Německá vláda se rozdělila kvůli dopisu automobilového průmyslu, který žádá zrušení zákazu spalovacích motorů v EU od roku 2035. Kancléř Friedrich Merz z CDU vnímá toto opatření jako hrozbu pro pracovní místa a konkurenceschopnost, zatímco sociální demokraté v čele s ministrem Carstenem Schneiderem ho hájí jako klíč k zelené budoucnosti. Pro nás v Česku, kde automobilky tvoří zhruba desetinu HDP, to není vzdálený spor – jde o přímé riziko pro export i zaměstnanost.
Rozdělení v srdci Evropy
Německá vláda se ocitla v situaci, kdy se její klíčoví představitelé neshodnou na budoucnosti automobilového průmyslu. Kancléř Merz (CDU) a jeho partner FDP se staví proti zákazu, zatímco SPD trvá na jeho dodržení. V srpnu 2025 zaslaly velké automobilky jako Mercedes-Benz, spolu s asociacemi ACEA a CLEPA, dopis předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové ve kterém varují, že zákaz spalovacích motorů – tedy benzínových a dieselových – není technologicky ani infrastrukturně reálný. Evropská komise na to reagovala rychle: revizi plánu posunula na konec roku 2025 (původně byla plánována na 2026).
Schneider, ministr životního prostředí, to označil za nezbytný krok k investiční jistotě pro elektromobily, zatímco Merz prosazuje „technologickou otevřenost“ – princip umožňující hybridy, syntetická paliva (e-paliva) nebo vodík jako alternativy k čistě elektrickým vozidlům (EV).
Tento rozpor není jen teoretický. Německý automobilový průmysl s obratem 564 miliard eur v roce 2023 zaměstnává stovky tisíc lidí a představuje významnou část německého HDP. Od roku 2019 do poloviny 2025 zmizelo v průmyslu více než 112 tisíc pracovních míst, z toho 51 500 jen v automobilovém sektoru za poslední rok. Je to jako domino: pokud by zákaz padl, mohlo by to ušetřit tisíce míst, ale zároveň ohrozit klimatické cíle.
Dopady na Česko: naše ekonomika v ohrožení
My v Česku to cítíme na vlastní kůži, protože jsme silně závislí na německém dodavatelském řetězci. Automobilový sektor tvoří přibližně 10 % HDP, a export zde hraje klíčovou roli. V prvních měsících roku 2025 klesla výroba motorových vozidel o 7,6 % na 490 868 kusů. Naopak podíl elektromobilů roste.
Škoda Auto a Hyundai v Nošovicích volají po flexibilním přístupu: po kombinaci elektromobilů, hybridů (PHEV, kde spalovací motor slouží jako záloha) a e-paliv, která umožňují nižší emise u tradičních motorů bez nutnosti úplného přechodu. Zájem o čistě elektrická auta klesá kvůli vysokým cenám a nedostatečné nabíjecí infrastruktuře, zatímco hybridy jsou na vzestupu. Představte si řidiče v menším českém městě – bez dostatku nabíječek se elektromobil stává spíše luxusem, než realitou.
Ekonomické tlaky jsou obrovské: geopolitická závislost na asijských bateriích a riziko propouštění v dodavatelských firmách by mohly snížit naši konkurenceschopnost – podobně jako v Německu, kde firmy omezují investice.
Průmysl versus klima
Proti zákazu stojí CDU a FDP, které argumentují ochranou pracovních míst a průmyslové síly. Merz říká, že bez otevřenosti vůči různým technologiím – například e-palivům z obnovitelných zdrojů – Německo ztratí svůj globální náskok. Automobilky sdružené v ACEA tvrdí, že rok 2035 je nereálný cíl kvůli slabé infrastruktuře a vysokým nákladům.
Naopak SPD a Zelení, podpoření ekologickými organizacemi, varují: bez pevného termínu se do dekarbonizace nebude investovat, což ohrozí cíl EU snížit emise CO₂.
V Česku Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) tlačí na přehodnocení evropské směrnice, aby se udržela zaměstnanost. Historicky se Německo v roce 2020 dohodlo na výjimkách pro e-paliva, ale od února 2025, kdy Merz nastoupil, se diskuze zintenzivnily – tempo přechodu na elektromobilitu zaostává za plány z roku 2023.
Kompromis na obzoru?
Evropská komise pravděpodobně přistoupí ke kompromisu – rozšíří výjimky pro hybridy a e-paliva a umožní pomalejší transformaci. Německo bude mít při jednáních klíčové slovo a pro Česko to znamená šanci udržet dodavatelský řetězec.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Petr Poreba
Zdroj info: Politico.eu, VDA, ČSÚ
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
