IT infrastrukturu za jeden nebo dva roky?
Vyplatí se investovat?
Růst úrokových sazeb významně prodražuje úvěry, a tedy i investice, které firma potřebuje. Vyplatí se investovat dnes nebo bude lepší počkat? Mohu si ale vůbec dovolit počkat? Pokud jde o budoucí vývoj úrokových sazeb, situace je opět velmi nejistá. Vzhledem k vývoji inflace nejen v Evropě se dá očekávat další zvyšování úrokových sazeb centrálními bankami, což přinese další zdražení investic a zhoršení ekonomických podmínek. Uvidíme, jakou cestou se nakonec vydá Česká národní banka. Každopádně platí, že v její současné bankovní radě převládly holubice nad jestřáby. A to vzhledem k vývoji v okolních zemích zvyšuje tlak na oslabení české koruny. Je otázkou, jak dlouho dokáže ČNB tomuto tlaku odolat, jak dlouho bude ochotna intervenovat ve prospěch udržení kurzu, aby nedošlo k dalšímu posílení inflačních tlaků. Nebo, zda nakonec také zvolí cestu zvyšování úrokových sazeb.
IT technologie potřebují pro své fungování elektrickou energii – servery, počítače, datová úložiště, síťové prvky. Bez elektrické energie by v IT nefungovalo nic. Elektrická energie není potřeba jen pro napájení IT technologií, ale také pro jejich chlazení. Zatímco dříve byly pro mnoho firem náklady na energie přehlíženou položkou celkových TCO nákladů, dnes už to asi bude jinak. Dramatický nárůst cen elektrické energie se v mnoha firmách dnes ještě zcela neprojevil, ale to se velmi pravděpodobně brzy změní. A management se bude mnohem více zajímat o náklady spojené s provozem vlastních IT technologií.
Co s tím?
Nedovolím si dělat odhady budoucího vývoje ekonomiky a dopadů na business firem v jednotlivých oblastech podnikání. Co si ale dovolím, je říci svůj názor na to, kam by mělo směrovat IT firem. Dovolím si shrnout pár zásadních bodů, o kterých jsem přesvědčen, že pomohou firmám lépe překonat složité období, které je bezprostředně před námi.
I když by to mělo platit obecně, tak zejména v období ekonomické nejistoty by mělo platit následující: „Utrácej jen za to, co opravdu potřebuješ.“ Kapacitní plánování v IT je nyní složité, protože by mělo být v symbióze s očekávanými ekonomickými výsledky firmy. Jak se vyhnout riziku pře-investování nebo naopak pod-investování?
Recept na to už delší dobu existuje, jen se celá řada firem zatím bránila jej využít, nebo jej minimálně nevyužívala v míře, která je dnes možná. Tím receptem je široké využití služeb, které mi umožňují takzvaný pay-as-you-go model. Můžeme jej také označit slovem cloud nebo dalšími názvy. Zásadní je to, že tam, kde je to jen trochu možné, upřednostním využití takových flexibilních služeb před nákupem technologií, které musím sám provozovat. Ať už jde o aplikace pro spolupráci, aplikace pro řízení firem jako jsou ERP nebo CRM systémy, nebo IT infrastrukturu obecně. Pokud platím jen za to, co skutečně potřebuji pro své fungování, eliminuji rizika, která investice do nákupu vlastních technologií přináší. Pokud se v čase mé kapacitní požadavky změní, mohu upravit objem čerpaných služeb – a to oběma směry, tedy čerpat více nebo naopak méně.
Zásadní je si uvědomit, že přechod do cloudu není jen jiný model nákupu IT aplikací nebo infrastruktury. Přechod do cloudu nám umožňuje optimalizovat naše IT prostředí díky nástrojům, které nám cloud nabízí. Způsobů migrace je několik a jejich detailní popis není cílem toho textu, dovolím si ale alespoň stručně shrnout tři základní:
Lift and shift model – neboli vezmi, co máš a přestěhuj to. Je to tedy přenesení stávajícího IT prostředí do cloudu. Taková migrace by ale měla být jen prvním krokem – v dalších krocích je potřeba se zaměřit na postupné nahrazení některých vlastních služeb nativními službami cloudu, optimalizaci architektury. To ve výsledku vede ke zvýšení dostupnosti, zefektivnění, zjednodušení IT systémů a snížení celkových nákladů na jejich provoz.
