Rozhodujete se, zda se pustit do podnikání jako OSVČ, nebo zůstat v bezpečí zaměstnaneckého poměru? V roce 2025 se podmínky pro obě skupiny mění rychleji než kdy dřív – od rostoucích odvodů pro živnostníky až po nové benefity pro zaměstnance.
Svoboda, nebo jistota? Věčná otázka trhu práce
Když se dnes bavíme o tom, zda je lepší být OSVČ, nebo zaměstnancem, narazíme na dilema staré jako podnikání samo. Na jedné straně svoboda, na druhé jistota. Jak ukazují data Českého statistického úřadu, v České republice je aktuálně registrováno téměř 2 miliony OSVČ, z čehož aktivně podniká zhruba 59 %. To je pořádná armáda lidí, kteří se rozhodli vzít osud do vlastních rukou. Oproti tomu zaměstnanci, jejichž průměrná hrubá mzda dosahuje 46 557 Kč měsíčně, mají své místo na výplatnici jisté – nebo aspoň většinou. Ale je to opravdu tak jednoduché?
Pojďme se podívat na širší kontext. Ještě před pár lety, řekněme v roce 2020, byla volba mezi těmito dvěma cestami o něco jasnější. OSVČ měli nižší odvody a zaměstnanci se potýkali s komplikovaným systémem superhrubé mzdy. Dnes je situace jiná. Podmínky se sbližují, a to ne vždy ve prospěch živnostníků. Tak co tedy rozhoduje?
Finanční zatížení: Kdo platí víc?
Začněme u peněz, protože ty hrají prim. Pro OSVČ přinesl rok 2025 nepříjemnou novinku – minimální měsíční záloha na sociální pojištění vzrostla na 4 759 Kč, což je o 900 Kč více než loni, a na zdravotní pojištění platí minimálně 3 143 Kč. Dohromady tedy přes 7 900 Kč měsíčně, a to i v případě, že byste nevydělali ani korunu. Přinejmenším pro nízkopříjmové živnostníky to může být tvrdá rána. Na druhou stranu, paušální daň, která zjednodušuje administrativu, začíná na 8 716 Kč měsíčně.
A co zaměstnanci? Ti čelí odvodům ve výši zhruba 31,4 % z hrubé mzdy, což zahrnuje sociální a zdravotní pojištění. Při průměrné mzdě 46 557 Kč to znamená, že z kapsy odchází nemalá částka, a to ještě před zdaněním progresivní sazbou 15 %, případně 23 % u vyšších příjmů. Jen tak nelze přehlédnout ani fakt, že zaměstnavatel za vás odvádí další část platu, což „skutečné“ náklady na vaše zaměstnání ještě zvyšuje. V absolutních číslech tedy zaměstnanci často platí více, ale dostávají za to sociální jistoty. Je to fér výměna?
Výhody a nevýhody: Kde je ta pravá váha?
Když se podíváme na výhody, OSVČ bodují především flexibilitou. Můžete si sami určit, kdy a jak budete pracovat, a pokud se vám daří, strop vašich příjmů je prakticky neomezený. Jak ukazují data, v roce 2024 se do podnikání pustilo rekordních 91 500 nových živnostníků, což svědčí o tom, že touha po nezávislosti je silná. Ale za tou svobodou se skrývá i stín – nejistota příjmů, absence placené dovolené a nižší sociální dávky. Pokud onemocníte nebo přijdete o zakázky, jste na všechno sami.
Zaměstnanci mají naopak jistotu pravidelného příjmu a sociálních benefitů. Minimální mzda, která od ledna 2025 vzrostla na 20 800 Kč, zajišťuje základní finanční stabilitu i pro nízkopříjmové pracovníky. K tomu přidejte placenou dovolenou, nemocenskou a ochranu podle zákoníku práce, který letos prošel tzv. flexinovelou, jež přinesla větší možnosti pro plánování pracovní doby. Ale co když toužíte po větší svobodě? Nebo po vyšším výdělku? Tady často narazíte na strop daný pracovní smlouvou a firemní hierarchií.
Je dobré se ohlédnout zpět, abychom pochopili, proč jsou podmínky dnes takové, jaké jsou. Ještě před pár lety, například v roce 2020, byly odvody OSVČ výrazně nižší a systém paušální daně, zavedený v roce 2021, byl teprve v plenkách. Postupné zvyšování minimálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění, které v roce 2025 dosáhlo 35 % průměrné mzdy, je součástí dlouhodobé snahy státu vyrovnat podmínky mezi živnostníky a zaměstnanci. Oproti loňsku je to další krok k tomu, aby se systém stal „férovějším“, jak často zdůrazňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ale za jakou cenu?
U zaměstnanců zase zrušení superhrubé mzdy v roce 2021 zjednodušilo výpočet daní, zatímco zvyšování minimální mzdy – letos na 20 800 Kč – má za cíl chránit nízkopříjmové pracovníky. Jenže s rostoucími odvody a inflací se může zdát, že tahle ochrana je jen kapkou v moři.
A co nás čeká dál? Na základě aktuálních trendů lze odhadovat, že minimální vyměřovací základ pro OSVČ by mohl v roce 2026 vzrůst až na 40 % průměrné mzdy, což by podmínky mezi živnostníky a zaměstnanci ještě více srovnalo. Současně se mluví o další digitalizaci administrativy, což by mohlo ulehčit život zejména OSVČ. Na druhé straně, boj proti švarcsystému – tedy situacím, kdy zaměstnanci pracují jako OSVČ, aby se vyhnuli odvodům – bude pravděpodobně pokračovat s ještě přísnějšími kontrolami.
Pro zaměstnance může být klíčová poptávka po hybridní práci a flexibilitě, kterou trh práce stále více vyžaduje. Jak ukazují data o míře nezaměstnanosti, která v dubnu 2025 činila 4,3 %, pracovní místa jsou, ale otázka zní: za jakých podmínek? Budeme svědky dalších změn v zákoníku práce, nebo se stát zaměří spíše na daňové úlevy?
Tak co je tedy výhodnější – být OSVČ, nebo zaměstnancem? Pravda je, že univerzální odpověď neexistuje. Pokud toužíte po svobodě a jste ochotni nést riziko, OSVČ může být tou pravou cestou, i když s rostoucími odvody to není žádná procházka růžovým sadem. Pokud ale preferujete jistotu a sociální benefity, zaměstnanecký poměr vám nabídne pevnou půdu pod nohama.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Petr Poreba