NCOZ bije na poplach: Po válce na Ukrajině může přijít vlna zločinu

Bezpečnostní panorama v roce 2025

Představte si, jak se po dlouhých letech boje vracejí domů muži s jizvami na duši i těle. Právě tento obraz zmiňuje ředitel NCOZ Jiří Mazánek, když upozorňuje na riziko nárůstu násilné kriminality po konci války na Ukrajině. Podle jeho slov mohou frustrovaní a traumatizovaní veteráni vést k formování ozbrojených gangů. Zatím se katastrofické předpovědi o masovém dovozu zbraní nenaplnily, ale hrozba přetrvává – a to v době, kdy celková kriminalita v ČR stále klesá.

Podívejme se na čísla, která to ilustrují. Podle policejních statistik za rok 2024 evidovala země 173 322 trestných činů, což znamená meziroční pokles o 4,5 procenta. Přesto násilná kriminalita – tedy činy jako útoky, vydírání nebo vyhrožování – vzrostla o 4,5 procenta na 13 708 případů. Nejvíce se to dotklo nebezpečného vyhrožování, které vzrostlo o 19,1 procenta, a vydírání, které stouplo o 17,3 procenta. Na druhou stranu počet vražd klesl na 151, což je o osm méně než v předchozím roce. Mravnostní kriminalita, včetně znásilnění, kterých bylo 1 067, vzrostla o 6,1 procenta na celkových 3 396 incidentů.

V současnosti žije v Česku přes milion cizinců, což je zhruba desetina populace, přičemž Ukrajinci tvoří největší skupinu s podílem kolem 5,3 procenta. Dobrou zprávou je, že míra kriminality v této komunitě je nízká – poměr stíhaných osob činí pouze 0,65 procenta, což je třikrát méně než u Slováků, jak uvádí zpráva o bezpečnostní situaci v ČR za rok 2024 od Ministerstva vnitra. Přesto obchod s lidmi, spojený s uprchlickou vlnou, vzrostl z 20 případů v roce 2023 na 36 v roce 2024.

Historické paralely a současná rizika

Není to poprvé, co válka vrhá dlouhé stíny na naši společnost. Vzpomeňte si na devadesátá léta po sametové revoluci: tehdy se organizovaný zločin projevoval brutálně – nájemné vraždy, vydírání, obchod s ženami. Postupně se tyto činy přesunuly k hospodářským formám, jako jsou daňové podvody nebo praní peněz.

Válečné konflikty vždy zvyšovaly dostupnost zbraní a migraci zločineckých skupin. Postsovětské gangy se v ČR objevily po revoluci a teď – po eskalaci v roce 2022 – se to může zopakovat.

Příčiny jsou jasné: psychologická traumata veteránů, přesun zbraní na černý trh, migrace radikálních skupin a sociální napětí vyvolané dezinformacemi. Ruská propaganda, jak varuje Bezpečnostní informační služba (BIS), rozdmýchává předsudky proti Ukrajincům, což vede k předsudečnému násilí. Dopady? Zvýšené náklady na policii, riziko destabilizace v některých lokalitách a pokles důvěry v instituce. My jako společnost to pocítíme v každodenním životě – od vyšších výdajů na bezpečnost po napětí mezi komunitami.

Přípravy a různé hlasy v debatě

NCOZ nereaguje pasivně. Přizpůsobuje výcvik na zvládání násilí, včetně taktických cvičení, a spolupracuje s Ministerstvem vnitra na nové Koncepci boje proti organizovanému zločinu do roku 2030. Akční plán pro roky 2025–2026 zahrnuje novelu „lex Ukrajina“ pro lepší kontrolu biometrických dokladů a posílení prevence. Premiér Petr Fiala a ministr vnitra Vít Rakušan to veřejně označují za prioritu, stejně jako Celní správa, která posiluje boj proti nelegálnímu obchodu.

Debata však není jednotná. Experti jako Mazánek vidí riziko v agresi veteránů a dezinformacích, zatímco statistiky uklidňují: kriminalita Ukrajinců je pod průměrem. Někteří politici a média varují před stigmatizací uprchlíků, jiní – ovlivnění dezinformacemi – žádají tvrdší opatření. Tyto kampaně polarizují společnost a zvyšují předsudky.

Zdroj info: ČTK, Policie ČR, Ministerstvo vnitra ČR, NCOZ výroční zpráva 2024, BIS 

Autor: Josef Neštický

Foto:  Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT