Aktuálně:

CETA: Jak soukromý sektor pomáhá v boji proti klimatické změně

02.04.2023, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
CETA: Jak soukromý sektor pomáhá v boji proti klimatické změně

Boj proti změně klimatu je často využíván jako záminka k přijetí rozsáhlých technokratických plánů na národní i evropské úrovni.

Od Pařížské dohody o klimatu z roku 2015 jsou členské státy EU povinny vypracovat dlouhodobé národní strategie, aby splnily své závazky a dosáhly tak uhlíkové neutrality do roku 2050. Většina těchto strategií však vylučuje tržní řešení, přestože existuje mnoho relevantních příkladů. To svědčí o opakujících se předsudcích evropských tvůrců politik, kteří se domnívají, že nedokonalost lidské činnosti lze napravit pouze politikou.

To nejmenší co lze říci je, že první zelené experimenty nejsou zdaleka úspěšné. Plánování plně ekologického zemědělství na Srí Lance pod tlakem aktivistů proti GMO poskytuje první pragmatický pohled na potenciálně škodlivé důsledky politik, jako je evropský Green New Deal, balíček opatření navržený Evropskou komisí k dosažení uhlíkové neutrality.

V roce 2021 zakázala srílanská vláda dovoz syntetických pesticidů a hnojiv, což mělo za následek nižší výnosy a nedostatek potravin. Konkrétní aplikace politické ekologie prosazované EU přitom zní: „zemědělská a potravinářská složka Nové zelené dohody (strategie Farm to Fork) stanoví snížení používání pesticidů na polovinu a povinnost věnovat alespoň 25 % půdy ekologickému zemědělství“. Navzdory předvídatelným výsledkům se zdá, že politiky nic nezbrzdí. Stačí zmínit vzpouru nizozemských zemědělců z loňského léta, která následovala po přijetí drastického plánu na snížení dusíku, který nařídila jejich vláda.

To je problém centralizovaného a autoritářského přístupu – je nejen neúčinný, ale vede také k hrubému porušování základních svobod. Existují však i jiné alternativy ze soukromého sektoru, jejichž vynalézavost mohla být jen stěží dílem evropských byrokratů. Můžeme například uvést společnost Airinov, evropského lídra v oblasti agronomického mapování pomocí dronů, které snižuje spotřebu dusíku na půdě v průměru o 25 %. Nebo CarbonCure Technologies, společnost, která zachycuje oxid uhličitý a vstřikuje ho do výroby betonu – tedy způsob, jak snížit jeho uhlíkovou stopu, aniž by byla ohrožena jeho kvalita. A také společnost Global Bioenergies, která vyrábí biopalivo, jež snižuje produkci CO2 až trojnásobně.

Arogance lidské vynalézavosti: příklad společnosti Make Sunsets

Nedávno přinesl časopis MIT Technology Review zprávu o zkušenostech začínající společnosti Make Sunsets. Jejím cílem je napodobit přirozený proces velkých sopečných erupcí tím, že do stratosféry vyšle aerosoly oxidu siřičitého, které odkloní sluneční záření do vesmíru. Tato iniciativa by měla na jeden rok nahradit ekvivalent jedné tuny emisí CO2 a dočasně tak snížit tlak na světové klimatické změny. Někteří ji však považují za „provokaci“ či dokonce „skandál“.

Tato technologie je však součástí aktivistického přístupu spoluzakladatele Luka Isemana, pro kterého by bylo „morálně špatné“ taková radikální řešení nevyzkoušet. Kritici poukazují na obtíže při posuzování skutečného dopadu takového experimentu na klima, jakož i na potenciální nebezpečí pro planetu a lidstvo, ačkoli z malého množství použité síry žádné reálné nebezpečí pro životní prostředí neplyne. Zatímco jiní jsou zcela proti tomuto projektu, je zajímavé, že vstřikování stratosférického aerosolu je předmětem pětiletého výzkumného plánu Úřadu pro vědeckou a technologickou politiku Bílého domu (OSTP), který se zabývá mimo jiné podobnými technologickými postupy.

