Práce z domova se v Česku stala běžnou realitou – podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) ji k květnu 2025 umožňuje 59 % podniků. Je to ale skutečně vysvobození z kancelářského stereotypu, nebo jen nová forma otroctví v pohodlí domova? Pojďme se podívat, co za tímto trendem stojí a kam nás může zavést.
Jak jsme se dostali k práci v pantoflích?
Když se před pěti lety během pandemie covid-19 uzavřely kanceláře, málokdo tušil, že home office se stane trvalou součástí našeho pracovního života. Před rokem 2020 byla práce z domova spíše výjimkou, benefitem pro vyvolené. Najednou se ale stala nutností – a později normou. Podle dat ČSÚ z května 2025 umožňuje práci z domova 59 % českých podniků, což je srovnatelné s pandemickým vrcholem (60 %) a více než v roce 2021 (54 %). Pětina zaměstnanců větších firem dnes pravidelně pracuje z domova. Není to jen o IT sektoru, kde je home office téměř samozřejmostí (97 % firem), ale i o dalších odvětvích, jako je výzkum či poradenství. Jak jsme se sem dostali? A hlavně – je to dobře?
Kdo a kde pracuje z domova?
Podíváme-li se na absolutní čísla, trend je jasný. Oproti loňsku a předloňsku se podíl zaměstnanců pracujících z domova stabilizoval, ale stále mírně roste. Zajímavé je, kdo home office využívá nejvíce. Ve věkové skupině 25–44 let je to zhruba 12 % lidí, a mezi vysokoškolsky vzdělanými dokonce čtvrtina. Velikost firmy hraje roli – přes 90 % velkých podniků home office umožňuje, zatímco u malých je to jen polovina. A co regiony? Pražské kanceláře jsou podle průzkumů z října 2024 obsazeny jen na 61 %, přičemž pátek zůstává dnem, kdy se většina raději schová doma.
Ekonomická hra: Úspory versus investice
Z ekonomického pohledu je home office obojetná zbraň. Na jedné straně firmy šetří na kancelářských prostorech – a to nemalé peníze, zvlášť v centrech velkých měst. Na druhé straně ale rostou náklady na technologie. Cloudové služby, AI nástroje nebo kybernetická bezpečnost nejsou zadarmo. A co víc, trh s vybavením pro home office doslova kvete. Import ergonomického nábytku dosáhl podle dostupných dat přes 30 miliard korun, a v Praze už máme 70 coworkingových center s plochou přes 125 tisíc metrů čtverečních. Firmy jako Scott.Weber Workspace nebo IWG (Regus) na tom vydělávají. Je to ale udržitelné? Nebo se jen přesouváme z jedné nákladové položky na druhou?
Sociální dilema: Rovnováha, nebo izolace?
Když se zeptáte zaměstnanců, co na home office říkají, uslyšíte dvě různé písničky. Jedni chválí flexibilitu a úsporu času – nemusí dojíždět, mohou si práci přizpůsobit. Druzí ale varují před sociální izolací. Chybí jim kávové pokecy s kolegy, neformální výměna nápadů. A co víc, oddělit práci od domova je pro mnohé oříšek. Kuchyňský stůl se stává kanceláří, gauč zasedací místností. Není divu, že se čím dál víc mluví o duševním zdraví. Je home office skutečně tou vysněnou svobodou, nebo jen pastí v pohodlných pantoflích?
Legislativa: Pravidla jsou, ale fungují?
Od října 2023 máme v Česku jasná pravidla pro práci na dálku, jak je definuje novela zákoníku práce. Písemná dohoda je povinná, a od ledna 2025 je stanoven paušál 4,80 Kč za každou započatou hodinu práce z domova jako náhrada nákladů. Jenže – přinejmenším podle průzkumů – až 65 % firem tento paušál ignoruje. Proč? Možná proto, že zaměstnanci jsou rádi, že vůbec home office mají, a nechtějí si komplikovat život. A co nová „flexinovela“ platná od června 2025, která rozšiřuje flexibilitu pracovní doby? Zatím je příliš brzy hodnotit, ale otázka zní: Dokáže legislativa držet krok s realitou?
Předpovědět budoucnost home office není snadné, ale trendy naznačují jasný směr. Hybridní model – tedy kombinace kanceláře a domova – zůstane dominantní. Na základě současných dat lze odhadovat, že podíl zaměstnanců na home office se může ještě mírně zvýšit, zvlášť s rozvojem technologií jako AI nebo virtuální realita, které usnadní vzdálenou spolupráci. Zároveň ale roste důraz na well-being – firmy budou muset více dbát na ergonomii, duševní zdraví a firemní kulturu. A co legislativa? Diskuze o „právu na odpojení“ – tedy možnosti ignorovat pracovní e-maily po pracovní době – už teď naznačují, kam by se pravidla mohla ubírat.
Home office je fenomén, který nám ukázal, že práce nemusí být vázána na konkrétní místo. Přinesl svobodu, ale i nové výzvy. Jak ukazují data, v Česku se s ním sžíváme – ať už jde o 59 % podniků, které ho umožňují, nebo o rostoucí trh s technologiemi a coworkingy. Přesto zůstává otázka: Dokážeme najít rovnováhu mezi flexibilitou a sociálními potřebami? Nebo se z domova stane jen další kancelář, tentokrát bez kávy zdarma?
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Petr Poreba