e-news.cz - kurzy
Reklama

CETA: Proč je inflační cíl centrálních bank kladný?

06.10.2023, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
CETA: Proč je inflační cíl centrálních bank kladný?

Čím to je, že většina centrálních bank cílí na kladnou, nikoli však nulovou míru inflace? Pročpak činí inflační cíl centrální banky zpravidla 2 %? Důvodů je hned několik. 

Přiznejme si, že je to tak trochu paradoxní. Hlavním (a ústavou daným) úkolem České národní banky i jiných centrálních bank je pečovat o cenovou stabilitu. Přesto (anebo snad právě proto?) čítá jejich deklarovaný inflační cíl dvě procenta. Jak může být takový cíl konzistentní s cenovou stabilitou, a hlavně – proč centrální banky necílí nulovou inflaci?

Začněme postupně. Míru inflace měří centrální banka tzv. indexem spotřebitelských cen (CPI), který se pokouší reflektovat průměrnou nákupní aktivitu průměrného spotřebitele. Jsou v něm tedy zahrnuty takové produkty, které průměrný spotřebitel spotřebovává, a to s náležitou váhou. A zde již tkví první z našich problémů – CPI nedokáže přesně zachytit změny ve spotřebitelském chování, jelikož váhy statků ve spotřebním koši se nemění ani zdaleka tak dynamicky, jak se mění preference a nákupní aktivita spotřebitelů. Tento jev ekonomové odborně nazývají substitučním zkreslením a jedná se o jeden z hlavních důvodů, proč je udávaná inflace oproti skutečné povětšinou vychýlená výše (směrem nahoru proto, že spotřebitelé sáhnou po levnějším, nikoli dražším substitutu). Ve zkratce jde o to, že zdraží-li se statek X oproti statku Y (tedy změní-li se relativní cena statků), mohou si spotřebitelé usmyslet, že je rázem výhodnější nakoupit statek Y a nekoupit statek X. Kvůli tomu by mělo dojít k relativní změně vah statků X a Y ve spotřebním koši, jenže tato náhlá změna v něm nebude nikterak zohledněna, a proto je tímto způsobem měřená inflace vždy poněkud zkreslená a nepřesná.

Nejedná se přitom o zanedbatelný rozdíl. Roku 1995 zřídil Senát Spojených států tzv. Boskinovu komisi, která měla změřit možná zkreslení výpočtu indexu spotřebitelských cen. Konečné stanovisko Boskinovy komise, publikované v její zprávě z prosince roku 1996, kvantifikovala celkové vychýlení CPI na 1,1 % za rok. Ve své publikaci uvedli autoři rovněž příčiny tohoto zkreslení, jimiž jsou již popsané substituční vychýlení, vychýlení změnou kvality, vychýlení novými produkty a konečně vychýlení nákupním procesem. Jistě, lze namítat, že výsledky čtvrt století staré studie již nemusejí být aktuální a relevantní. Avšak i novější výzkumy ukazují, že CPI míru inflace nadhodnocuje poměrně výrazně.

Dalším (ba ještě smysluplnějším) opodstatněním cílování kladné míry inflace je hrozba nárazu na „nulovou spodní mezi“ (Zero lower bound – ZLB). A pamatujme, že ničeho se centrální banky neštítí tolik jako deflace a nezvratných deflačních očekávání. A není divu, zkušenost ze třicátých let minulého století je dostatečně odstrašující a názorná. Nicméně vraťme se nazpět k ZLB. Zero lower bound je v odborné literatuře definováno jako situace, kdy je pro vhodné uvolnění monetárních podmínek nutné snížit reálnou úrokovou míru, čemuž však zásadně brání nezdolatelná nulová mez nominální úrokové míry. Důvod, proč nominální úroková míra nemůže klesnout (hluboko) pod nulu, spočívá dle předních ekonomů zabývajících se touto problematikou P. Krugmana a L. Svanssona v tom, že by se peníze a krátkodobé státní dluhopisy s nulovým výnosem staly téměř dokonalými substituty. Tento stav nazývají ekonomové pastí likvidity (Liquidity trap), a je pro měnovou politiku nanejvýš nepříjemným, neboť – jak dále popisuje Svensson – při něm ztrácí svoji účinnost spočívající ve schopnosti ovlivňovat nominální veličiny.

Centrální banky mají dost pádných důvodů, proč mít strach z deflace. A empiricky víme, že bojovat s deflací je pro měnovou autoritu podstatně náročnější než s inflací. Proto je jistá rezerva v podobě kladné hodnoty inflačního cíle zabraňující nečekanému příchodu deflace zcela odůvodnitelná. Ekonom Michal Skořepa ve své letošní publikaci „Ekonomické jednohubky“ píše, že posun inflačního cíle na nulu by byl pro ekonomiku nebezpečným experimentem, protože by se tím výrazně oslabila schopnost centrální banky stabilizovat ekonomiku.

Štěpán Drábek, analytik CETA

Foto: Pixabay

Zdroj: CETA


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Poradna: Otcovská dovolená pro zaměstnance i OSVČ - Kdo a jak ji může čerpat?

04.04.2025, Autor: Z blogosféry

V dnešní době se také tatínkové stále více zapojují do péče o své děti, což odráží i legislativa, která jim umožňuje využít otcovskou dovolenou. Ačkoli se mnoho lidí domnívá, že nárok na ni mají pouze zaměstnanci, ve skutečnosti ji mohou čerpat i osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), pokud splní stanovené podmínky.

e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama

Číňané šetří a Číně hrozí krize

02.04.2025, Autor: Vojtěch Benda

Na rozdíl od většiny světa, který se po pandemii potýká s velkou inflací, má Čína opačný problém – lidé nechtějí utrácet a tím vyvolávají deflaci. Nyní se Peking snaží přinutit své občany otevřít peněženky, aby zabránil krizi. Mezitím se na sociálních sítích objevují tipy, jak ještě více ušetřit.

e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama

Pavel Veselý: Nová doba nebo Belle Époque 2.0?

01.04.2025, Autor: Pavel Veselý

Máme se prý dobře, jak je nám stále říkáno. Asi, jak komu, soudě podle nálady ve společnosti u nás i ve světě. Možná ani sám George Orwell svou knihu 1984 nezamýšlel jako návod k použití. Přesto se jim stal. Mluví se také stále o nové době. Ale je tato doba opravdu nová?

e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama

Kolik skutečně stojí podnikání? Skryté náklady, o kterých se nemluví

25.03.2025, Autor: Z blogosféry

Podnikání přináší mnoho výzev a jednou z nich jsou bezesporu náklady. Zatímco některé výdaje jsou zřejmé, existují i skryté výdaje, které mohou významně ovlivnit finanční situaci podnikatele. Podívejme se na některé z často přehlížených nákladů a jejich optimalizaci.

Zlato na nových maximech: Má kov před sebou další růst?  

24.03.2025, Autor: Z blogosféry

V posledních dnech zažívají trhy další „zlatou horečku“. Cena zlata nedávno překonala magickou hranici 3 000 USD za troyskou unci, a to na pozadí pokračující války na Ukrajině, hrozby ekonomické recese v USA a rostoucí nejistoty v globálních obchodních vztazích.

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama