Exkluzivně: Podnikatelé pomoc státu vítají, je ale stále nedostatečná

Redakce má dopis k dispozici. „Situace zůstává velmi vážná a bohužel stále více firem potvrzuje naše slova a rizika pro další vývoj ekonomiky. Průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR zveřejněný tento týden ukazuje na kritickou situaci v dalších měsících a zejména v příštím roce. Jak jsme sdělili na dosavadních jednáních a v našich vyjádřeních, včetně jednání Rady hospodářské a sociální dohody, vláda doposud nepředložila odpovídající opatření, která by pomohla velkým odběratelům s cenami energie,“ konstatují ve svém společném dopise.  

Urychlené dokončení výzvy

„Rádi bychom znovu zdůraznili, že nedostatečné řešení velkých odběratelů se odrazí ve zhoršení situace firem, ve zdražování řady klíčových produktů či v jejich nedostatku, čímž se situace bude přelévat i do dalších segmentů ekonomiky. Autoři dopisu vnímají příslib vlády provést zastropování cen elektřiny a plynu pro všechny odběratele nehledě na velikost podniku na hladině NN a odběrů plynu do 630 MWh a pro všechny MSP nehledě na napětí a velikost odběru. Bezpochyby i na základě spolupráce je určitým krokem vpřed zpožděné schválení programu dle Dočasného krizového rámce, kde bude nyní třeba urychleně dokončit výzvu bez dodatečných podmínek tak, aby bylo možné jednoduše a srozumitelně žádat a získat prostředky co nejdříve v tomto roce, a že toto vláda ČR a Ministerstvo průmyslu a obchodu zabezpečí. Zároveň tento program musí být prodloužen a schválen co nejdříve i na příští rok spolu s vyjednáním úprav podmínek. „Konkrétní návrhy, které po vás žádáme, aby se zástupci ČR pokusili prosadit, a které vychází z limitací daných rámcem, uvádíme v příloze 1. Intenzivně o nich jednáme v rámci BusinessEurope a doufáme, že ČR již tyto návrhy projednává také a sama je EK navrhuje. S veškerou vážností žádáme o urychlené dopracování příslušných nařízeních ke kurzarbeitu, o předložení daňových opatření na podporu firem například úpravou záloh u daně z příjmů či urychlené zajištění schválení programu EGAP PLUS a jeho vyhlášení. Je třeba také zajistit potřebné kapacity a zrychlení procesů u dotačních nástrojů mj. právě v oblasti podpory OZE či provést významnější změny povolovacích procesů.“ 

Veškerá tato opatření jsou podle šéfů podnikatelských organizací nezbytná a doplňková pro řešení kritické situace a každý den zpoždění prodlužuje nejistotu a zvyšuje náklady. Nad rámec výše uvedeného je podle nich potřeba v těchto dnech s maximálním úsilím pracovat na nalezení primárního mimořádného řešení cen energie pro velké odběratele. V tuto chvíli nemají podnikatelé informace o aktivitách vlády a resortů, tedy o aktivním přístupu a posunu v pracích ani v rámci vzniklé meziresortní skupiny, kde jsou členem. Poslední dny neproběhlo žádné jednání ani nebylo například předloženo požadované vyhodnocení opatření v Evropě z pohledu rovnosti přístupu a podmínek v jednotlivých zemích. „Situace, na které naše firmy v rámci zahraniční konkurence naráží, indikují, že země EU využívají a hledají možnosti, jak přímo či nepřímo i velkým firmám cenu snížit. Pokud se nacházíme v mimořádně kritické situaci, je třeba, aby vláda dodržela i slib k mimořádným opatřením. Jsme připraveni projednat návrhy podpory pro velké podniky v koordinační skupině při Úřadu vlády před mimořádným zasedáním Rady pro energetiku 30. září.“

Hledání spojenců

Jako příklad vidí podnikatelští šéfové systému decouplingu ve Španělsku, garanci ceny určitého množství elektřiny dodávané na trh ve Francii, zastropování ve Velké Británii i pro velké spotřebitele, nižší ceny energie v Polsku doprovázené aktivitami státu snižujících cenu uhlí pro výrobu energie a tím ovlivňujících cenu energie pro firmy, vyhlášený balíček chorvatské vlády k zastropování cen energie pro všechny včetně velkých firem či plánované poskytnutí 18 TWh elektřiny velkým spotřebitelům za zastropovanou cenu v Itálii. 

