Finský premiér Petteri Orpo se obrátil na Donalda Trumpa se žádostí, aby Ukrajině poskytl americké střely Tomahawk. Tento krok může změnit dynamiku konfliktu a ukázat, jak vážně Západ podporuje Kyjev.
Helsinki se v posledních letech staly jedním z nejvýraznějších zastánců Ukrajiny. Od začátku ruské invaze v roce 2022 poskytlo Finsko vojenskou pomoc v hodnotě 2,5 miliardy eur, což ho řadí mezi deset největších vojenských dárců Kyjevu. Prezident Alexander Stubb je známý svou podporou Zelenského a nyní premiér Orpo přichází s výzvou, která může dramaticky změnit situaci: dejte Ukrajině Tomahawky.
Proč právě Tomahawky?
Tomahawky nejsou jen obyčejné střely. S doletem přes tisíc kilometrů mohou zasáhnout cíle hluboko v ruském týlu, jako jsou velitelská stanoviště nebo sklady munice. Ukrajina o ně žádá opakovaně, ale odpověď zůstává stejná: ne. Administrativa Donalda Trumpa váhá, protože Vladimir Putin varoval před „ohromující“ odezvou, pokud by Ukrajina použila Tomahawky na ruském území. Finsko však tvrdí, že jedině síla může přimět Putina k jednání.
„Putin věří pouze v sílu,“ zaznělo z Helsinek. Finsko, které sdílí s Ruskem hranici dlouhou přes 1 300 kilometrů, má s agresivním sousedem bohaté zkušenosti. „My ve Finsku přesně rozumíme tomu, čím právě teď procházíte,“ řekl finský představitel při návštěvě Kyjeva.
Co z toho plyne?
Finská výzva je politickým signálem směrem k Washingtonu i Bruselu: pokud chceme, aby Ukrajina obstála, musíme jí dát nástroje, které skutečně změní poměr sil. Kyjev přešel na hloubkovou a flexibilní obranu, ale potřebuje víc než drony. A právě v této kritické fázi konfliktu může dodávka strategických zbraní rozhodnout. Finská ekonomika přitom sama pocítila dopady konfliktu – v letech 2023 a 2024 zažila mírnou recesi a zvýšenou inflaci. Přesto Helsinki necouvají. Bývalý prezident Sauli Niinistö, dnes zvláštní poradce předsedkyně Evropské komise, varuje: „Ukrajinu nesmí potkat stejný osud jako Finsko po druhé světové válce.“
Trumpův test
Donald Trump se podle analytiků pokusí o „dvoukolejné řešení“ – tlačit na Putina i Zelenského, aby usedli k jednacímu stolu. Ale co když Putin usedne jen proto, že bude mít strach z Tomahawků? Co když jedině hrozba skutečné vojenské porážky přiměje Kreml k ústupkům? Finsko staví Trumpa před otázku: myslíš to vážně s tím, že chceš mír? Pak dej Ukrajině nástroje, které Rusko donutí jednat. Nebo jen čekáš, až se Kyjev vyčerpá?
Situace zůstává napjatá a USA prozatím Tomahawky Ukrajině neposkytnou. Finská výzva ale visí ve vzduchu. A s ní i otázka: co vlastně Západ chce? Vítězství Ukrajiny, nebo jen prodloužení agónie?
Zdroj info: politico.eu, euromaidanpress.com
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT




