Aktuálně:

Centrální banky vlastní sedmnáct procent celosvětových vytěžených zásob zlata

25.09.2020, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Centrální banky vlastní sedmnáct procent celosvětových vytěžených zásob zlata

Podle Světové rady pro zlato (World Gold Council) stouply v současné době zlaté rezervy centrálních bank na třicet pět tisíc tun zlata, což je o pět tisíc tun více než v roce 2009.


Od roku 2012 se celosvětově vytěží okolo tři tisíce tun zlata ročně, za rok 2019 se produkce přehoupla dokonce přes tři a půl tisíce tun zlata. „Hlavní výhodou zlata je jeho vysoká likvidita, zároveň si ale dlouhodobě uchovává svoji hodnotu. To vysvětluje růst poptávky zlata ze strany centrálních bank, protože zlato naplňuje jejich základní cíle, a to je bezpečnost, likviditu a návratnost,“ uvádí Lukáš Jankovský, předseda představenstva společnosti Zlaťáky. Centrální banky mohou také se zlatem aktivně obchodovat tak, aby generovalo další výnosy. Banky zlaté rezervy půjčují nebo vyměňují za dolary.
Kde se zlato využívá?
Zlato se tradičně využívá ve šperkařství a jako investiční nástroj tvoří stabilní část portfolia investorů. V menší míře najde využití také v technologických procesech. V dnešní koronavirové krizi roste jeho důležitost především jako aktiva centrálních bank.

V roce 2019 se necelá polovina zlata spotřebovala na výrobu šperků, dvacet devět procent tvořilo investiční zlato, patnáct procent si uchovaly centrální banky ve svých rezervách a zbytek se využil v technologických procesech. Pro srovnání ještě v roce 2010 představovalo množství zlata drženého centrálními bankami pouhou jednu osminu jejich dnešních zlatých rezerv.
Odkud se zlato získává?

V roce 2019 se sedmdesát tři procent veškerého vyrobeného zlata získalo těžbou ve zlatých dolech, zbylých dvacet sedm procent připadlo na recyklované zlato, což není zanedbatelné procento a předpokládá se, že toto číslo bude ještě narůstat. Uvádí se, že výrobci vloží například do mobilních telefonů každý rok přes dvacet tun zlata. V nepoužívaných telefonech, které v mnohých domácnostech leží, lze tak nalézt až kilogramové zásoby tohoto cenného kovu.
Zásoby zlata jsou omezené a do hry vstupuje v mnoha zemích i aktivní politika ochrany životního prostředí, která omezuje otevírání nových dolů. Proto se zlato musí dolovat ze stále větších hloubek, což přináší vyšší nároky na technologie a náklady na těžbu rostou. „Pro svou dlouhodobou stabilitu a odolnost patří zlato bezpochyby do každého investičního portfolia jako skvělý diverzifikační nástroj. Jeho popularita stále roste, protože se mu nejvíce daří v období nestability,“ komentuje Lukáš Jankovský ze Zlaťáků.
Lidé těží zlato již šest tisíc let, svědčí o tom, jak písemné prameny, tak archeologické nálezy. Celkové množství vytěženého zlata se odhaduje na 75 000 až 117 000 tun, z čehož šedesát pět procent připadá na 20. století. V současné době se zlato kromě Antarktidy těží na všech kontinentech. Mezi největšího producenta patří Čína, jejíž těžba v roce 2019 tvořila jedenáct procent z celkové světové produkce, dále Rusko, Austrálie, Spojené státy americké a Kanada.
Foto: pixabay.com
Grafy + Zdroj: Omnimedia s.r.o.
 
 
 
 
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.