Aktuálně:

Fanta: Jaké změny přinesla pandemie v oblasti spotřeby návykových látek?

29.09.2022, Autor: red

1 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 5
Fanta: Jaké změny přinesla pandemie v oblasti spotřeby návykových látek?

Pandemie na jednu stranu prohloubila některé problémy v oblasti závislostního chování a na druhou stranu také poukázala na řadu nových. Jaké nové závislosti budou muset nyní adiktologové řešit?

Alkohol

Ačkoliv dle dat Českého statistického úřadu se průměrná konzumace alkoholu v České republice v roce 2020 snížila, nestalo se tak napříč všemi konzumními kategoriemi. Vládní bezpečnostní opatření ve zkratce zapříčinila omezení konzumace alkoholu v méně rizikových kategoriích spotřebitelů, ale naopak stimulovala spotřebu u těch nejrizikovějších pijáků. To je však v pořadí teprve první poměrně závažná změna v této oblasti, kterou pandemie přinesla.

Drogy

S omezením sociálních kontaktů či uzavřením barů, hospod, restaurací a klubů přišlo v první řadě zejména omezení poptávky po některých typech návykových látek. V důsledku uzavřených hranic a omezení pohybu osob došlo také k přerušení stávajících distribučních cest a obchod s drogami se v počátku roku 2020 mírně ochladil. Jednalo se však pouze o dočasný stav a nyní jsou drogy v téměř celé Evropské unii ještě dostupnější než před pandemií.

Stejně jako jsme totiž přesunuli do on-line prostředí řadu pracovních aktivit, také na trhu s drogami došlo k určité digitalizaci. Kupující se s prodejcem v mnohých případech naučili namísto běžných osobních setkání pravidelně používat šifrované komunikační platformy, což nyní činní obchod jednodušší a jeho dopadení naopak výrazně komplikuje. Dle Evropského monitorovacího střediska pro drogy a závislosti navíc během uplynulého roku přišlo na nelegální trh 52 nových psychotropních látek. To je v průměru téměř jeden nový typ drogy týdně.

Nové závislosti

Nicméně vedle prohloubení řady stávajících problémů došlo ke stimulaci „nových“ závislostí. V médiích i vědeckých publikacích nejčastěji zaznívá zejména rostoucí spotřeba psychoaktivních léků a excesivní používání internetu a digitálních technologií.

Psychoaktivní léky jsou sice dostupné pouze na lékařský předpis, ale ani systém e-receptů nezabránil v době pandemie nechat si předepsat jednou osobou stejný lék od několika různých lékařů (ti totiž v náporu pacientů zkrátka neměli čas lustrovat historii receptů každého příchozího). Obstarat si tyto léky na černém trhu se také nezdá být příliš problémové. Ostatně jen prostým zadáním vyhledávacího hesla „prodám xanax“ Vám vyhledávač nabídne poměrně širokou nabídku inzerátů. 

Až příliš času tráveného hraním her nebo na sociálních sítích je pak doménou zejména dospívající populace ve věku do 17 let. Dle výzkumu Masarykovy univerzity (2021) se během pandemie téměř zdvojnásobila prevalence dospívajících, kteří na internetu trávili 7 a více hodin denně a celkově přibývá žáků a studentů, kteří vykazují známky excesivního používaní digitálních technologií.

Už tak přeplněná adiktologická pracoviště či kontaktní centra budou mít zřejmě na pilno. Problémů v této oblasti je totiž daleko víc – za zmínku pak stojí především špatná kondice duševního zdraví napříč celou společností a nedostatek psychologů. Velmi důležité bude však všechny nastávající problémy zachytit včas a nehasit je až ve chvíli kdy to skutečně hoří. 

To bude ale v rámci této silně podfinancované kapitoly státního rozpočtu velmi obtížné.

MICHAEL FANTA, senior analytik CETA, výzkumný pracovník UJEP

Foto: Pixabay

Zdroj: CETA


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Klimatické plány OSN: Ambice versus realita

31.10.2025, Autor: red

Svět se dohodl na cíli, ale jeho dosažení se zdá být v nedohlednu. Podle nejnovějších dat OSN z konce roku 2024 směřujeme při současných národních závazcích k oteplení o 2,6 až 3,1 °C do konce století – tedy výrazně nad plánovaný cíl 1,5 °C stanovený Pařížskou dohodou.

