Evropská unie se nachází na prahu historického rozhodnutí – využít výnosy ze zmrazených ruských aktiv k poskytnutí půjčky Ukrajině v objemu 140 miliard eur. Belgie, kde je většina těchto prostředků uložena, dala souhlas k předložení právního návrhu, což otevírá dveře k finální dohodě. Tento krok by mohl stabilizovat Ukrajinu, ale zároveň otestovat soudržnost EU i hranice mezinárodního práva.
Od invaze k zmrazenému majetku
Vše začalo v únoru 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Evropská unie rychle reagovala sankcemi, které zmrazily aktiva Ruské centrální banky v celkové výši přibližně 210 miliard eur. Globálně šlo dokonce o 260 miliard dolarů. Největší část – 183 až 190 miliard eur – leží v belgické instituci Euroclear, klíčovém depozitáři a clearingovém centru. Jde o rezervy, které měly Rusku pomoci stabilizovat ekonomiku. Podle sankčních nařízení EU je s nimi manipulace zakázána, což omezilo přístup Moskvy k těmto prostředkům. V roce 2023 se diskuse posunuly dál: přímá konfiskace byla právně komplikovaná kvůli principu státní imunity, takže EU se zaměřila na výnosy – úroky a zisky generované těmito aktivy. Rok 2024 přinesl první kroky: G7 a EU dohodly menší půjčky kryté těmito výnosy a Ukrajina už obdržela první platby. Dnes stojíme na zlomovém bodu, kdy se tyto výnosy mění v „reparační půjčku“ – mechanismus, při němž Ukrajina dostane peníze teď, ale splatí je až v případě, že Rusko zaplatí válečné reparace.
Belgie drží klíč – a s ním i rizika
Jako domovský stát Euroclear má belgická vláda vedená premiérem Bartem De Weverem rozhodující slovo. Belgie vyjadřuje souhlas s předložením návrhu Evropské komisi, ale s podmínkou sdílení rizik mezi všemi členskými státy. Proč? Právní žaloby ze strany Ruska by mohly ohrozit belgický rozpočet a finanční stabilitu. Navrhovaný mechanismus zahrnuje pojistné fondy nebo bilaterální záruky, které by se později začlenily do rozpočtu EU od roku 2028. Summit EU 23.–24. října 2025 by měl dát politický impuls k finální dohodě do konce roku, s prvními výplatami ve druhém čtvrtletí 2026. Půjčka ve výši 140 miliard eur má pokrýt klíčové potřeby Ukrajiny na 2–3 roky – od obrany po obnovu infrastruktury. Německo, které původně váhalo, nyní plán podporuje, stejně jako Polsko, pobaltské státy, Finsko a Švédsko.
Naopak Maďarsko a Slovensko brzdí proces, zatímco Francie, Itálie a Lucembursko zdůrazňují nutnost souladu s mezinárodním právem. Rusko tento krok označuje za „krádež“ a hrozí odvetnými opatřeními – diplomatickými i ekonomickými.
Spravedlnost versus rizika
Je to opravdu spravedlivé? Zastánci vidí v návrhu elegantní řešení – aktiva agresora slouží oběti. Tento krok posiluje solidaritu EU a snižuje závislost na americké pomoci, která je nejistá. Použití výnosů, nikoli přímé konfiskace, respektuje právní rámce a zajišťuje dlouhodobou stabilitu Ukrajiny. Na druhé straně ale stojí obavy. Rusko by mohlo uspět u soudů, což by vedlo k náhradám a ztrátám, zejména pro Belgii. Reputačně to ohrožuje důvěru v euro jako rezervní měnu. Politické rozpory v EU, například postoj Maďarska, mohou celý proces zkomplikovat, a česká opatrnost odráží obavy o firmy s ruskými vazbami.
Pokud dohoda projde, Ukrajina získá dech a EU nastaví nový standard sankční politiky.
Ale co když Rusko podá žalobu, nebo Maďarsko použije veto? Stojíme na tenkém ledu – úspěch by otevřel dveře obnově, selhání by oslabilo naši jednotu.
Zdroj info: Politico, ec.europa.eu, The Guardian
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
