Jak naučit děti zacházet s penězi, aniž bychom je přetížili, nebo z nich udělali otroky materialismu? V České republice, kde finanční gramotnost mladé generace stále pokulhává, je to otázka, která trápí rodiče i pedagogy. Pojďme se podívat, jak o penězích s dětmi mluvit, co funguje a kde naopak hrozí rizika.
Peníze nejsou tabu, ale jak začít?
Představte si, že peníze jsou jako mapa – pokud ji dítě neumí číst, zabloudí. V České republice I v roce 2025 stále přetrvává problém s finanční gramotností mladých. Jak ukazují data, přes 118 000 žáků se letos zapojilo do akce Global Money Week, což je rekordní číslo. Přesto Marta Gellová, předsedkyně Rady EFPA ČR upozorňuje, že úroveň finančních znalostí zůstává nedostatečná. Proč? A hlavně – jak to změnit?
Začněme u základů. Mluvit o penězích s dětmi by mělo být stejně přirozené jako učit je zdravě jíst, nebo se chovat slušně. Jenže v českých domácnostech to často bývá tabu. Historicky jsme zvyklí, že finance jsou věcí dospělých, a děti do toho nemají co mluvit. Oproti loňsku, kdy se o finanční výchově začalo více diskutovat, je ale patrný posun. Rodiče i školy si uvědomují, že bez základů se děti v dospělosti snadno dostanou do dluhových past.
Kapesné jako první lekce
Jedním z nejlepších způsobů, jak děti seznámit s hodnotou peněz, je kapesné. Není to jen o tom, dát jim pár korun na sladkosti. Jde o první krok k zodpovědnosti. Odborníci doporučují začít už v předškolním věku s malými částkami, které dítěti umožní pochopit, že peníze nejsou nekonečné. V ČR je běžné, že děti dostávají kapesné, ale často bez jasných pravidel. Má být podmíněno domácími pracemi? Nebo jde o automatickou odměnu? Tyto otázky si klade spousta rodičů a odpovědi se liší.
Přinejmenším můžeme říct, že kapesné funguje jako trenažér. Dítě se učí rozhodovat, zda si koupí hračku hned, nebo si na něco většího našetří. A co víc, zapojení do rodinného hospodaření – třeba společné plánování nákupu – dává dětem kontext. Vidí, že peníze nepadají z nebe, ale jsou výsledkem práce a rozhodnutí.
Škola hraje roli, ale nestačí
Ve školách je finanční gramotnost povinnou součástí osnov už od roku 2013 na základních školách a ještě dříve na středních. Přesto je výuka často povrchní. Jak ukazují průzkumy, až pětina studentů prvního ročníku střední školy je finančně negramotná. Proč? Chybí kvalifikovaní učitelé a praktické příklady. Naštěstí existují iniciativy jako Soutěž Finanční gramotnost, do níž se letos zapojilo přes 88 000 žáků, nebo platforma Skoala od Nadace České spořitelny, která nabízí interaktivní výuku.
Jenže škola sama o sobě nestačí. Jak zdůrazňují odborníci, až 94 % finančních znalostí děti získávají doma. Pokud rodiče sami nevědí, jak s penězi zacházet, těžko to předají dál. A tady je kámen úrazu – v ČR stále přetrvává vysoká míra zadlužení domácností. Jak tedy můžeme očekávat, že děti pochopí hodnotu spoření, když jejich rodiče žijí od výplaty k výplatě?
Rizika a kontroverze: Kdy je příliš brzy?
Není všechno jen růžové. Někteří rodiče a psychologové varují před přílišným tlakem. Máme děti zatěžovat finančními starostmi už v útlém věku? Nehrozí, že se z nich stanou malí materialisté, kteří budou hodnotit všechno jen přes peníze? Tyto obavy nejsou zcela neopodstatněné. Finanční výchova musí být vyvážená – učit děti hospodařit, ale zároveň jim vštěpovat, že peníze nejsou smyslem života.
Další otázkou je, kdy začít. Zatímco někteří odborníci doporučují první lekce už v pěti letech, jiní radí počkat, až dítě samo projeví zájem. Pravda je asi někde uprostřed. Každé dítě je jiné, a co funguje u jednoho, nemusí platit u druhého. Přesto se shodneme, že ignorovat téma peněz jen proto, že je dítě „ještě malé“, není řešení. Jen tak nezmizí riziko, že se v dospělosti dostane do potíží.
Praktické tipy: Jak na to?
Tak jak tedy mluvit o penězích, aby to dávalo smysl? Za prvé, buďme otevření. Pokud dítě vidí, že o financích mlčíme nebo se tváříme, že neexistují, převezme tento postoj. Za druhé, přizpůsobme téma věku. Pro předškoláka stačí jednoduché hry – třeba „obchod“ s fiktivními penězi. Starší děti už zvládnou diskuzi o tom, proč si nemůžeme dovolit všechno, co chceme.
Za třetí, využívejme moderní nástroje. Aplikace na správu kapesného nebo interaktivní výukové platformy jako Skoala mohou být skvělými pomocníky. A konečně, nebojme se přiznat vlastní chyby. Pokud jsme sami udělali špatné finanční rozhodnutí, můžeme to dítěti vysvětlit jako varování. Jak říká staré přísloví, učíme se na chybách – a to platí i pro peníze.
Dopady nízké gramotnosti: Proč to řešit teď?
Proč je to všechno tak důležité? Podívejme se na čísla. V ČR je vysoká míra zadlužení a nízká finanční gramotnost vede k špatným rozhodnutím – od nevýhodných půjček po neschopnost šetřit. Děti, které nejsou připraveny, se v dospělosti snadno dostanou do dluhových past. A to není jen jejich problém – je to zátěž pro celou společnost.
V absolutních číslech: pokud třetina mladých ve věku 15–25 let přiznává, že se ve financích neorientuje, jak zjistil průzkum IPSOS z roku 2024, máme před sebou obrovskou výzvu. Bez výchovy se tento problém jen prohloubí. Na druhou stranu, rostoucí zájem o programy jako Global Money Week dává naději, že jsme na správné cestě.
Mluvit o penězích s dětmi není jen o tom, naučit je počítat koruny. Je to o přípravě na život, o zodpovědnosti a o tom, jak se vyhnout pastím, které na nás číhají v moderním světě. V České republice máme k dispozici více nástrojů a iniciativ než kdy dřív – od školních programů po rodinné diskuze. Pojďme je využít. Koneckonců, investice do finanční gramotnosti našich dětí je jednou z těch, které se vždycky vyplatí. Jak s tím začnete vy?
Foto: Pixabay
Autor: Josef Neštický