Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v březnu stejně jako v únoru, tedy o 2,7 %. Meziměsíční tempo růstu cen zpomalilo na 0,1 %. I když to vypadá proti únoru jako téměř neznatelné změny, určité rozdíly jsou v tom, které ceny rostly a které naopak klesaly. Březnový vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami potravin, které tuto tendenci vykazují již delší dobu.
To je ostatně dobře vidět zde:
Měsíc | Meziroční CPI v % |
Březen 2024 | 2 |
Duben 2024 | 2,9 |
Květen 2024 | 2,6 |
Červen 2024 | 2 |
Červenec 2024 | 2,2 |
Srpen 2024 | 2,2 |
Září 2024 | 2,6 |
Říjen 2024 | 2,8 |
Listopad 2024 | 2,8 |
Prosinec 2024 | 3,0 |
Leden 2025 | 2,8 |
Únor 2025 | 2,7 |
Březen 2025 | 2,7 |
Meziměsíční srovnání
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v březnu o 0,1 %, zatímco v únoru o 0,2 %. Můžeme tedy mluvit o zpomalení inflace, neboť při stejné meziroční inflaci (v březnu i v únoru 2,7 %) je březnový meziměsíční růst nižší, což znamená, že přispěl do meziročního růstu méně než v předcházejícím měsíci a inflaci tedy zpomalil. Běžně se však pojmy zrychlení a zpomalení inflace používají podle toho, zda je daný údaj aktuálně vyšší nebo nižší než ten předcházející. Stále je ale třeba mít na mysli, že ceny rostou, i když jsou indexy velmi nízké (přičemž meziroční index spotřebitelských cen na úrovni 2 % je považován za cenovou stabilitu). Růst cen potravin se týká zejména cen vajec (o 15,7 %), které do jistý míry kompenzopval pokles cen másla (o 8,3 %) a zeleniny (o 0,9 %). Významně zlevnily pohonné hmoty a oleje (o 3,2 %) a dovolené (o 2,8 %), neboť skončila sezóna zimních rekreací. Celkově ceny zboží vzrostly v březnu o 0,1 % a ceny služeb o 0,2 %. Vybrané položky jsou v následující tabulce:
Položka | Za březen 2025 v % |
vejce | +15,7 |
ovoce | +2,7 |
Drůbeží maso | +2,0 |
Nealkoholické nápoje | +1,0 |
máslo | -8,3 |
zelenina | -0,9 |
tabákové výrobky | +0,9 |
stravovací služby | +0,4 |
ubytovací služby | +1,3 |
pohonné hmoty a oleje | -3,2 |
dovolené all inclusive | -2,8 |
Meziroční srovnání
Setrvání indexu spotřebitelských cen v březnu na únorové hodnotě 2,7 % znamená vyšší než očekávaný růst cen. Skutečností je, že nad očekávání vzrostly zejména ceny nezpracovaných potravin (celkově o 9,3 %), což bylo silně kompenzováno poklesem cen pohonných hmot. Benzin i nafta se prodávaly za rekordně nízké ceny (benzín Natural 95 v průměru za 35,25 Kč/l, což byla nejnižší cena od září roku 2021 a nafta za 34,83 Kč/l).
Urychlení cenového růstu bylo patrné zejména u potravin. Ceny masa vzrostly v březnu o 3,7 % (v únoru o 2,1 %), mléčných výrobků a vajec o 11,4 % (v únoru o 7,3 %), ovoce o 11,1 % (v únoru o 5,3 %), nealkoholických nápojů o 7,8 % (v únoru o 6,2 %). Ceny pohonných hmot a olejů byly v březnu naopak meziročně nižší o 8,5 % (v únoru klesly “jen” o 3,9 %). Pokud se podíváme blíže na meziroční růst cen potravin, vidíme zejména vyšší ceny polotučného trvanlivého mléka (o 11,1 %), vajec (o 46,0 %), másla (o 27,3 %), čokolády a čokoládových výrobků (o 33,9 %), kávy (o 22,5 %) a kakaa (o 27,1 %). Srovnáme-li u některých druhů zboží meziměsíční a meziroční vývoj cen, vidíme například u másla, že během března sice jeho cena o 8,3 % klesla, ale meziročně stoupla o 27,3 %! V meziročním indexu “doznívá” tedy prudký růst ceny másla během loňského roku. Podobně – nebo opačně – to může být i u jiných druhů zboží. Zejména ceny potravin patří k těm nejvíce se pohybujícím (volatilním), proto se v některých úvahách sleduje spíš tzv. jádrová inflace, ze které jsou volatilní a některé další položky vypuštěny (například vliv daňových změn). Za březen 2025 byla jádrová inflace 2,5 % (stejně jako v únoru), což o jisté míře cenové stability jistě vypovídá.