Hospodářský rozvoj je nezbytnou podmínkou pro řešení současných hlavních problémů životního prostředí. Příklad projektu Make Sunsets, kromě mnoha dalších, a katastrofální výsledky environmentální politiky EU nám připomínají, že ekonomický dirigismus je slepou uličkou a že vhodná řešení přicházejí především z tržního prostředí.

FILIP BLAHA, analytik CETA

Foto: Pixabay

Zdroj: CETA


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trump a jaderné testy: Návrat do minulosti nebo krok vpřed?

31.10.2025, Autor: Josef Neštický

V posledních dnech se objevily zprávy, že americký prezident Donald Trump zvažuje obnovení jaderných testů. Tato informace, která zatím nemá oficiální potvrzení, přichází v době, kdy se světové mocnosti opět ocitají na pokraji napětí. Co by takový krok znamenal pro globální bezpečnost a jaké jsou jeho možné důsledky?

Miliardy z ČNB pro Babiše? ČNB hromadí zisky, ale neví se proč

30.10.2025, Autor: red

Stávající guvernér ČNB vyhlásil záměr zlepšit hospodářský výsledek centrální banky, dokonce dosáhnout zisku, ze kterého by případně ČNB odvedla miliardy do státního rozpočtu. Pravda je, že na tom jinak úctyhodná centrální banka usilovně pracuje.

Nord Stream 2: Politické strašidlo, které se nechce vzdát

29.10.2025, Autor: Marek Hájek

Polský premiér Donald Tusk znovu rozvířil debatu kolem projektu, který měl být dávno zapomenut. Varuje před tlakem na obnovení plynovodu Nord Stream 2 po skončení války na Ukrajině. Jeho slova naznačují, že některé evropské elity stále nepochopily, co bylo skutečným problémem. Nebo to chápou až příliš dobře – a právě to je znepokojivé.

Lesy ČR: Zlatá husa, která nesmí chřadnout

29.10.2025, Autor: Marek Hájek

Státní podnik Lesy ČR letos odvede do státního rozpočtu 3,5 miliardy korun. Vláda původně chtěla sedm miliard, ale nakonec slevila. Otázkou zůstává, jak dlouho může největší správce českých lesů udržet svou ziskovost, aniž by to ohrozilo jeho hlavní poslání.

Trump otevírá dveře Pekingu: Míří obchodní válka k příměří?

29.10.2025, Autor: Josef Neštický

Americký prezident Donald Trump naznačuje ochotu k ústupkům vůči Číně, aby zmírnil napětí v obchodním konfliktu. Po měsících tvrdé rétoriky a rekordních cel se obě mocnosti přibližují k dohodě, která by mohla přinést úlevu nejen jim, ale i zbytku světa – včetně Česka.

Kremelský vyslanec v Americe: Sankce jako kulisa pro dialog

28.10.2025, Autor: Josef Neštický

Kirill Dmitrijev, šéf Ruského fondu přímých investic a zvláštní vyslanec Kremlu, přiletěl 24. října do Spojených států. Jeho návštěva se odehrála v době, kdy Washington uvalil nové sankce na ruské ropné giganty Rosněfť a Lukoil. Tento krok může působit paradoxně, ale v diplomatickém světě, kde se slova a činy často míjejí, může být právě takový okamžik vhodný pro jednání.

Obchodní válka s USA rozděluje jihovýchodní Asii: Kdo vyhrává a kdo platí účet?

27.10.2025, Autor: red

Zatímco Donald Trump znovu tasí celní zbraně proti Číně, země jihovýchodní Asie se ocitají v pozici, kterou nečekaly – někteří z nich se stávají nečekanými vítězi, jiní platí daň za to, že stojí příliš blízko špatné strany barikády. Region s kombinovaným HDP kolem 4 bilionů dolarů se mění v ekonomické bojiště, kde se rozhoduje o budoucnosti globálního obchodu.