Spotřebitelské ceny v říjnu meziměsíčně vzrostly o 0,3 % a meziroční inflace tak zrychlila na 2,8 %. Dominantní složkou byl rychlejší růst cen vlastnického bydlení (tzv. imputované nájemné). Lze to spojit s růstem cen nemovitostí a oživením na realitním trhu, který je povzbuzen poněkud dostupnějšími hypotékami. Rostly však i ceny potravin, oděvů a obuvi, máslo dokonce trhalo rekordy. Inflace se tak blíží k samému okraji tolerančního pásma ČNB.
Měsíc | Meziroční CPI v % |
Říjen 2023 | 8,5 |
Listopad 2023 | 7,3 |
Prosinec 2023 | 6,9 |
leden 2024 | 2,3 |
Únor 2024 | 2 |
Březen 2024 | 2 |
Duben 2024 | 2,9 |
Květen 2024 | 2,6 |
Červen 2024 | 2 |
Červenec 2024 | 2,2 |
Srpen 2024 | 2,2 |
Září 2024 | 2,6 |
Říjen 2024 | 2,8 |
Meziroční srovnání
Zrychlení meziroční inflace v říjnu na 2,8 % (tedy oproti září o 0,1 p.b.) není samo o sobě ani nečekanou, ani zvlášť alarmující zprávou. Znepokojivá je skutečnost, že nejsilnějším motorem růstu cen jsou položky kolem bydlení: náklady vlastnického bydlení (tedy nájemné, které by platili lidé, bydlící ve vlastních bytech) meziročně vzrostly o 1,7 %, nájemné z pronajatých bytů stouplo v říjnu meziročně o 6,2 % a rostly i náklady na bydlení: ceny výrobků a služeb pro údržbu bytů stouply o 4,2 %, vodné podražilo o 10,9 % a stočné o 13,4 %. Ceny elektřiny byly v říjnu vyšší o 10,5 % (v září vzrostly o 8,8 %), ceny tepla a teplé vody stouply o 8,3 % a ceny tuhých paliv, které v září klesly o 0,9 % v říjnu opět o 0,9 % vzrostly. Tyto cenové růsty byly kompenzovány poklesem cen pohonných hmot (nafta se v říjnu prodávala za průměrných 34,20 Kč/l a benzín za 35,60 Kč/l (což je nejnižší cena od října 2021).
Zatímco bydlení je silně ovlivněno vývojem realitního trhu, další soubor rostoucích cen odráží zřejmě prostou snahu zvýšit zisk – jedná se o ceny stravování a ubytování, kde v říjnu pokračoval růst: stravovací služby podražily o 6,9 % a ubytovací služby o 9,0 %. Pokud jde o potraviny, očekávají odborníci růst cen až v dalších měsících, kdy domácí produkci začne masivněji doplňovat dovoz. Výrazně poskočily v říjnu ceny másla (o 40,6 %) a čokolády a čokoládových výrobků (o 14,4 %). Celkově vzrostly ceny zboží o 1,3 % a ceny služeb o 5,3 %. Statistici doplňují meziroční srovnání též o tzv. bazický index spotřebitelských cen, který ukazuje, jak se ceny vyvíjejí proti základnímu období, jímž je rok 2015. V říjnu byla hladina cen na úrovni 152 %, o měsíc dříve to bylo 151,8 %.
Meziměsíční srovnání
Během samotného měsíce října vzrostly spotřebitelské ceny o 0,3 %. Jedná se o cenový pohyb, který můžeme pozorovat v obchodech a který je tedy v těchto měsících již citelně nižší. Mezi potravinami pokračoval růst ceny másla (o 3,5 %), když ve stejném období klesla cena mléka (o 15 %). Podražilo v průměru i odívání a obuv a zvedly se náklady na bydlení: stouply ceny tuhých paliv (o 1,7 %), náklady na běžnou údržbu bytu (o 0,4 %) a stouplo i nájemné (o 0,4 %).
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje se zvýšily zejména ceny ovoce o 5,9 %, vajec o 15,5 %, pekárenských výrobků a obilovin o 0,6 % a másla o 3,5 %. Ceny polotučného trvanlivého mléka klesly o 15,0 %, masa o 1,1 %, zeleniny o 1,5 % a cukru o 11,3 %. Vývoj cen v oddíle odívání a obuv byl ovlivněn vyššími cenami oděvů o 0,8 % a obuvi o 1,2 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,2 % a ceny služeb o 0,5 %.
položka | za měsíc v % |
Cukr | -11,30 |
Vejce | +15,50 |
Zelenina | -1,50 |
Maso | -1,10 |
Ovoce | +5,90 |
Mléko polotuč. trv. | -15,00 |
Máslo | +3,50 |
Oděvy | +0,80 |
Obuv | +1,20 |
Mezinárodní srovnání
Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), zjišťovaný Eurostatem v zemích EU podle jednotné metodiky, se mírně liší od českého CPI v některých položkách spotřebního koše. Rozdíly nejsou velké. K dispozici jsou zatím meziměsíčně jen předběžné výpočty a ty ukazují, že HICP vzrostl v říjnu v Česku meziměsíčně o 0,3 % a meziročně o 3,0 % (v září to bylo o 2,8 %).