Replatforming – Je v zásadě podobný předchozímu bodu s tím rozdílem, že optimalizaci provedu již před samotnou migrací a ode dne jedna tak využívám některé nativní cloudové služby. Jednoduchým příkladem může být databáze – místo abych migroval vlastní databázové servery, začnu ode dne jedna využívat databázi jako službu a pouze do ní odmigruji vlastní data. Nemusím se tak již starat o samotné databázové servery, údržbu jejich softwaru atd.
Refactoring – nejnáročnější způsob migrace, který znamená úpravu vlastních aplikací a jejich architektury tak, aby v maximální míře využívaly služby nabízené cloudem. Například dekompozicí aplikace na tzv. microservices. Takový způsob může být zajímavý pro firmy, které plánují nabízet své služby globálně po celém světě širokému okruhu zákazníků, jsou pro ně tedy zásadní otázky dynamického škálování služeb co do výkonu nebo pokrytí dalších regionů.
Jaké jsou výhody přechodu do cloudu?
Migrace do cloudu je tedy zároveň velká příležitost optimalizovat IT systémy, upravit je na míru aktuálním potřebám businessu při zachování možnosti přizpůsobit se změnám, které nastanou. Přechod do cloudu z pohledu firmy má ale i celou řadu dalších výhod, než je jen pay-as-you-go model a optimalizace firemních IT systémů. Kromě toho přináší zbavení se odpovědnosti za provoz IT hardwaru – tyto činnosti za mě obstarává poskytovatel služby. A to včetně jeho zabezpečení, pravidelné údržby, obnovy a celé řady dalších úkonů, které jinak muselo zajišťovat vlastní IT. To ve výsledku přináší další důležitý benefit – na některé kompetence již nepotřebuji vlastní zaměstnance, které tak mohu využít v jiných oblastech, jako je podpora uživatelů nebo práce s firemními daty. Mohu tedy lépe pracovat s vlastními lidskými zdroji, investovat do lidských zdrojů v oblastech a kompetencích, které firmě přináší mnohem vyšší užitnou hodnotu.
Poskytovatel cloudových služeb má navíc výhodu, že může ve větší míře využít úspor z rozsahu – a to jak v oblasti nákupu technologií, tak v oblasti jejich provozního zajištění. Tedy například i co se týče nákladů na energie, které hrají čím dál významnější roli. Zvýšené náklady se tedy neprojeví v ceně služby pro zákazníka v takové míře jako v případě nákupu a provozu systémů v on-premise prostředí.
Současná ekonomická situace by měla být impulzem pro firmy, aby se touto problematikou začaly intenzivně zabývat. Přechod do cloudu může firmám pomoci zvládnout mnohem lépe současné období ekonomické nejistoty, a navíc je mnohem lépe připravit na dobu ekonomického růstu, která nás doufejme čeká v ne příliš vzdálené budoucnosti. Přijměte tuto výzvu a buďte lépe připraveni než vaše konkurence!
A pokud hledáte partnera, který vás na této cestě provede, neváhejte se obrátit na nás. AUTOCONT má mnoholeté zkušenosti s provozem vlastních cloudových služeb, ale navíc díky úzkému partnerství s dalšími světovými poskytovateli cloudu vám může nabídnout unikátní know-how a pomoc na této cestě. Pro zákazníka se snažíme najít vždy tu nejlepší variantu služeb právě pro něj, pro jeho business.
TOMÁŠ NOVÁK, technický ředitel
Foto: Pixabay
Zdroj: AUTOCONT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
