Podle nedávno publikovaných dat ČSÚ dosáhly nominální mzdy v I. čtvrtletí roku 2023 meziročního růstu 8,6 %. Vzhledem k tomu, že inflace za stejné období dosáhla hodnoty 16,4 %, poklesla hrubá reálná mzda za první pololetí o – 7,8 %. Nominálně dosáhla hodnoty 41 265 Kč.
Přes opticky vyšší nárůst průměrné nominální mzdy pokračuje tedy i letos pokles reálných mezd. Jen připomínám, že v loňském roce 2022 dosáhl celkový růst průměrné nominální mzdy 6,5 % což při dosažené inflaci 15,1 % znamenalo meziroční pokles – 8,6 %. Letos tedy dochází tedy k dalšímu poklesu reálné kupní síly mezd.
Každopádně je však třeba zdůraznit, že se jedná pouze o data za I. čtvrtletí roku a že vyjednávání nárůstu mezd pro letošní rok nejsou ještě všude uzavřena. Odhad vývoje letošního roku na bázi prvního čtvrtletí je nutno proto brát s určitou opatrností a to jak „nahoru“ tak i „dolů“. Například vývoj veřejných financí může evokovat i pro letošní rok výraznější omezení růstu platů – především v oblasti nadtarifních složek. S ohledem na tyto výhrady nepočítám pro letošek s nějakým výrazně vyšším meziročním nárůstem nominálních mezd. Snad by mohly – v některých dalších čtvrtletích – dosáhnout maximálně cca o bod více.
Snížení meziročního poklesu reálných mezd v dalších měsících se proto bude spíše odehrávat prostřednictvím postupného poklesu jmenovatele – tedy meziroční míry inflace. Zatím oficiální místa (MF a ČNB) předpokládají, že v dalších měsících roku dojde k postupnému snižování meziročního indexu spotřebitelských cen a že se inflace se sníží z hodnoty 16,4 % dosažené v prvním čtvrtletí na celoročních zhruba 11 %. Je otázkou, zda tomu tak skutečně bude.
Každopádně i tento, v zásadě optimistický pohled na vývoj inflace ukazuje, že i v letošním roce dojde, (pokud nedojde k výraznému urychlení mezd nad úroveň hodnot dosažených v I. čtvrtletí) k dalšímu poklesu reálných mezd a to okolo – 2 %. (V tomto odhadu se blížím spíše očekávání prognózy ČNB
Za dva roky tedy dosáhne pokles reálných mezd téměř – 10 %! Přitom souhrnná produktivita práce za minulý rok rostla reálně o + 0,7 % a letos se očekává + 0,4 %. Za dva roky 2022 – 2023 tedy poroste produktivita práce 12 x rychleji, než reálné mzdy! Vývoj mezd tedy ve skutečnosti zcela nesporně inflaci tlumí a ne vyvolává.
Bohužel, tento vývoj má svou odvrácenou tvář. Čím déle bude pokračovat pokles reálných mezd, tím více bude negativně tlačit na pokles ekonomiky. Není překvapením, že se „mírný optimismus“, kterým nás krmili na základě předběžného odhadu HDP v prvním pololetí někteří analytici (mezičtvrtletní růst 0,1 % meziroční pokles -0,2 %), nekoná. Poslední čísla ČSÚ ukázala u HDP nulový mezičtvrtletní růst a meziroční pokles o -0,4 %)!
Tady nejde o pár desetinek! Pokračující pokles reálných mezd nesporně nutí obyvatelstvo k úsporám a tím snižuje souhrnnou poptávku, kterou ovšem nebude stát vzhledem k vývoji veřejných financí sto nahradit poptávkou veřejnou. Obávám se, že krize není za námi, ale před námi. A nebude to nic pěkného. České republice stále zřetelněji hrozí stagflace – vysoká inflace s poklesem ekonomiky. A vládě je to – zdá se – úplně jedno.
Foto: Pixabay
Autor: Martin Fassman
Články na téma: Mzdy
Spočítejte si online:
> Kalkulačka pro výpočet čisté mzdy
> Daňová kalkulačka pro OSVČ v roce 2025
> Online kalkulačka pro DPČ a DPP
> Důchodová kalkulačka - kdy půjdete do důchodu?
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
Martin Fassmann
Vystudoval národohospodářskou fakultu VŠE v Praze. Po absolvování studia do roku 1992 pracoval na Federálním ministerstvu hospodářství. V polovině roku 1992 odešel na odborovou ústřednu kde působí dosud ve funkci hlavního ekonoma. V průběhu let 1998 –2021 zastával funkci ekonomického poradce pro hospodářskou politiku a veřejné finance pěti předsedů vlád a celé řady dalších vládních činitelů (místopředsedů vlády pro hospodářskou politiku, ministrů práce a sociálních věcí, ministrů financí a zdravotnictví). V letech 2014- 2017 poradce předsedy Rozpočtového výboru Parlamentu ČR. V letech 2005 a 2012 – auditor, člen skupiny expertů při ČSÚ pro audit indexu spotřebitelských cen. Člen dozorčí rady Komerční banky as. (1999-2001), místopředseda výboru pro finance a audit DR Českého Telecomu a.s. (2004-2005), předseda skupiny pro finance a Výboru pro audit Správní rady VZP (2006-2015), člen dozorčí rady Pojišťovny VZP zodpovědný za audit pojišťovny, člen rozkladové komise pro oblast veřejných zakázek ÚOHS Je autorem a spoluautorem více než pěti set odborných článků a studií z oblasti makroekonomických a sociálních analýz z nichž řada byla publikována i v zahraničí (Itálie, Rakousko, SRN, Belgie, Švýcarsko, Velká Británie a USA). Má za sebou desítky rozhovorů v tištěných i elektronických médiích. Zúčastnil se též řady analytických prací organizovaných mezinárodními institucemi – Dětským fondem OSN (UNICEF), Mezinárodní organizací práce (ILO) či Evropskou komisí.
