Aktuálně:

Benda: Francie ztrácí tradičního afrického spojence a s tím i zdroj uranu

16.12.2024, Autor: Vojtěch Benda

1 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 5
Benda: Francie ztrácí tradičního afrického spojence a s tím i zdroj uranu

Až do roku 2023 byla Nigérie považována za baštu západu v boji proti terorismu ve svém regionu. Ovšem vojenská chunta, která se zde chopila moci, začala vztahy se západními zeměmi velmi rychle ukončovat a hledá nové spojence například v Rusku. Nejprve byli ze země odveleny vojenské síly a nyní následují další odvětví. Vzájemné vztahy se ochladily především s Francií, která měla jakožto bývalá koloniální velmoc velké vazby na Nigérii. 

Do hledáčku současné nigérijské vlády se dostala francouzská firma Orano, která vlastní 63,4 % ve společnosti Somaïr, nigérijském producentu uranu, zatímco nigérijská vláda vlastní pouze 36,6 % společnosti. Doposud nigerijská vláda omezovala možnost vyvážet uran, ale nyní vedení Orano definitivně oznámilo, že ztratilo vliv nad společností Somaïr.

Pro Francii jde o velmi důležitý zdroj uranu, především díky velkému spoléhání se na jadernou energii. V posledních deseti letech importovala asi 90 000 tun uranu, z kterého byla asi pětina z Nigérie, jediný důležitější zdroj dodávek je pro Francii Kazachstán, který těží asi 45 % světového uranu, na rozdíl od Nigérie, která nepředstavuje ani 5 % světové produkce.

Francie již předtím pociťovala omezení dodávek jaderného paliva a nyní se ukázalo, že obnovení zásobování z Nigérie není možné očekávat. Částečně se tento výpadek podařilo pokrýt z kanadských zdrojů, ale i tak musela Francie o 70 % zvýšit dovoz uranu z Ruska a to i přes sankce kvůli válce na Ukrajině.

Současné Nigérijské vedení se vůči Francii vymezuje mimo jiné také kvůli odporu prezidenta Macrona vůči převratu v roce 2023, ale také tvrdí, že se chce zbavit postkoloniálního vlivu Francie. Kromě toho neměla potřebu vycházet společnosti Orano vstříc ani kvůli výpadkům zisků z prodeje uranu, protože díky Čínou nově postavenému ropovodu stoupají nigérijské zisky právě z prodeje ropy.

Kromě jiných snah, jak zrušit francouzský vliv v Nigérii nyní místní vláda odebrala licenci francouzské nevládní Agentuře pro technickou spolupráci a rozvoj (Acted). Organizaci, která se snaží pomáhat lidem, kteří jsou vysídlení nebo jinak zasažení džihádistickým násilím. Acted působí v Nigérii od roku 2010. K odebrání této licence vláda neposkytla žádné vysvětlení.

Místo bývalých západních spojenců se Nigérie snaží najít bezpečnostní podporu spíše u Ruska, i když neexistují důkazy, že by za převratem měl být právě ruský vliv. Navíc Nigérie nyní hledá nové odbytiště pro své uranové zásoby. Podle BBC právě za tím účelem navazuje přátelské vztahy s Irákem, dokonce zde byl na návštěvě Nigérijské premiér Ali Mahamane Lamine Zeine.

Podle Dánského institutu mezinárodních studií nigérijské armáda respektive důstojnický sbor dlouhodobě považuje „regulaci“ demokratických excesů za svou republikánskou povinnost. Převrat v roce 2023 byl již pátým od nigérijské nezávislosti v roce 1960. Z bývalé opory západu v Africe se Nigérie transformuje ve velmi nepřátelsky naladěnou oblast. Cynik by mohl říci, že až do dalšího vojenského převratu.

Foto: Pixabay

Autor: Vojtěch Benda


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.