Sněmovna ani na třetí pokus nedokončila úvodní kolo debaty o přistoupení Česka k takzvanému fiskálnímu paktu.
Dokument s názvem Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii dnes opět kritizovaly SPD a ODS. Jeho obsahem je rámec pro rozpočtovou kázeň a koordinaci hospodářských politik členských států EU. Vláda schválila přistoupení letos v únoru, aby se přihlásila k principům rozpočtové odpovědnost.
Poslanci přerušili debatu, protože měli na dnešní odpoledne pevně zařazeno druhé čtení novely školského zákona a druhá čtení mezinárodních smluv. Zatím není jasné, kdy se k fiskálnímu paktu vrátí.
Předseda PSD Tomio Okamura dnes řekl, že pakt je salámová metoda postupného odkrajování pravomocí ČR. Vláda si podle něj připravuje půdu pro zavedení eura, které podle něj většina občanů odmítá. Pakt podle něj přináší ztrátu suverénních států nad svými rozpočty.
„Fiskální pakt nemá nic společného se vstupem do eurozóny,“ zopakovala dnes ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Již dříve řekla, že přistoupení k paktu neposouvá Česko k přijetí eura a nezavazuje ho k jeho přijetí. Jako příklad uvedla Dánsko, které si vyjednalo výjimku z přijetí eura, ale k paktu přistoupilo. Zopakovala i argument, že se Česko bude moci účastnit summitů eurozóny a debat například o její budoucnosti.
Poslanec ODS Marek Benda označil za velmi pochybný postup, jakým vláda předkládá poslancům dokument k ratifikaci. Poukazoval mimo jiné na to, že Senát v roce 2014 dal souhlas k ratifikaci kvalifikovanou většinou, tedy většinou alespoň tří pětin přítomných senátorů. Sněmovna se ke schvalování v minulém volebním období nedostala. Naproti tomu nyní vláda předpokládá, že ve Sněmovně postačí ke schválení prostá většina přítomných poslanců.
Vláda v důvodové zprávě uvádí, že v roce 2014 vyjádřila Legislativní rada vlády názor, že jde o mezinárodní smlouvu, kterou se přenášejí pravomoci na mezinárodní organizaci nebo instituci, a proto je nutné ji schvalovat ústavní většinou ve Sněmovně i Senátu. Ve zprávě však stojí, že předkládající ministerstva financí a zahraničních věcí trvají na svém stanovisku, podle něhož dokument pravomoci nepřenáší. Proto je prý postačí k její ratifikaci souhlas prosté většiny přítomných poslanců.
Fiskální pakt je mezinárodní smlouvou, kterou v roce 2012 podepsalo 25 členských států EU. Platí od 1. ledna 2013 a členské státy EU mohou k paktu přistupovat kdykoliv. Smluvními stranami smlouvy jsou nyní všechny členské státy EU s výjimkou České republiky a Velké Británie, jejíž voliči přede dvěma lety rozhodli, že Británie unii opustí.
Státy eurozóny a signatáři mimo eurozónu, kteří oznámili úmysl být ustanoveními vázáni, musí zavést do vnitrostátního práva pravidlo vyrovnaných rozpočtů vládního sektoru. Tím se rozumí roční saldo hospodaření vládního sektoru očištěné o vliv hospodářského cyklu a jednorázových a přechodných opatření (tzv. strukturální saldo) ne horší než minus 0,5 procenta HDP.
ČTK