„Vážený pane předsedo vlády, deklaroval jste spolu s řadou Vašich kolegů ochotu mimořádných opatření. Jsme si vědomi role ČR jako předsednické země. Žádáme, aby před mimořádným zasedáním Rady pro energetiku ČR našla spojence, kteří otázku cen otevřou, poukáží na jednotlivá národní řešení a současně na nerovné postavení podniků v rámci EU. Z toho důvodu by EU měla najít východiska, jak nerovnost napravit. Nabízí se zavedení řešení na úrovni celé EU nebo možnost národních řešení bez nutnosti notifikace. Zároveň Vás žádáme, aby vláda využila svých i najatých expertních kapacit a ČR předložila a doplnila konkrétní národní řešení i ve prospěch velkých odběratelů energie a k tomu mj. vyhodnotila modely například po vzoru italské aukce pro velké spotřebitele, po vzoru záměru chorvatské vlády k zastropování či jiné modely řešení. 

Co nejmenší zátěž

„Vládou schválený program poskytne pomoc některým firmám s cenami elektřiny i plynu. Z pohledu plynu je to tedy vůbec první cílené opatření pro firmy. I když ani tento program není ideální, má značné zpoždění a kvůli omezením daným Evropskou komisí nemusí být pro řadu firem dostatečnou podporou, tak věříme, že alespoň z části poskytne pomoc těm nejvíce dotčeným podnikům s cenami energie již v letošním roce,“ komentuje dosavadní schválenou pomoc Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Jak dále vysvětluje, firmy budou moci program využít podle kategorií dle Dočasného krizového rámce Evropské unie. Podnikům to umožní čerpat podporu počítanou jako určité procento způsobilých nákladů. Podpora je omezena jak celkovým limitem pomoci, tak u kategorie energeticky náročných provozů i limitem 80 % výše provozní ztráty. „Pomoc firmám s cenami elektřiny a plynu dle Dočasného krizového rámce prosazoval Svaz průmyslu již od jara. Na jednáních s ministry a vládou pak pomáhal prosadit takovou podobu, která by žadatele v rámci možností co nejméně zatěžovala. Podařilo se nám například odstranit v nejnižší kategorii pomoci podmínku provozní ztráty, což byl hlavní požadavek Svazu. To jednak zohlední reálnou situaci řady firem dotčených vysokými cenami energie a usnadní administraci programu a s tím spojené povinnosti a rizika pro firmy,“ vysvětluje Hanák.

Svaz průmyslu kromě tohoto opatření požadoval zastropování cen energií pro firmy všech velikostí, to však neumožňují pravidla Evropské unie. Dočasný krizový rámec má na rozdíl od zastropování cen určitá omezení, která mohou způsobit, že se pomoc nedostane ke všem firmám v rozsahu, jakou ji potřebují. „Nejvíce se obáváme rychlosti, s jakou může být spuštěn. Nyní bude třeba notifikovat program Evropskou komisí a zároveň připravit jednoduchou výzvu a návodné formuláře k vyplnění, aby byly pro firmy srozumitelné a pro stát umožnily rychlé posouzení a vyhlášení výzvy. Nesmí se stát, že by se podpora k firmám dostala až za několik dlouhých měsíců, jak jsme toho byli svědky během covidové pandemie. To by mnoho z nich nemuselo přežít,“ dodává. Hanák s tím, že Svaz průmyslu zároveň již nyní pracuje spolu s vládou na přípravě programu pro příští rok, kdy jej pravděpodobně bude moct využít větší množství firem.

Dočasný krizový rámec

Podle Ladislava Minčiče, ředitele Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR vládou nastavený vějíř nástrojů, které by mohli využívat podnikatelé, je poměrně široký. Ne každý vládní nástroj je primárně adresován podnikatelům, resp. pomůže jen jejich vybrané části, popř. je jeho efekt na pozadí aktuální dynamiky cen jen okrajový či spíše orientovaný na budoucnost (úsporný tarif, odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje, kompenzace nepřímých nákladů za rok 2021, investiční dotace při přechodu na energeticky úspornější způsoby výroby, zrychlení povolovacích procesů pro instalaci obnovitelných zdrojů, dotace k náhradě technologií využívajících fosilní paliva). „Takovým dílčím, i když vítaným z pohledu mnoha firem žádoucím opatřením je zastropování cen elektřiny a plynu pro malé a střední podniky připojené na hladině nízkého napětí, které by se mělo projevit již v zálohách za listopad 2022. Dá se pochopit i omezující podmínka takového zastropování – zastropování bude možné pouze do výše 80 % maximální roční spotřeby v posledních 5 letech. Pokračují jednání o pomoci pro malé a střední podniky (SME) připojené na hladině vysokého napětí také formou zastropování ceny, což bude, jak věříme, dotaženo,“ konstatuje Minčič. 

