Evropské firmy s umělou inteligencí (AI) stále prohrávají v globálním závodě – v roce 2024 jí využívalo jen 13,5 procenta podniků v EU, což je daleko za USA či Čínou. Brusel to bere vážně a plánuje masivní investice, aby Evropa v éře digitální revoluce neuvízla na vedlejší koleji.
Aktuální čísla: Evropa v závěsu
Podle dat Eurostatu z ledna 2025 využívalo v roce 2024 umělou inteligenci v průměru jen 13,5 procenta podniků v Evropské unii. Velké firmy jsou na tom lépe s 41,17 procenty. Vede sektor informačních a komunikačních technologií. Rozdíly mezi státy jsou výrazné: Dánsko 27,6 %, Švédsko 25,1 %, Belgie 24,7 %, zatímco Rumunsko 3,1 %a Bulharsko 6,5 %. Oproti roku 2021 (asi 8 %) je to posun, ale tempo je nerovnoměrné. V Česku se situace zlepšuje. Míra adopce AI vzrostla z 5,9 procenta v roce 2023 na 11,26 procenta v roce 2024, což nás staví pod unijní průměr, ale mezi lídry střední a východní Evropy. České firmy AI nejčastěji nasazují v marketingu a komunikaci (68 procent), administrativě (52 procent) a analýze dat (49 procent). Přesto 68 procent firem na celém kontinentu, včetně českých, hlásí nedostatek odborníků. Téměř polovina českých podniků se bojí úniku dat a 62 procent nemá jasno, jaké nástroje vybrat.
Bruselské plány
Brusel nechce, aby Evropa zůstala na okraji. Evropská komise plánuje mobilizovat až 200 miliard eur na investice do AI, včetně 20 miliard na výstavbu „gigatováren“ – obřích superpočítačových center pro trénink AI modelů. Tyto gigatovárny mají zajistit evropskou suverenitu v infrastruktuře, abychom nebyli závislí na amerických nebo čínských serverech. Součástí jsou programy Horizont Evropa a Digitální Evropa s téměř 700 miliony eur na generativní AI, která vytváří nový obsah jako texty nebo obrazy, podobně jako ChatGPT.
Klíčovým pilířem je AI Act, první světová komplexní regulace AI, účinná od roku 2025. Zavádí pravidla podle rizik – od nízkých (jako chatboti) po vysoké (jako autonomní systémy). Od února 2025 postupně vstupuje v platnost, což má posílit důvěru, ale kritici varují před byrokracií. V Česku to pocítí firmy přes národní orgány jako MPO, ČTÚ nebo ÚNMZ. Platforma AI-on-Demand usnadní přístup k AI zdrojům, což by mohlo pomoci malým a středním podnikům, které tvoří páteř naší ekonomiky.
Co nás brzdí a co čeká?
Vysoká regulační zátěž a nejistota, nedostatek talentů a investic, organizační bariéry, obavy o data a složitost integrace – to vše hraje roli. Na jednu stranu AI slibuje zvýšení produktivity, nové modely byznysu a lepší služby ve zdravotnictví či vzdělávání. Na druhou stranu hrozí ztráta pracovních míst, algoritmická zaujatost nebo deepfakes. V Česku, kde jsou odhady aktivních uživatelů AI v malých a středních firmách kolem 40 procent, by rychlá adaptace mohla posílit konkurenceschopnost.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Marek Hájek
Zdroj info: Eurostat, AI Chamber a SAP, EK, Politico.com
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
