Hejl: optimistický výhled Evropské komise pro nejbližší roky

Očekávaný růst ekonomiky bude podle komise pět procent v roce 2021, 4,3 procenta v roce 2022 a 2,5 procenta v roce 2023.
Komise uvádí několik důvodů pro svůj optimismus. Vývoj ekonomiky v letošním roce překonal její očekávání, ať již šlo o růst HDP či snižování nezaměstnanosti a tvorbě nových pracovních míst. Ekonomika naráží především na bariéru nedostatku pracovní síly nebo komponent do výroby, tedy čipů. Nezaměstnanost se má podle výhledu dostat pod před-koronovirové hodnoty v průběhu roku 2023.
Dalším faktorem pak je nižší růst deficitů v Evropské unii. Agregátní dluh v poměru k HDP by měl dosáhnout svého vrcholu (92 % v celé EU, 99 % v eurozóně) koncem letošního roku a začít se snižovat již v průběhu roku 2022. V jednotlivých státech se tématem voleb postupně stávají nikoliv covidové podpory, ale post-covidové konsolidace veřejných financí, což je pozitivní.
Co se týče inflace, Komise vidí její příčinu v dočasném zvýšení globálních cen s tím, že toto by neměl být dlouhodobý trend. Doufejme jen, že tato dočasnost bude kratší, než byla u pobytu sovětských vojsk v Československu…
Výhled Evropské komise se v mnoha bodech shoduje i s výhledem Evropské centrální banky, zvláště pak v případě inflace, kterou obě instituce považují za dočasný jev, který brzy pomine. I proto lze očekávat nízké úrokové sazby v Eurozóně, které budou v příkrém protikladu k zemím jako je Česká republika. Tento pohled na inflaci se totiž velmi liší od pohledu například České národní banky.
Zajímavé je také udělat srovnání celoevropských a českých čísel. Zatímco v případě nezaměstnanosti zůstává ČR premiantem v rámci EU, u růstu deficitu to rozhodně neplatí. Tempo růstu veřejných dluhů je bohužel u nás druhé nejrychlejší v EU po Kypru a rozhodně se nedá očekávat, že by u nás došlo již v průběhu roku 2022 ke snižování dluhu v poměru k HDP.
Foto: Pixabay
Zdroj: Michal Hejl