Pro omezení volatility koruny by bylo žádoucí, aby bankovní rada snižovala úrokové sazby častěji a až na výjimky maximálně o 0,25 procentního bodu. To lze docílit zvýšením počtu měnově politických jednání z osmi třeba na dvanáct nebo ještě lépe na omezenou dobu vyhlásit každé zasedání bankovní rady jako měnově politické.
Česká národní banka již zhruba před rokem signalizovala, že roční míra inflace začátkem roku 2024 bude kolem 3 %. Je třeba připomenout, že mnozí ekonomové toto zpochybňovali, nicméně se ukázalo, že tento odhad byl správný. Roční míra inflace za leden 2024 dokonce vykázala ještě nižší hodnotu, a to 2,3 %, přičemž ještě v prosinci 2023 byla meziroční inflace ve výši 6,9 %. Vzhledem k očekáváním, že se meziroční míra inflace bude v průběhu i na konci roku 2024 pohybovat na úrovni 3 %, případně níže, je jasné, že tento vývoj zákonitě musí vést k poklesu úrokových sazeb. První signál, že bankovní rada začne snižovat úrokové sazby, přišel v listopadu 2023. Na listopadovém měnově politickém zasedání nicméně bankovní rada ještě ponechala repo sazbu na úrovni 7 %, když pro snížení úroků hlasovali jen dva členové bankovní rady. Ke snížení na 6,75 % došlo až v prosinci těsně před Vánoci, což bylo v souladu s očekáváními trhu. Dne 8. 2. 2024 na dalším měnově politickém jednání bankovní rada dále snížila repo sazbu na 6,25 %. I přes toto snížení je nyní reálná úroková sazba ve výši téměř 4 %, a to v situaci, kdy jsme měli několik let reálné úrokové sazby záporné. Pro střadatele je to sice pozitivní jev, nicméně pro naši ekonomiku, která se nevyvíjí dobře, nikoli. HDP v roce 2023 klesl o 0,4 % a odhad ČNB pro rok 2024 je velmi skromný růst HDP o 0,6 %. Česká republika se jako jediná z 27 států EU nedostala z hlediska ekonomického výkonu na předcovidovou úroveň.
Snižování úrokových sazeb je za této situace logickým krokem a v tomto ohledu postupovala ČNB v prosinci i v únoru podle mého názoru správně. Nicméně snižování úrokových sazeb s sebou nese i určitá rizika, která není možné podceňovat. Jedná se především o riziko směnného kurzu koruny, a to proto, že každé snížení úrokových sazeb vede k oslabování koruny vůči ostatním měnám. Důležitá je přitom citlivost kurzu koruny na příslušné snížení úrokových sazeb. Tato citlivost byla patrná již v listopadu 2023, kdy koruna krátce před měnově politickým jednáním ČNB oslabila vůči euru o 30 haléřů. Když poté bankovní rada ponechala repo sazbu ve výši 7 %, koruna se vrátila k původním hodnotám. Situace se opakovala v prosinci 2023, kdy koruna začala několik dní před měnově politickým jednáním bankovní rady oslabovat a efekt snížení repo sazby na 6,75 % měl za následek celkové oslabení koruny vůči euru opět o přibližně 30 haléřů na kurz 24,70 CZK/EUR. Před dalším měnově politickým jednáním 8. 2. 2024 koruna vůči euru prorazila úroveň 25,00 CZK/EUR, a po snížení sazeb o 0,5 procentního bodu na 6,25 % dále oslabovala na úroveň 25,50 CZK/EUR. Pokud by citlivost směnného kurzu na změny v úrokových sazbách zůstala přibližně stejná jako v listopadu, prosinci nebo v únoru, potom by každé snížení repo sazby o 1 procentní bod mělo za následek oslabení koruny vůči euru o více než jednu korunu. Předpokládejme nyní, že repo sazba na konci roku bude 4 %. Potom by se jednalo o oslabení koruny k hodnotám blízkým 28,00 CZK/EUR.
Toto je samozřejmě pouze odhad a navíc za předpokladu, že by ČNB na další oslabování koruny nijak nereagovala. Bankovní rada nicméně nemusí dalšímu oslabování koruny pouze přihlížet, má v ruce nástroje, jak tento vývoj, když ne zastavit, tak alespoň zpomalit. První možností, kterou již někteří členové bankovní rady uvedli, je zastavení snižování úrokových sazeb na určitou dobu nebo alespoň zpomalení tohoto snižování. To je jistě cesta, ale dříve nebo později by to vedlo k dalšímu oslabení růstu ekonomiky. Druhou možností je použití devizových rezerv, které má ČNB po Švýcarsku druhé nejvyšší v Evropě, a intervence ve prospěch koruny. V neprospěch tohoto řešení se ovšem před několika dny vyjádřila viceguvernérka Eva Zamrazilová. Třetí možností, kterou lze kombinovat například s devizovými intervencemi, je úprava režimu měnově politických jednání bankovní rady ČNB. Zatím je to tak, že měnově politická jednání bankovní rady jsou dopředu naplánovaná a stalo se určitým pravidlem, že k případné změně repo sazby dochází pouze na těchto jednáních. Těchto měnově politických jednání je na rok 2024 naplánováno osm, když první z nich proběhlo dne 8. 2. tohoto roku. Další měnově politické jednání je naplánováno na 20. 3. tohoto roku, tedy přibližně za měsíc. Pokud by očekávání trhu ohledně snížení repo sazby byla na úrovni 0,5 procentního bodu nebo více, znamenalo by to při nezměněných podmínkách prolomení psychologické hranice 26,00 CZK/EUR. Hlavně ale by to způsobilo zvýšení volatility koruny před měnově politickým jednáním a podle jeho výsledku možná i po tomto jednání. Vysoká volatilita koruny je velmi nebezpečná pro udržitelnost relativně stabilního kurzu koruny vůči cizím měnám.
Nabízí se postup snižovat úrokové sazby častěji a až na výjimky maximálně o 0,25 procentního bodu. Tímto postupem by klesl rozptyl očekávání jednotlivých účastníků trhu a koruna by byla stabilnější. Toto bohužel lze jen těžko realizovat při stávajícím systému osmi měnově politických jednání během každého roku. Bankovní rada ovšem může o úrokových sazbách rozhodnout na svém libovolném zasedání, což však neodpovídá praxi posledních let. Proto se nabízí následující řešení: buď zvýšit počet měnově politických jednání z osmi třeba na dvanáct nebo ještě lépe na omezenou dobu vyhlásit každé zasedání bankovní rady jako měnově politické. Je na ČNB, které nástroje zvolí, nicméně kurz 28,00 CZK/EUR nebo slabší by byl velmi nebezpečný pro splácení úvěrů v cizích měnách, jichž je za poslední období více než polovina z celkového objemu poskytnutých podnikových úvěrů.
Doc. RNDr. Petr Budinský, CSc., prorektor pro strategii a mezinárodní vztahy a člen představenstva Vysoké školy finanční a správní, a.s.
Foto: Redakce EM
Autor: Petr Budinský
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
