Exportním firmám nezáleží na tom, jaké bude institucionální uspořádání státních agentur na podporu exportu.
Chtějí, aby tyto finanční nástroje státu fungovaly efektivně a domácí exportéři měli stejné podmínky, jaké mají v souboji o zakázky jejich zahraniční konkurenti. Vyplývá to z ankety ČTK mezi podnikatelskými svazy.
Státem financovaných účastníků ekonomické diplomacie je celkem deset, například CzechTrade, Česká exportní banka (ČEB), EGAP (Exportní garanční a pojišťovací společnost), ČMZRB (Českomoravská záruční a rozvojová banka), CzechInvest, Česká centra či Česká rozvojová agentura. Jejich provozní náklady dosahují ročně 2,2 miliardy korun.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) tento týden kritizoval současný systém podpory exportu. Systém je podle něj třeba zefektivnit. „Jsem přesvědčen, že tyto instituce mají být v gesci Ministerstva financí. Jen EGAP nás příští rok bude stát 4,7 miliardy korun,“ uvedl premiér na úterním setkání lídrů českého exportu. Obě instituce by podle něho měly být spojené.
„O změnách týkajících se EGAP a ČEB se hovoří dlouhodobě. Vláda by měla konečně rozhodnout, zda chce umožňovat využívaní ČEB a EGAP jako institucí podporujících export do rizikových teritorií. Apelovali jsme na minulou vládu a apelujeme i na novou,“ uvedl Miroslav Diro z Hospodářské komory.
Nová vláda by určitě měla podle mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Evy Veličkové urychleně realizovat reformu ČEB a EGAP. Podnikatelé potřebují především jistotu a předvídatelnost při přípravě exportních projektů. „Dobře fungující exportní financování a pojištění povede k větší konkurenceschopnosti našich podniků vůči jejich zahraničním kolegům. Naší dlouhodobou prioritou je podporovat taková reformní opatření, která znemožní zneužívání systému a zároveň nepovedou ke ztížení přístupu k této formě podpory,“ dodala Veličková.
To hlavní, co exportéři žádají, jsou stejné podmínky, jaké mají v souboji o zakázky jejich zahraniční konkurenti. Všechny vyspělé země pomáhají totiž zákazníkům svých exportérů získávat úvěry. „Do některých teritorií bez těchto aktivit je téměř nemožné dodávat. Pro firmy není ani tak podstatné institucionální uspořádání, ale spíš efektivnost fungování finančních nástrojů, tedy uživatelsky přátelský systém včetně účinného monitoringu jednotlivých obchodních případů,“ řekl Diro.
Systém podpory exportu mají všechny země OECD. Primárním nástrojem jsou státní pojišťovny, sekundárním státní banky. Nejrozvinutější země mají obojí. Příkladem mohou být Německo, Finsko, Japonsko nebo Korea. Jednou z nejvyspělejších zemí v podpoře exportu z OECD je dnes Německo, jehož firmy jsou v řadě zemí největšími konkurenty českých exportérů.
Podle zprávy, kterou v únoru projednala vláda, klesl podíl problémových úvěrů ČEB na konci loňského roku na 43 procent. Na konci roku 2015 tvořily nestandardní, pochybné či ztrátové pohledávky banky 42,2 miliardy korun, tj. 51,8 procenta. Nesplácené pohledávky pocházejí z let 2007 až 2011 z budování skláren, továren a elektráren, kterým posílali stroje a vybavení čeští výrobci. Některé problematické obchodní případy z tohoto období vyšetřuje policie.
ČTK