Maďarsko má problém. Zatímco Dánsko září s hodnocením 0,90, Maďarsko se propadlo na dno žebříčku právního státu v Evropské unii s tristním skóre 0,50. A co víc – oproti loňsku kleslo ještě o další setiny.
Brusel mluví o „nejzaostalejším dítěti“ unie, Budapest o „únosu evropské budoucnosti“. Kdo má pravdu? A co to vlastně znamená pro zemi, která čerpá miliardy z evropských fondů, ale odmítá respektovat společná pravidla?
Když se zmrazí 18 miliard eur
Maďarsko čelí finančnímu embargu. Zůstává mu zmrazeno 18 miliard eur z unijních fondů – přibližně miliardu z kohezních prostředků a Fondu obnovy už však země trvale ztratila. Důvod? Evropská komise ve své výroční zprávě z července 2025 konstatovala přetrvávající problémy v soudnictví, boji proti korupci a svobodě médií. Z osmi prioritních reforem v oblasti právního státu Maďarsko nesplnilo sedm.
To znamená, že zatímco jiné členské státy investují evropské peníze do modernizace infrastruktury či digitalizace, Budapešť se potýká s finančním embargem. Není to přitom jen o penězích – jde o základní principy fungování demokratického státu. Problémy začaly narůstat po roce 2010, kdy strana Fidesz získala ústavní dvoutřetinovou většinu a provedla hluboké změny v právním a institucionálním rámci země.
Když se suverenita stane záminkou
Maďarská vláda vedená premiérem Viktorem Orbánem ostře odmítá kritiku z Bruselu. Přijala dokonce zákon „o ochraně národní suverenity“ a zřídila k jeho prosazování zvláštní úřad. Orbán obviňuje Brusel z nákladné zelené politiky a doufá ve vznik bloku států skeptických vůči podpoře Ukrajiny.
Jenže co z toho plyne pro běžné Maďary? Nic dobrého. Evropský parlament i Komise poukazují na omezování svobody médií, nezávislosti soudnictví a práv menšin. Narušování právního státu podle kritiků vede k prostředí diskriminace a strachu. Přinejmenším z pohledu Bruselu nejde o „volitelný doplněk, ale o základní povinnost členství v EU“.
Izolace s úsměvem
Maďarsko je dnes v rámci EU izolováno nejen kvůli postoji k právnímu státu, ale i kvůli ruské agresi na Ukrajině. Česká vláda se staví kriticky ke krokům Budapešti, zatímco opoziční hnutí ANO udržuje s Orbánovou vládou vřelejší vztahy. Evropská komise vede s Maďarskem řízení podle článku 7 Smlouvy o EU, které může teoreticky vést až k pozastavení hlasovacích práv.
K dnešnímu datu přetrvává napětí mezi Budapeští a Bruselem. Maďarská vláda sice provedla některé legislativní změny v reakci na požadavky Komise, jejich skutečný dopad a udržitelnost jsou však předmětem dalšího hodnocení. Orbán argumentuje, že voliči ve volbách vyjádřili podporu vládní politice a nesdílejí znepokojení unijních institucí.
Může Maďarsko dlouhodobě čerpat výhody členství v unii, aniž by respektovalo její základní hodnoty? A co se stane, když se skóre právního státu propadne ještě níž? Možná je čas, aby Maďarsko přehodnotilo svůj postoj, než se ocitne v ještě hlubší izolaci.
Zdroj info: politico.eu, europa.eu, The Guardian
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
