CETA: Vývoj inflačních očekávání v ČR

Tohoto pravidelně prováděného průzkumu se zúčastnilo dohromady 18 analytiků, přičemž 16 respondentů bylo domácích a 2 zahraniční. Z výsledků tohoto šetření vyplývá, že se inflační očekávání analytiků finančního trhu v ročním ani tříletém horizontu nijak nezměnila.

Inflační očekávání finančního trhu v horizontu 1 a 3 let

Zdroj: ČNB, ARAD

V říjnu z čistě statistických důvodů (tj. kvůli nízké srovnávací základně loňského roku, způsobené promítnutím tzv. úsporného tarifu do cen elektřiny) vzrostla uváděná míra inflace na úroveň 8,5 %. Přesnější by však bylo říci, že inflace čítala v tomto měsíci 5,8 % – takovou hodnotu uvádí ČSÚ po očištění inflace o dopad úsporného tarifu. Tohle dočasné, zdánlivě razantní, zvýšení míry inflace však bylo analytiky zcela očekáváno. A z toho důvodu tím nebyly negativně poznamenány jejich prognózy budoucí inflace. To zřetelně dokládá následující tabulka:

Roční a tříletí prognóza růstu inflace měřené CPI v procentuálním vyjádření

Zdroj: ČNB

Česká národní banka uvádí, že analytici si jsou dobře vědomi toho, že zvýšení inflace nesouvisí s cyklickým vývojem tuzemské ekonomiky. ČNB dodává, že na základě pouze mírného meziměsíčního růstu inflace analytici usuzují, že v české ekonomice stále působí protiinflační tlaky dostatečně intenzivně. Analytici finančního trhu v souladu s makroekonomickou prognózou naší měnové autority předpokládají, že hned poté, co vyprchají účinky úsporného tarifu, inflace opět strmě klesne. Odhadují tak, že by se inflace na počátku příštího roku měla dostat zhruba ke 3 %.

Závěrem poznamenejme, že se zdá být pro centrální banku velmi přívětivé to, že právě analytici finančního trhu (jejichž inflační očekávání zpravidla bývají těmi nejpřesnějšími) očekávají návrat inflace pod horní hranici tolerančního pásma ČNB (tj. 3 %) již ve velmi brzké době, z čehož by mohlo vyplývat, že dezinflační proces naší měnové autority bude záhy úspěšně dokončen.

Foto: Pixabay

Autor: Štěpán Drábek