Aktuálně:

CETA: Jsou nulové nominální úrokové sazby „normálním stavem“?

31.10.2023, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
CETA: Jsou nulové nominální úrokové sazby „normálním stavem“?

Člen bankovní rady ČNB Jan Kubíček se spolu s guvernérem Alešem Michlem a viceguvernérem Janem Fraitem 17. října roku 2023 zúčastnil diskusního fóra ČNB na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. V jeho projevu zaznělo mnoho zajímavých tezí, z nichž některé by bylo vhodné blíže prozkoumat – a právě o to se pokouším v tomto článku.

Ve své prezentaci člen bankovní rady uváděl, co považuje za normální (makroekonomický) stav. Neutrální výše úrokových sazeb, která je slučitelná s tímto stavem, by dle něj měla čítat 3 %. Vysvětleme, že tato nominální úroková sazba je považována za neutrální proto, že efektivní úroková míra centrální banky odpovídá přirozené úrokové míře.

Neutrální úroková míra nám za předpokladu 1% přirozené úrokové míry a inflačních očekáváních ukotvených na 2% cíli skutečně vychází jako 3 %. Ovšem situace se výrazně mění tehdy, kdy se inflace (resp. inflační očekávání) zvýší/sníží nad/pod hodnotu inflačního cíle centrální banky. V tu chvíli by centrální banka měla svoji nominální úrokovou sazbu zvýšit/snížit o více procentních bodů, než jaký nárůst/pokles zaznamenala míra inflace. Tím by docílila žádoucího růstu/poklesu reálné úrokové míry. Jedná se o tzv. Taylorův princip.

Jan Kubíček ve své prezentaci označuje období nulových nominálních úrokových sazeb ČNB v letech 2012–2017 za nenormální stav. Je nicméně třeba přihlédnout k tomu, že během těchto let byla míra inflace velmi nízká, a tudíž by pro zachování efektivní reálné úrokové míry odpovídající přirozené úrokové míře měly být i nominální úrokové sazby centrální banky velmi nízké, ne-li nulové. Obrázek níže zachycuje míru inflace v tomto období, která – jak je z něj vidno – byla po drtivou většinu těchto let pod 2% inflačním cílem ČNB, a to často i poměrně výrazně.

Míra inflace v ČR v letech 2012–2017

Zdroj: ČNB, ARAD. Pozn: měsíční data; metodika 2005; stejné období předchozího roku = 100.

Další antitezí k pojetí 3% nominální úrokové sazby jako neutrální míry, jež je v souladu s „normálním stavem“, může být fakt, že přirozená úroková míra dlouhodobě značně klesá (ačkoli dodejme, že její měření nikdy není zcela spolehlivé). Její výši přitom centrální banka nedokáže (až na některé myslitelné krajní případy) jakkoli ovlivnit, neboť je determinována ryze nemonetárními faktory, jakými jsou časové preference ekonomických subjektů, produktivita výrobních faktorů, demografický vývoj, technologický pokrok atd. 

Projekce budoucího vývoje přirozené úrokové míry v jednotlivých zemích

Zdroj: IMF

Jedním ze závěrů rozsáhlé studie Mezinárodního měnového fondu (IMF) je stanovisko, že „jakmile současná inflační epizoda pomine, úrokové sazby se ve vyspělých ekonomikách pravděpodobně vrátí na úroveň před pandemií.“ Dnešní zřetelně kladné nominální úrokové sazby tedy nemusejí být pomyslným návratem k normálu, ale naopak dočasnou odchylkou od něj. Odhady budoucího vývoje přirozené úrokové míry naznačují, že bude nadále dlouhodobě klesat, což se nepochybně projeví i v úrokových sazbách centrálních bank, jejichž neutrální výše bude pravděpodobně citelně nižší než 3 %. Nulové (či alespoň velmi nízké) nominální úrokové sazby tak nemusejí být „extrémem“ – jak je označil pan Jan Kubíček – ale žádoucím stavem reflektujícím skutečný vývoj klíčových makroekonomický veličin.

ŠTĚPÁN DRÁBEK, analytik CETA

Foto: Pixabay

Zdroj: CETA


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.