Stabilním zdrojem inflace zůstaly v březnu i ceny, spojené s bydlením: nájemné vzrostlo o 6,3 %, ceny výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytů o 3,6 %, vodné podražilo o 4,2 %, stočného o 3,7 % a teplo a teplá voda o 4,5 %. Klesly ceny elektřiny (o 4,8 %) a zemního plynu (o 8,5 %), ale rozpočty velkého počtu domácností tento vývoj nepochybně zasáhnul. Dále rostly i ceny nových nemovitostí, což se promítlo do růstu tzv. imputovaného nájemného (vzrostlo meziročně o 3,6 %) a pokračoval pokles cen oděvů (o 1,5 %) a obuvi (o 5,4 %). Nadále rostly ceny služeb – stravovacích (o 4,7 %) i ubytovacích (o 8,1 %). Setrvalou tendencí je i celkově mírnější růst cen zboží (o 1,6 %) než služeb (o 4,5 %).
K meziročním údajům se často připojuje také tzv. bazický index spotřebitelských cen, který porovnává aktuální cenovou hladinu s průměrem roku 2015. V březnu 2025 tento index dosáhl hodnoty 154,4 % (v únoru to bylo 154,3 %), což znamená, že spotřebitelské ceny v Česku za posledních deset let vzrostly v průměru o 54,4 %. Míra inflace se také často vyjadřuje přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za uplynulý rok proti průměru roku předchozích.V březnu to bylo 2,6 % (v únoru 2,5 %).
Mezinárodní srovnání
Podle předběžných výpočtů Eurostatu vzrostl v březnu tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) v Česku meziměsíčně o 0,1 % a meziročně o 2,7 % (v únoru o 2,8 %). Je to zajímavý údaj, neboť podstatným rozdílem mezi HICP a CPI je výše zmíněné imputované nájemné (náklady vlastnického bydlení), většinou tedy bývá HICP nižší. Nicméně – jeho nejcennější vlastností je srovnatelnost s ostatními zeměmi. Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v březnu 2025 za celou Eurozónu (země, platící eurem) 2,2 % (v únoru 2,3 %), a konkrétně v Německu 2,3 %.
Země | Březen 2025 |
Eurozóna | 2,2 |
Belgie | 3,5 |
Česko | 2,2 |
Estonsko | 4,3 |
Finsko | 1,9 |
Francie | 0,9 |
Chorvatsko | 4,3 |
Irsko | 1,8 |
Itálie | 2,1 |
Kypr | 2,1 |
Litva | 3,6 |
Lotyšsko | 3,6 |
Lucembursko | 1,5 |
Malta | 2 |
Německo | 2,3 |
Nizozemsko | 3,4 |
Portugalsko | 1,9 |
Maďarsko | 5,7 |
Rakousko | 3,1 |
Řecko | 3,1 |
Slovensko | 4,3 |
Slovinsko | 2,2 |
Španělsko | 2,2 |
Jak je vidět v této tabulce, nejvyšší inflace byla v březnu v Estonsku, Chorvatsku a na Slovensku (shodně 4,3 %), nejnižší naopak ve Francii (0,9 %). Za celou EU (27 zemí) byla meziroční změna HICP v únoru 2,7 %, což bylo o 0,1 procentního bodu méně než v lednu. Nejvyšší byla v únoru v Maďarsku (5,7 %) a nejnižší ve Francii (0,9 %). I když se nikde (kromě Maďarska) nejedná o extrémní hodnoty, o úplném zklidnění cen v Evropě se zatím hovořit nedá. Pozice ČR na průměru však rozhodně není špatná (i když inflace jistě není o poměřování sil).
Inflace – příčiny a důsledky, výhled
Každý měsíc se nad údaji o vývoji spotřebitelských cen uvažuje zejména z pohledu dalšího vývoje úrokových sazeb. Podstatou fungování centrální banky je cílení na meziroční inflaci kolem 2 %, a tak vyšší čísla inspirují předpoklad, že pro ČNB budou vhodné spíš vyšší sazby, znamenající menší příliv peněz do ekonomiky a naopak – pokud by inflace klesala, zvýšilo by se očekávání poklesu sazeb (dostupnějších úvěrů a tedy většího přílivu peněz do ekonomiky) a větší naděje na ekonomický růst. Za březen lze situaci interpretovat různě: sazby by mohly dále klesat, protože by pořád ještě byly nad inflací. Je třeba si uvědomit, že úrokové sazby, tento hlavní nástroj měnové politiky, působí na ekonomiku vždy se značným zpožděním (12 – 18 měsíců). Dnešní kroky centrální banky se tedy projeví s velkým časovým odstupem, ale psychologicky působí okamžitě. Pokud hledisko psychologie pomineme, budeme spíš předpokládat, že ČNB zůstane opatrná a nebude podporovat náladu k dalšímu investování a spotřebě. K opatrnosti ji jistě povede o vývoj deficitního státního rozpočtu. Nejbližší měnově politické zasedání bankovní rady proběhne až počátkem května, kdy už budeme znát odhady dubnového vývoje. Zatím jsou tedy obě možnosti otevřené, i když celkově narostla ve světové ekonomice míra nejistoty a to se pochopitelně promítá i do uvažování v malé, otevřené, české ekonomice.
Foto: Pixabay
Autor: Martin Švehla