U zastropování ale zatím HK postrádá právní rámec, který by vládě umožnil zastropovat ceny elektřiny a plynu též pro tzv. velkoodběratele. Taková případná pomoc je vázaná na schválení návrhu evropského nařízení o krizových opatřeních pro snížení vysokých cen energií.

Jak dále Minčič uvádí, druhý podnikateli dlouho očekávaný kanál pomoci by snad mohl být spuštěn již v listopadu. Jedná se o přímý dotační program vycházející z dočasného krizového rámce Evropské komise. Je určen na pomoc podnikatelům s vyšším odběrem. O pomoc budou firmy moci žádat podle toho, zda jim náklady na energie přesahují 3 % hodnoty vlastní produkce. Vyšší dotace budou poskytovány energeticky náročným podnikům, které však budou muset splňovat velmi strohá kvalifikační kritéria. Výsledná dotace ovšem pokryje jen zlomek nákladů na energie. „Oba hlavní kanály, tedy zastropování i přímé dotace, tak jak jsou v tuto chvíli nastaveny, budou pro řadu firem nedostupné, na druhé straně rozumíme rozpočtovým omezením. Příprava pomoci trvala poměrně dlouho a prošla mnoha peripetiemi. Hospodářské komoře se podařilo v komunikaci s vládou uvolnit někdy až nelogické restriktivní podmínky (např. původní návrhy dotací podle dočasného krizového rámce nepokryly například mikropodniky nebo kladly neúměrné požadavky na povinné zelené investice příjemců dotací). Celkově se zdá, že vláda mohla a měla být operativnější, platí zásada „kdo rychle dává, dvakrát dává“.“

Proces tvorby a schvalování prováděcí legislativy a konkrétních programových výzev by mohl být podle Minčiče rychlejší a hlavně by měla pomoc v efektivním finančním vyjádření (dotační, cenová) dorazit k podnikatelům co nejdříve, což bude mimo jiné testem domácí organizační a administrativní způsobilosti vlády. Vláda má zároveň šanci prokázat svou odbornou argumentační sílu a diplomatickou způsobilost i v zahraničí, tj. na unijní úrovni, a urychleně vyjednat prodloužení dočasného krizového rámce a korekci jeho podmínek tak, aby se naléhavá pomoc dostala širšímu okruhu podnikatelů postižených bezprecedentním růstem cen energií. Podle signálů z praxe jsou na tom některé tuzemské firmy velmi špatně a zvažují pozastavení výroby, což v podmínkách absence notifikovaného kurzarbeitu bude nejspíše znamenat propouštění zaměstnanců a definitivní ukončení činnosti firmy.

Ohrožena většina živnostníků

„Před časem jsme oslovili podnikatele anketou ohledně dopadu energetické krize na Vaše podnikání. Na první otázku, zda jejich podnikání ovlivňuje současná energetická krize, 85 % respondentů odpovědělo, že současná krize přímo ohrožuje jejich podnikatelskou činnost. Pouze 13 % respondentů odpovědělo, že současná energetická krize jejich podnikání neovlivňuje,“ konstatuje předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků Jiří Víšek. 

Na druhou otázku, zda jsou činěna dostatečná opatření pro zmírnění dopadů energetické krize do podnikatelské činnosti, odpovědělo 84 % respondentů, že nikoliv, pouze 11 % respondentů odpovědělo, že činěná opatření jsou dostatečná. S výsledky ankety bude Sdružení podnikatelů a živnostníků dále pracovat s odpovědnými orgány.“

Příloha 1

Potřebné úpravy k využití programu dle Dočasného krizového rámce pro příští rok:

Níže uvedené náměty vychází z vyjednávání při přípravě „Programu podpory na zvýšené náklady na zemní plyn a elektřinu v důsledku mimořádně prudkého růstu jejich cen“, z reakcí firem či ze zkušeností s programem v jiných zemích jako například ve Francii. Vychází taktéž z praxe hospodaření firem a aktivního přístupu k hledání řešení s cílem vyhnout se či minimalizovat provozní ztrátu, z míry dopadů při násobných nárůstech cen energie zejména v energeticky náročných odvětvích a ze skutečnosti rizik negativních dopadů v závěru letošního a zejména v průběhu příštího roku. Potřebné úpravy: 

· Prodloužení Dočasného krizového rámce (dále jen DKR) minimálně do konce roku 2023. 

