Aktuálně:

Komentář Radomíra Jáče k zveřejněným předběžným výsledkům průzkumu PMI pro eurozónu za letošní únor

22.02.2022, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Komentář Radomíra Jáče k zveřejněným předběžným výsledkům průzkumu PMI pro eurozónu za letošní únor

Růst ekonomické aktivity v eurozóně v únoru dle průzkumu PMI výrazně zrychlil, zejména díky skutečnosti, že se sektor služeb vymaňuje ze sevření omezení souvisejících s pandemií.

Aktivita ve zpracovatelském průmyslu mírně zpomalila svůj růst, z historického pohledu ale indikátor PMI ve zpracovatelském sektoru zůstává velmi vysoko a průzkum naznačuje zrychlení tempa růstu nových zakázek i výroby. Cenové tlaky v ekonomice eurozóny zůstávají silné a speciálně v sektoru služeb se v rámci průzkumu PMI cenový růst vyšplhal na svá maxima.
Složený (kompozitní) indikátor PMI, jenž mapuje celkovou ekonomickou aktivitu v eurozóně, v únoru dle předběžných výsledků vzrostl z úrovně 52,3 na 55,8, což představuje pětiměsíční minimum.
Finanční trh očekával nárůst souhrnného PMI indikátoru na úroveň 52,9. Úroveň padesáti bodů v tomto průzkumu představuje hranici mezi růstem a poklesem ekonomické aktivity. Souhrnný PMI indikátor za únor naznačuje, že tempo hospodářského růstu směřuje ke svému zrychlení díky tomu, jak se uvolňují omezení, jež v předchozích dvou měsících v souvislosti s mutací Omikron dopadala na sektor služeb.
Celkový PMI indikátor pro sektor služeb v únoru prudce vzrostl z úrovně 51,1 na 55,8, což je nejsilnější úroveň za uplynulé 3 měsíce a o dost lepší výsledek, než čekal trh (52,1).
PMI ve zpracovatelském průmyslu v únoru mírně klesl, z úrovně 58,7 na 58,4, což znamená dvouměsíční minimum a výsledek mírně pod očekáváním trhu (tržní medián: 58,7). V rámci průzkumu pro zpracovatelský průmysl ovšem vzrostl jak indikátor nových objednávek, na své šestiměsíční maximu, tak indikátor výroby, jenž se vyšplhal nejvýše od loňského září. Na zpracovatelský průmysl stále dopadají výpadky či prodlevy v dodávkách potřebných komponent a surovin, v únoru ale dle průzkumu PMI měly tyto problémy nejméně závažné dopady od loňského ledna.
Průzkum PMI zároveň naznačuje, že kumulace inflačních tlaků v ekonomice eurozóny pokračuje, zejména v sektoru služeb. Sektor služeb hlásí rekordní tempo růstu jak na straně nákladů, tak na straně prodejních cen. V případě zpracovatelského průmyslu byl růst nákladů nejmírnější od loňského března, navzdory tomu, že dynamika růstu cen materiálů je i nadále silná.
V případě prodejních cen ve zpracovatelském průmyslu bylo v únoru tempo růstu cen blízko historicky rekordním hodnotám. Průzkum PMI potvrzuje, že cenové tlaky v ekonomice eurozóny zůstávají vysoko a že k žádnému viditelnému zmírnění těchto tlaků v prvních měsících letošního roku nedošlo.
Pro ECB je únorový PMI průzkum potvrzením, že pro ekonomiku eurozóny nepředstavuje problém ani pandemie, ani otázka zranitelnosti hospodářského růstu: problémem jsou silné cenové tlaky, na něž bude ECB muset reagovat zpřísněním měnové politiky. Pro ekonomiky středoevropského regionu je dobrou zprávou, že se tempo hospodářského růstu v eurozóně začíná zrychlovat: profitovat z toho budou nejen exportéři, ale také sektor služeb, neboť rušení restrikcí souvisejících s pandemií Covid-19 by mělo znamenat vyšší příliv zahraničních turistů, což bude příznivé zejména pro odvětví navázaná na cestovní ruch.
Perspektiva zvyšování úrokových sazeb ECB, jež by mělo být zahájeno nejpozději letos v září, by zároveň měla být příznivou zprávou pro kurz eura vůči dolaru, což by mělo středoevropským měnám pomoci k posílení nejen vůči dolaru, ale také vůči samotnému euru.
RADOMÍR JÁČ, hlavní ekonom Generali Investments CEE
Foto: Pixabay
Zdroj: PR.Konektor


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.