Daňhel: Nerovnováhy v ekonomice pokračují

Je mimořádně nešťastné, že v záležitosti věcné prvořadé priority rozpočtové odpovědnosti mají mít rozhodující váhu administrativně technické aspekty legislativního procesu.

Je jistým paradoxem, že největšími bojovníky za legislativní čistotu jsou politici předchozí vládní garnitury, kteří se v nedávné minulosti dosti významně podíleli na zhoršení stavu veřejných financí prostřednictvím „helicopter money“ pro svůj volební elektorát. Účelovost těchto činů pro vytvoření zdrojů na „dárky“ je zvláště patrná při zestátnění části rezerv životního pojištění z majetku pojištěných v roce 2019 a také z rozpaků vlády zda odečítat celou, či sníženou náhradu z výplat z pojištění od státní pomoci pro postižené tornádem na Moravě v roce 2021, kteří sice pomoc akutně potřebovali, ale nepředstavovali kvantitativně významnou část vládního elektorátu. 

Přetrvává dilema měnové politiky. Silná koruna kompenzovala pomalejší růst sazeb, než jaké by byly adekvátní českému vývoji inflace. V současné době, kdy koruna oslabuje, je otázkou, zda sazby nezačít zvyšovat. Na druhé straně problému stojí fakt, že zkrachovalé banky v USA jako jednu z příčin svého defaultu uvádějí i vysokou cenu peněz. K tomu ovšem nutno poznamenat, že tempo zvyšování sazeb ale také inflace je v USA podstatně rozdílnější, než u nás.

Zvyšuje se i nervozita ohledně pokračujícího aktivismu ze strany EU v oblasti životního prostředí a to přesto, že v důsledku války na Ukrajině se ztrátami na životech a zdraví lidí a obrovskými škodami na majetku dochází k znečišťování životního prostředí v poslední době naprosto nevídaným způsobem, které lze jen obtížně srovnávat např. s emisemi spalovacích motorů. 

Další vývoj je velmi obtížné predikovat, problémy sílících ekonomických nerovnovah a dilemat narušují, jak vidno ze záběrů z demonstrací, sociální smír a tak nezbývá, než věřit ve vítězství zdravého rozumu. 

JAROSLAV DAŇHEL, Vysoká škola ekonomická

Foto: Pixabay

Zdroj: Jaroslav Daňhel