Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bije na poplach. Evropa nesmí opakovat chybu ztráty solárního průmyslu ve prospěch Číny a musí si ubránit podíl na rychle rostoucím trhu zelených technologií. EU je závislá na čínském dovozu, který dodává až z 98 procent solárních panelů, což ohrožuje nejen ekonomiku, ale i strategickou nezávislost.
Evropa se nachází v klíčové fázi přechodu na obnovitelné zdroje energie, kde solární a větrné technologie hrají zásadní roli. Ursula von der Leyenová, šéfka Evropské komise, to říká nahlas: musíme bránit svůj podíl na globálním trhu zelených technologií, jinak nás Čína předběhne stejně jako v případě solárních panelů. Její varování není jen politickou rétorikou – je to volání po akci, které rezonuje v kontextu rostoucího geopolitického napětí. V roce 2024 dovezla EU solární panely v hodnotě 11,1 miliardy eur, z toho 98 procent z Číny. My v Evropě jsme silní spotřebitelé, ale slabí výrobci – a to nás činí zranitelnými.
Lekce z minulosti
V 90. letech ve výrobě solárních panelů dominovaly evropské a asijské firmy, zejména německé a japonské. Byla to doba, kdy Evropa vedla v inovacích a Německo s programem Energiewende ukazovalo cestu k obnovitelným zdrojům. Ale pak přišla Čína – s obrovskými státními dotacemi a levnou pracovní silou. Od začátku století se situace dramaticky změnila: do roku 2025 kontroluje více než 89 procent světové kapacity, celá Asie ovládá 97 procent výroby fotovoltaických modulů. Evropský průmysl se zhroutil – v roce 2022 EU importovala z Číny přes 60 GW modulů, což vedlo k cenovému propadu na minima kolem 0,10 eura za wattpeak. Dnes EU vyrábí jen 3 procenta svých panelů doma. Výroba je dražší: pracovní síla je o 280 procent, suroviny o 50 procent a energie o 60 procent vyšší než v Číně. Von der Leyenová to shrnuje jednoduše: „Nepoučili jsme se z minulosti, ale teď je čas změnit kurz.“
Závislost a rostoucí dominance Číny
K polovině roku 2025 dosáhla produkce elektřiny v EU z obnovitelných zdrojů maxima – 22,1 procenta ze solárních zdrojů. Většina těchto panelů je ale z dovozu. Čína si udržuje náskok díky 14 – tému pětiletému plánu, který cílí na 39procentní podíl nefosilních zdrojů a 40 procent globálních solárních kapacit. Její náklady jsou nižší díky masivním investicím a státní podpoře, což činí evropskou výrobu nekonkurenceschopnou. Von der Leyenová varuje před geopolitickými riziky: závislost na jednom dodavateli ohrožuje bezpečnost. 97 procent lithia a 98 procent vzácných zemin pro baterie a panely pochází z Číny. To není jen ekonomický problém, ale i otázka suverenity. V době, kdy ceny energií kolísají po válce na Ukrajině je jasné, proč EU prosazuje strategickou autonomii – být nezávislá na kritických technologiích a snižovat rizika zahraničních závislostí.
Opatření EU
Evropa nereaguje pasivně. Von der Leyenová tlačí na Net-Zero Industry Act (NZIA), který má zvýšit domácí výrobu čistých technologií na 40 procent trhu do roku 2030, včetně urychleného povolování udržitelných veřejných zakázek. Doplňuje ho Critical Raw Materials Act (CRMA), zaměřený na diverzifikaci dodávek surovin. Iniciativa Global Gateway investuje do alternativních dodavatelských řetězců mimo Čínu.
Cesta k zelené nezávislosti
Varování von der Leyenové je budíčkem pro nás všechny: pokud se nepoučíme z chyby se solárními panely, můžeme ztratit i výrobu baterií nebo elektromobilů. Optimisticky lze očekávat, že NZIA a CRMA posílí evropskou výrobu a vytvoří nová pracovní místa, ale realisticky se dá čekat zpoždění kvůli byrokracii. Pesimistický scénář? Prodloužená závislost na Číně by ohrozila naše klimatické cíle. Musíme investovat do inovací teď, abychom v zelené ekonomice nebyli jen pozorovatelé, ale lídři.
Zdroj info: Politico.eu, europa.eu, Eurostat, IEA, ČSÚ, eib.org
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
