Datum předložení do PSP: 6. 9. 2024
Autor: poslanec Karel Smetana (KDU-ČSL)
Hodnocení EM: 50%
„Není to odklad, je to počkání.“ Na slovní tanečky různých politiků jsme sice zvyklí, ale tahle perla z úst ministra Hladíka by rovnou mohla založit novou kategorii politických tanců s názvem vykrucovaná. V Otázkách Václava Moravce s ní ministr hájil tezi, že díky emisním povolenkám na benzín nedojde k jeho zdražení. Systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS II) přece vláda bude implementovat ve vztahu k dodavatelům a „opakuji, o žádném zdražení se nebavíme“, řekl doslova. Pohonné hmoty podle něj zdraží dodavatelé a nařídí jim to až příští vláda.
Než mlžení ministra Hladíka už je sympatičtější upřímnost ministra Dvořáka, který by transpozici příslušných ustanovení ETS II neodkládal: „Zdražování pohonných hmot samozřejmě přijde, jestli to bude o dvě koruny, tři koruny, o pět či o deset, to já teď nevím. O třicet to nebude. Chci říct, že cílem těchto opatření není, aby se lidem hůře žilo, ale aby spotřebovávali méně fosilních paliv a mimo jiné, abychom také nedávali vydělat Rusku, které je největším producentem fosilních paliv, na nichž jsme dlouhodobě byli závislí a teď se toho pomalu a těžko zbavujeme.“
S pravdou ale v politice nikam nedojdeš. Kromě strašpytlů a hrdinů se proto na politické scéně vždy najdou i chlácholiči. To jsou lidé, kteří sice připouštějí, že to trochu píchne, ale nebude to tak hrozné. Typickým exemplářem chlácholiče je europoslanec Luděk Niedermayer. Povolenky na paliva do domácích kotlů a automobilů nemají údajně stát víc, než 45 eur za tunu oxidu uhličitého, což by mělo představovat příplatek na litru benzínu či nafty o dvě až tři koruny a něco okolo 200 korun na megawatthodinu plynu do domácích kotlů.
Ve směrnici ETS II však žádný strop ceny povolenky fixovaný není. V případě zdražování povolenek přes tento limit jich Komise může dát na trh víc, ale jisté to není. Celý systém emisních povolenek je přece založen na postupném stahování povolenek z trhu, což zvyšuje cenu emisních zdrojů a nutí výrobce i spotřebitele přecházet ke zdrojům bezemisním. Vybrané peníze se navíc použijí na zelenou transformaci a čím více jich bude, tím lépe. Nebyl by to však Luďan, aby nás nechlácholil, že jde o zbytečnou paniku: „Žádné evropské vládě nejde o to enormně zdražit občanům život.“
Bohužel v daném případě nejde jen o důvěru či nedůvěru ve vládu. Bajky Franse Timmermanse o bezbolestné cestě k nulovým emisím, na kterou budou svítit sociální dávky a kompenzace všeho druhu, jsou, stejně jako nizozemský fantasta, dávno pryč. Každý příčetný člověk dnes ví, že splnění klimatických cílů bude neskutečně drahé, pokud je vůbec reálné, a zaplatí to všichni občané, nejen horních deset tisíc. A pak je zde otázka, zda je evropská společnost připravena v rámci boje s klimatickou změnou zchudnout.
Do budoucna je přirozeně těžké cokoli odhadovat, ale soudě podle vzestupu různých populistických stran se to nejeví jako realistický scénář. Nepomáhá také, že i kdybychom nakrásně od zítra vypouštěli nulu, na klimatu se to neprojeví vůbec nebo třeba za sedmdesát let. Víme totiž, že klima a jeho trendy mají v rámci planety obrovskou setrvačnost. Společenská soudržnost, sociální smír v Evropě je přitom od 2. světové války založen na víře, že moje děti se budou mít lépe, než se mám já. Letní vedra a mírné zimy na tom sotva co změní.
Co tedy vlastně vládní koalice navrhuje? V rámci utajení se rozhodla směrnici ETS II implementovat do novely zákona o podmínkách obchodování s povolenkami prostřednictvím poslaneckého pozměňovacího návrhu, kam původně vložila pouze revizi stávajícího systému ETS I. Jenže ustanovení směrnice ETS II měla být členskými státy přijata už v polovině letošního roku, a tak to ministerstvo životního prostředí sepsalo a prostřednictvím lidoveckého poslance Smetany do návrhu dodatečně vpašovalo. Oblíbená to metoda obcházení legislativních pravidel vlády.
Odložení neboli počkání spočívá v tom, že do zákona koalice nedá celou směrnici, jen tu její část, ukládající prodejcům pohonných hmot, uhlí a plynu pro domácnosti povinnost požádat o povolení k dodávání paliv. Součástí povolení bude specifikace druhu dodávaného paliva a způsobu, kterým je toto palivo dodáváno na území ČR, dále specifikace konečného použití paliva a návrh opatření pro monitorování a vykazování emisí v souladu se směrnicí. Následuje samozřejmě povinnost zjišťovat a vykazovat emise z prodaných paliv.
Povolenky zatím prodejci nakupovat nemusí, ostatně do roku 2027 je ještě čas a příští vláda nám vysvětlí, že za to může vláda předchozí. Nicméně je třeba upozornit, že nově ukládané povinnosti prodejcům paliv při vykazování emisí se nejspíš v ceně paliv odrazí prakticky okamžitě.
Foto: Pixabay
Zdroj: Redakce EM
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