Pokud jde o země, platící Eurem (Eurozóna), jsou za říjen k dispozici tzv. bleskové odhady Eurostatu, které signalizují, že meziročně vzrostl HICP o 2,0 % (v září 1,7 %), přičemž v Německu rostly ceny o 2,4 % a na Slovensku o 3,5 %. Nejvyšší růst cen byl v říjnu opět v Belgii (4,7 %) a nejnižší ve Slovinsku (0,0 %). Údaje za všech 27 členských zemí EU jsou k dispozici jen jako předběžné a s měsíčním zpožděním – nyní tedy za září, když Eurostat hlásí meziroční změnu HICP o 2,1 %, přičemž nejvyšší byla v září v Rumunsku (4,8 %) a nejnižší v Irsku (0,0 %). Celkově tedy v září pokračoval pokles HICP (o 0,3procentního bodu proti srpnu).
země | HICP říjen 2024 |
Eurozóna | 2 |
Belgie | 4,7 |
Česko | 3 |
Estonsko | 4,5 |
Finsko | 1,5 |
Francie | 1,5 |
Chorvatsko | 3,5 |
Irsko | 0,1 |
Itálie | 1 |
Kypr | 1,6 |
Litva | 0,1 |
Lotyšsko | 2,1 |
Lucembursko | 0,9 |
Malta | 2,3 |
Německo | 2,4 |
Nizozemsko | 3,3 |
Portugalsko | 2,6 |
Rakousko | 1,8 |
Řecko | 3,2 |
Slovensko | 3,5 |
Slovinsko | 0 |
Španělsko | 1,8 |
Vývoj inflace v Euorozóně využila Evropská centrální banka k dalšímu snížení svých sazeb a do konce roku se očekává, že v tomto směru bude i pokračovat. Uklidnění cenových hladin však ve všech zemích Eurozóny jednoznačné není a svůj vliv má jistě i ta skutečnost, že některé vlády kryjí své dluhy emisemi dluhopisů, jejichž cena je při vyšších sazbách těžkým břemenem.
Inflace – příčiny a důsledky, výhled
Jádrem inflačního nebezpečí je v současné době především růst cen nemovitostí, který se projevuje jak v nákladech na bydlení, tak v nájemném a implikuje i požadavky na další růst mezd. Pokud jde o ceny potravin, jsou poměrně volatilní a výstřelky, jako například cena másla, rychle vzplanou, ale také mohou rychle odeznít. Ceny u většiny potravin jsou v současné době stálé. Meziroční CPI bude v nejbližších měsících spíš vyšší, na měsíční bázi se však velké změny čekat nedají. Pozoruhodné je oslabení kurzu koruny, které se může projevit v cenách pohonných hmot. Odborníci proto očekávají, že se ve zbytku roku 2024 dostane meziroční CPI nad 3 %, aby pak počátkem dalšího roku opět klesl na úroveň cíle ČNB. Centrální banka akcentuje ve svých komentářích spíš inflační rizika a není tedy vyloučené, že postupné snižování svých úrokových sazeb přeruší. Rizikem české ekonomiky je její “nerůst”, zhoršený sentiment u nás i ve světě, který brzdí jak spotřebu, tak investice a vede veřejnost k obezřetnosti – rostou úspory domácností a nedostavuje se očekávané oživení spotřeby. Jisté obavy vyvolává i “nerůst” německé ekonomiky, Po posledním (listopadovém) snížení sazeb o 0,25 b.p. na aktuální 4 % se sice zdá, že by se ČNB letos mohla dostat ještě na původně avizovanou úroveň (3,5 %), ale existuje dost důvodů posunout tento cíl až na příští rok. Stále je třeba mít na paměti, že i když trhy reagují na kroky Bankovní rady téměř bezprostředně (například vývojem kurzu koruny), tato rozhodnutí jsou namířena za horizont mnoha příštích měsíců.
Foto: Pixabay
Autor: Martin Švehla
Mohlo by vás také zajímat: