Když jsem se začal zamýšlet nad pokračováním mého „investorského zamyšlení“, měl jsem vše jasně připraveno, jak pojednám o dividendových aristokratech, hodnotovém investování a s patřičnou mírou opatrnosti zabrousím do vod růstového investování.
Nicméně jen během mojí „přemýšlecí“ fáze na tato téma vyšlo mnoho článků v mnoha periodicích, resp. stránkách. A téma, jak investovat v dnešní, z mnoha ohledů mimořádné době, která i investory, kteří chtějí být zainvestování relativně staticky nutní portfolio často obměňovat bylo pojednáno rovněž. Proto jsem se rozhodl zamyslet se nad tématem, které je v Evropě ve srovnání se Spojenými státy podstatně méně aktuální – veřejně obchodované akcie akvizičních vehiklů, neboli SPAC (Special-purpose acquisition company). První transakce v České republice, resp. celé Střední Evropě by měla na trh přijít na pražskou burzu v průběhu roku 2021. SPAC vydají veřejných kapitálových trzích akcie a získaná hotovost zainvestují až později, při nalezení vhodného cíle akvizice. Pokud se taková transakce nezrealizuje do určité doby, SPAC zaniká a investoři se vrací peníze zpět. V červenci 2019 začala investiční revoluce, aniž by si toho kdokoli všiml.
Právě v tomto měsíci totiž průkopník vesmírné turistiky Virgin Galactic (SPCE) oznámil, že vstoupí na burzu. Nebylo na tom nic šokujícího.
Ale šok přišel, když Virgin oznámila, že nebude vstupovat na burzu prostřednictvím tradičního procesu IPO. Společnost podporovaná Richardem Bransonem raději oznámila, že vstoupí na burzu spojením se SPAC -, za kterou stojí bývalý výkonný ředitel Facebooku a miliardář a investor rizikového kapitálu Chamath Palihapitiya. Investoři tehdy nad touto zprávou povytáhli obočí, ale příliš si z ní nedělali. Fúze SPAC společnosti Virgin Galactic odstartala dlouho očekávanou revoluci SPAC, která nakonec zdemokratizovala přístup drobných investorů k nejzajímavějším technologickým společnostem v rané fázi vývoje na trhu. Před červencem 2019 mohli do nejzajímavějších technologických startupů, které byly na pokraji změny světa, investovat pouze bohatí investoři rizikového kapitálu. Díky těmto investičním příležitostem se lidé jako Chamath stali mnohonásobnými miliardáři.
Historie SPAC začíná přitom na počátku 90. let, v době, kdy mnoho internetových společností chtělo vstoupit na burzu, ale nemělo prostředky (nebo čas) na plnohodnotné IPO. SPAC byly vynalezeny jako alternativní cesta ke vstupu na burzu. SPAC jsou pouze veřejně obchodovatelné společnosti „s prázdným šekem“, které nemají žádnou skutečnou činnost a existují pouze za účelem fúze se soukromou společností se skutečnou činností, aby se tato společnost dostala na burzu. Je to IPO bez IPO.
Důležité je, že tento proces eliminuje mnoho bankovních poplatků a právního dohledu spojeného s tradičním procesem IPO, a proto je levnějším a rychlejším způsobem vstupu na burzu.
Navzdory těmto výhodám si žádná společnost v 90. letech, v roce 2000 a na počátku roku 2010 nevybrala cestu fúze SPAC namísto IPO, protože Wall Street měla vůči SPAC negativní stigma – domnívala se, že pokud musíte obejít bankovní poplatky a právní dohled, je něco špatně.
Když se však Virgin Galactic – velmi významná, velmi dobře financovaná a silná společnost s velkým rozruchem, talentem a potenciálem – rozhodla vstoupit na burzu cestou SPAC, investoři začali přemýšlet: „Hej, možná na těch SPAC přece jenom něco je.“
O pět měsíců později se online sázkový gigant DraftKings (DKNG) také rozhodl vstoupit na burzu prostřednictvím fúze SPAC namísto IPO.
Jednou je to náhoda. Dvakrát je to vzorec.
A aby toho nebylo málo, obě fúze SPAC společností DraftKings a Virgin Galactic proběhly mimořádně dobře, první akcionáři i obě společnosti vydělaly spoustu peněz. Revoluce SPAC mohla začít.
V průběhu roku 2020 se každá malá společnost se skvělým nápadem snažila vstoupit na burzu prostřednictvím fúze SPAC a využít výhod vyššího ocenění a snadnějšího financování, které přináší status veřejné společnosti.
Od začátku roku 2020 uzavřelo akvizici 118 společností SPAC, což představuje hodnotu více než 120 miliard dolarů, které jsou nyní veřejné. Jedná se o trh, který ještě nedávno uzavíral méně než tucet transakcí ročně – nyní uzavírá stovky transakcí za čtvrtletí.
Ale… jako každé euforické období… boom SPAC vedl k bublině SPAC, která vyústila v krach SPAC.
Od února, kdy dosáhly vrcholu, se SPAC propadly a ETF Defiance Next Gen SPAC Derived (SPAK) ztratil přibližně 30 % své hodnoty. Přesto investoři nepochybují, že SPAC mají budoucnost Proto dnes vstupuje na burzu celá řada začínajících podniků v rané fázi, které by jinak IPO nedokázali zrealizovat. Poprvé v historii je tak veřejný trh plný spousty technologických startupů v rané fázi.
Takže jsem se v mých úvahách, jak investovat posunul k zamyšlení o SPAC „rizikovém investování“, které mohu vyzkoušet i já, drobný investory. Jedná se o investiční příležitosti, které – před rokem 2020 – byly omezeny pro největší investory rizikového kapitálu v Silicon Valley. Těm se tyto investice dobře zhodnotily. Nicméně je nutné počítat s tím, že ve světě investování do rizikového kapitálu je spousta poražených. Obecné pravidlo při investování do VC říká, že 40 % startupů zcela zkrachuje, 40 % vrátí původní investici a 20 % dosáhne 10x až 100x vyššího zisku. Takže využiji doby čekání na korekci akciových trhů hledáním SPAC, které mají šanci být v těch 20% vítězů.
Foto: Pixabay
Retailový investor – kde hledat mimořádné výnosové příležitosti
02.08.2021, Autor: Jan Mareš