CETA: Regulace cen není řešením zdražování potravin

Jelikož se jedná o statek, který zaujímá velkou část spotřebního koše každého občana, politici z pravé i levé strany názorového spektra se nestačí předhánět v plejádě všemožných řešení, kterými se snaží uspokojit chudnoucí společnost. Za jednu z populárních příčin tohoto problému pak byla označena nenasytnost obchodníků a jako protiopatření pak navrhována regulace cen. Nejedná se však o řešení příčin, pouze symptomů, a navíc o řešení značně neefektivní, které způsobí pouze další problémy a krizi ještě prohloubí.

Ceny rozdělují omezené zdroje. Stropy pak tyto signály narušují, což vede k neefektivnímu přidělování zboží a služeb. Vysoké ceny mají dvě ekonomické funkce. Přidělují vzácné zboží a služby kupujícím, kteří jsou nejvíce ochotni a schopni za ně zaplatit a také signalizují, že zboží je ceněno a že výrobci mohou profitovat zvýšením dodávaného množství.

Neefektivnost cenových stropů můžeme ostatně pozorovat i v nedalekém Maďarsku, kde se vyprázdnily regály à la Sovětský svaz. Příděly jsou na vzestupu. V prosinci omezil obchodní řetězec Aldi zákazníkům nákup pšeničné mouky na maximálně jeden kilogram a mléka na maximálně jeden litr. Podle agentury Bloomberg podobně postupovaly i další řetězce.

Chybné kroky mají tendenci vyvolávat širší dopady a na poplach nyní bije i šéf maďarské centrální banky György Matolcsy. Cenový strop zvýšil inflaci o 3 až 4 procenta. Proč tomu tak je? Obchody zvýšily ceny ostatního zboží, aby kompenzovaly ztráty způsobené cenovým stropem. Zdrcující, ale přirozené. Když nemohou vydělat na některém zboží, musí vydělat na jiném. Výsledkem je inflace a všichni na tom prodělají.

Ano, z krátkodobého hlediska mohou vysoké ceny škodit. Ale z dlouhodobého hlediska přijde více výrobců, kteří nám budou dodávat levnější zboží. Cenové stropy zastavují vstup na trh a nutí nás platit více. To je zřejmé z nesčetných příkladů. Šílenství je dělat stále totéž a očekávat jiné výsledky.

FILIP BLAHA, analytik CETA

Foto: Pixabay

Zdroj: CETA