· Úpravy části 2.4 DKR: 

• Navýšení maximálních výší podpory, zejména limit v bodě 52f DKR navýšit minimálně na dvojnásobek (víme, že některé země také zvažují či navrhly navýšení na 5 milionů euro). 

• Navýšení procenta pro určení maximální výše podpory (jako procenta způsobilých nákladů). 

• Upřesnění, že maximální limit podpory na podnik se týká jednoho kalendářního roku. 

• Zmírnění podmínky na provozní ztrátu pro kategorie podpory dle bodu 53, konkrétně nepožadovat po firmách dosažení provozní ztráty, ale podmínku zmírnit na pokles provozního zisku (je nutné zohlednit aktivity firem a reálné situace, kdy například udržení provozního zisku může být dáno i omezením investic, oprav a/či provozu). 

• Úprava formulace ke zjednodušení výpočtu způsobilých nákladů, nejen na měsíční bázi, ale umožnit i výpočet za období, za které je podávána žádost. o Ponechat dobrovolnou možnost environmentálních opatření ze strany firem a nedávat jako povinný závazek. (Firmy samozřejmě implementovaly a implementují mnoho energeticky úsporných opatření a hledají možnosti investic, nicméně vytváření závazku představuje jak komplikace pro využití tohoto nástroje jako nástroje rychlé cílené pomoci, komplikace pro firmy, které byly v opatřeních úspor aktivní v posledních letech, či komplikace spojení s vysokou mírou inflace, složitými povolovacími procesy, nejistotami na trzích pro investice apod. Navíc pomoc je poskytována pouze na část způsobilých nákladů, tj. firmy musí zajistit zdroje a opatření i pro zbývající nárůst ceny). 

Příloha 2: 

Níže uvedený přehled představuje zjednodušené informace o opatřeních či záměrech ve vybraných zemí Evropy vycházejí jak z informací od asociací, zástupců zaměstnavatelů v jednotlivých zemích, od firem, které v daných zemích působí či z veřejně dostupných mediálních informací. Byť některá opatření jsou specifická pro danou zemi a nelze je (plně) aplikovat pro ČR, ukazují nastavení či hledání možností pomoci i větším odběratelům. Příklady: 

· Bulharsko 

V říjnu 2021 vláda prvně zavedla kompenzaci vysokých cen elektřiny pro firmy. Mechanismus byl různě upravován a od května 2022 vláda pro firmy kompenzuje 80 % ceny elektřiny nad hranici 102 EUR/MWh. 

· Francie 

EDF prodává elektřinu vyrobenou v jaderných elektrárnách v určitém množství v rámci mechanismu ARENH za regulovanou cenu, která se dále projeví ve snížených cenách všech spotřebitelů včetně velkých podniků. Jedná se tak o nepřímou podporu velkých podniků. V roce 2022 prodává 120 TWh elektřiny za cenu 46,5 EUR/MWh, což bylo potvrzeno Evropskou komisí. Pro rok 2023 bylo množství elektřiny navýšeno na 130 TWh za cenu 49,5 EUR/MWh. 

· Chorvatsko 

Zavede strop na cenu elektřiny od 1. října do 31. března pro všechny podniky (výslovně zmíněny i velké podniky). § Strop 70 EUR/MWh pro spotřebu do 0,25 GWh (za těchto 6 měsíců) § Strop 180 EUR/MWh pro spotřebu od 0,25 GWh do 2,5 GWh (za těchto 6 měsíců) § Strop 230 EUR/MWh pro spotřebu nad 2,5 GWh (za těchto 6 měsíců) 

· Itálie 

Nabídne 18 TWh elektřiny velkým spotřebitelům za fixní cenu 210 EUR/MWh. 

· Německo 

Německá vláda pokryje z veřejných prostředků ztráty plynoucí z nutnosti nahradit nedodaný ruský plyn nákupy na spotovém trhu za mnohem vyšší cenu než ruské kontrakty. Díky této dotaci mohou dovozci ruského plynu jako například Uniper a VnG dodávat svým koncovým zákazníkům z řad průmyslových podniků, městských tepláren nebo živnostníků i za původně nasmlouvané nízké ceny. Díky záchrannému balíku pro společnost Uniper může tato dál plnit své kontrakty na dodávku elektřiny pro koncové odběratele i z řad průmyslových podniků, a to za původní ceny, které jsou mnohem nižší než současná úroveň. 

· Polsko 

Vytvoření nového samostatného subjektu, který bude prodávat asi 70 % výroby elektřiny v Polsku. Odkup podílů uhelných těžebních společností do tohoto nového subjektu.

Foto: Pixabay

Zdroj: Dušan Šrámek