Mercedes v potížích: Luxusní strategie na rozcestí

30.10.2025, Autor: Marek Hájek

Mercedes-Benz, německý symbol luxusu, čelí těžkým časům. Zisk za prvních devět měsíců roku 2024 se propadl o více než polovinu – z 7,8 miliardy eur na pouhých 3,87 miliardy. Třetí čtvrtletí přineslo pokles zisku před zdaněním o 70 %. Co se to děje s ikonou německého automobilového průmyslu?

EU a ruské peníze: Dilema za 200 miliard eur

30.10.2025, Autor: Josef Neštický

Evropská unie stojí před rozhodnutím, které může změnit pravidla hry. V trezorech leží 200 miliard eur ruského majetku. Paradox? Nemůžeme je utratit, ale úroky z nich už financují ukrajinskou obranu. Brusel má plán: půjčit Kyjevu 140 miliard a doufat, že ruské úroky to jednou pokryjí. Ambiciózní? Spíš optimistické.

Evropa hledá cestu z čínské závislosti na vzácných zeminách

29.10.2025, Autor: red

Evropská unie se snaží snížit svou závislost na čínských nerostných surovinách, což je úkol, který se ukazuje jako velmi náročný. Ursula von der Leyenová představila plán, který má Evropu osvobodit od této závislosti. Přestože je to ambiciózní cíl, realita je složitější. Podíl Číny na dovozu vzácných zemin do EU činí 46,3 %, což je stále významné číslo, ale méně než dříve uváděných 98 %. Jak se tedy Evropa může vymanit z této závislosti?

Oběd z krabičky: Když peněženka rozhoduje za chuťové buňky

28.10.2025, Autor: Marek Hájek

Vzpomínáte na časy, kdy jsme si mohli dovolit pravidelný oběd v restauraci? Dnes je to pro mnohé z nás spíše nostalgická vzpomínka. Skoro polovina Čechů teď obědvá v kanceláři s vlastnoručně připraveným jídlem. A víte co? Když si vaříte sami, ušetříte a navíc víte, co jíte.

Papoušci z Česka: Nečekaný exportní hit

27.10.2025, Autor: Marek Hájek

Česko vyváží papoušky? Ano. Zatímco většina z nás spojuje naši zemi s pivem, auty nebo hokejem, málokdo tuší, že jsme také významným evropským hráčem na trhu s exotickým ptactvem. Loni čeští chovatelé prodali do zahraničí přes sto sedmdesát tisíc papoušků v hodnotě téměř 75 milionů korun.

Moskva znovu sáhla k nůžkám: Ruská centrální banka snižuje sazby, ale ekonomika stále drhne

27.10.2025, Autor: Josef Neštický

Ruská centrální banka opět snížila svou klíčovou úrokovou sazbu, tentokrát o půl procentního bodu na 16,5 procenta. Guvernérka Elvira Nabiullinová tak pokračuje v uvolňování měnové politiky, kterou ještě nedávno razantně zpřísňovala. Jenže zatímco sazby klesají, ekonomika se potácí mezi vysokou inflací, západními sankcemi a klesajícími příjmy z energetických surovin. Jaké jsou šance, že tento krok skutečně oživí ruskou ekonomiku?

Eurozóna překvapila: Obchodní aktivita roste, ale ne všude stejně

26.10.2025, Autor: Josef Neštický

Říjnová čísla z eurozóny přinesla příjemné překvapení. Podnikatelská aktivita v zemích platících eurem dosáhla 17 – ti měsíčního maxima, když souhrnný index nákupních manažerů (PMI) vyskočil na 52,2 bodu z předchozích 51,2 bodu. Desátý měsíc růstu v řadě naznačuje, že evropská ekonomika možná konečně nachází stabilnější půdu pod nohama. Jenže jak už to v Evropě bývá – ďábel se skrývá v detailech.

Brusel varuje: Čína nám bere zelené zlato, Evropa musí bojovat

24.10.2025, Autor: Josef Neštický

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bije na poplach. Evropa nesmí opakovat chybu ztráty solárního průmyslu ve prospěch Číny a musí si ubránit podíl na rychle rostoucím trhu zelených technologií. EU je závislá na čínském dovozu, který dodává až z 98 procent solárních panelů, což ohrožuje nejen ekonomiku, ale i strategickou nezávislost.