Důvěra v Evropskou unii dosáhla podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometru nejvyšší úrovně od roku 2007, když jí věří 52 % Evropanů. Za tímto rekordem stojí reakce EU na globální krize, ale i rostoucí pocit evropské identity. Jak se v tom všem orientují Češi a co to znamená pro naši budoucnost?
Evropská unie zažívá v roce 2025 svůj velký comeback. Alespoň tak to vypadá podle čerstvých dat z průzkumu Eurobarometr 103, který na jaře letošního roku provedla Evropská komise. Důvěra v EU dosáhla 52 %, což je nejvyšší hodnota za posledních 18 let. Přinejmenším to naznačuje, že Brusel zvládá přesvědčit své občany, že v nejistých časech může být pevnou kotvou. Ale co za tímto optimismem stojí? A jak se v tom všem cítíme my, Češi?
Historický posun: Od skepticismu k důvěře
Pojďme se podívat na širší kontext. Ještě před deseti lety, v době po finanční krizi, byla důvěra v EU na mnoha místech Evropy na bodu mrazu. V České republice jsme v roce 2012 dosáhli dna, když EU věřilo jen 37 % lidí. Oproti tomu na přelomu tisíciletí, v letech 1999–2000, jsme byli na vrcholu s důvěrou kolem 62 %. Dnes jsme sice ještě daleko od tehdejší euforie, ale celoevropský trend je jasný – 52 % důvěry v EU i Evropskou komisi je rekord, který si zaslouží pozornost. Jak ukazují data, za tímto posunem stojí především reakce EU na velké krize, ať už šlo o pandemii COVID-19, nebo současnou válku na Ukrajině, kterou jako hlavní problém vnímá 27 % Evropanů.
Zajímavé je, že důvěra v EU převyšuje důvěru v národní instituce. Zatímco EU věří více než polovina Evropanů, národním vládám dává palec nahoru jen 36 % a parlamentům 37 %. Není to trochu paradox? V době, kdy se tolik mluví o národní suverenitě, hledáme stabilitu spíše v Bruselu než doma…
Proč věříme víc? Geopolitika a solidarita
Když se podíváme na příčiny tohoto růstu důvěry, nelze přehlédnout geopolitické otřesy posledních let. Válka na Ukrajině, která začala v roce 2022, se stala katalyzátorem solidarity. EU se ukázala jako hráč, který dokáže rychle reagovat – ať už jde o sankce proti Rusku, nebo podporu Ukrajiny. Není divu, že podpora společné obranné a bezpečnostní politiky dosáhla rekordních 81 %. To je číslo, které jsme neviděli od roku 2004. Když k tomu přidáme rekordní podporu eura – 74 % v celé EU a 83 % v eurozóně – je jasné, že Evropané vidí v unii nejen bezpečnostní, ale i ekonomickou jistotu.
Dalším faktorem je rostoucí pocit evropské identity. Až 75 % respondentů se cítí být občany EU, což je nejvyšší hodnota za více než dvě desetiletí. Zejména mladí lidé ve věku 15–24 let jsou motorem tohoto trendu – důvěru v EU jich má až 59 %. Není to jen statistika, je to signál, že budoucnost Evropy může být více propojená, než jsme si ještě před pár lety mysleli.
Češi a EU: Věříme, ale s rezervou
A co my, Češi? Podle zimního Eurobarometru 2025 je náš vztah k EU stále trochu vlažný. Pouze 32 % z nás vnímá unii pozitivně, 42 % neutrálně a 26 % negativně. Přesto 65 % Čechů považuje členství v EU za užitečné a 40 % uznává, že přispívá k udržení míru a bezpečnosti. Zajímavé je, že až 50 % z nás si přeje, aby EU hrála větší roli v ochraně před globálními krizemi, a 78 % souhlasí, že členské státy by měly jednat jednotněji. Jen tak nezmizí tradiční český skepticismus, ale zdá se, že i u nás začínáme chápat, že v nejistém světě je lepší držet spolu.
Přesto je důvěra v EU u nás nižší než evropský průměr. Proč? Často se mluví o historické nedůvěře v instituce obecně, ať už domácí, nebo evropské. K tomu přispívají i politické debaty o suverenitě či migrační politice, které některé strany a média rády přiživují. Na druhou stranu, vzdělávací projekty a osvěta, zejména mezi mladými, pomalu mění pohled na EU. Možná je to jen otázka času.
Růst důvěry v EU není jen statistickou zajímavostí – má reálné dopady. Pro české firmy a ekonomiku může znamenat větší stabilitu a příležitosti. Přístup na jednotný trh EU zůstává klíčovým benefitem, stejně jako možnost čerpat evropské fondy. V absolutních číslech to znamená miliardy korun, které mohou posílit naše podnikání a export.
Na druhé straně, geopolitické nejistoty, jako možná americká cla nebo pokračující konflikt na Ukrajině, zůstávají rizikem. Pokud EU dokáže tyto výzvy zvládnout, důvěra může dál růst. Lze odhadovat, že klíčovou roli bude hrát i komunikace – jak na evropské, tak na české úrovni. Pokud se podaří více zapojit občany a zvýšit transparentnost, mohl by se pocit evropanství ještě posílit. V ČR bude navíc zásadní, jak se k EU budou stavět politici a média. Důvěra není něco, co se vybuduje přes noc.
Šance, kterou nesmíme promarnit
Důvěra v Evropskou unii na úrovni 52 % je jasným signálem, že EU zvládá přesvědčit své občany o své relevanci. Ať už jde o bezpečnost, ekonomiku, nebo pocit sounáležitosti. Zdá se, že jsme na správné cestě. Pro nás, Čechy, je to příležitost – nejen k tomu, abychom těžili z výhod členství, ale také abychom se více zapojili do evropského dění.
Dokážeme tuto šanci využít, nebo zůstaneme věčně na půl cesty mezi skepticismem a nadějí? Budoucnost ukáže, ale jedno je jisté – v nejistém světě je lepší mít silného spojence, než zůstat osamotě.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický